Jak přežít infarkt

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF

V tomto článku:

Rozpoznejte příznaky infarktu

Vyhledejte pomoc v průběhu infarktu

Zotavte se po infarktu

Související články

Reference

Pacientů s akutním infarktem je v České republice kolem 15 000 za rok, přičemž zhruba 9% z nich zemře. Infarkt a další formy srdečních chorob jsou u nás i v mnoha zemích světa hlavní příčinou úmrtí a zůstávají tak velkým strašákem pro všechny z nás. Zhruba polovina úmrtí, způsobených infarktem, nastává do jedné hodiny, ještě než se pacient stihne dostat do nemocnice. Pokud tedy dostanete infarkt a chcete přitom maximalizovat své šance na přežití, musíte jednat co nejrychleji. Kontaktování zdravotnické záchranné služby v prvních pěti minutách a rychlá odborná pomoc do jedné hodiny jsou faktory, které mohou rozhodovat mezi životem a smrtí. Jestliže máte podezření, že se o vás infarkt pokouší, okamžitě volejte záchranku. Pokud se chcete preventivně dozvědět, jak infarkt přežít, pokračujte ve čtení našeho článku.

Postup

Část 1

Část 1 ze 3:

Rozpoznejte příznaky infarktu

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Všímejte si bolesti na hrudi. Najčastějším symptomem infarktu není náhlá bodavá bolest, ale naopak mírná bolest či nepohodlí v hrudní oblasti. Tento stav se může pocitově blížit tomu, jakobyste měli na prsou těžké závaží. Cítit můžete také svírání nebo tíseň, případně symptomy zaměníte se špatným zažíváním či pálením žáhy.

   • Mírná až silná bolest či nepohodlí se obvykle objevuje na levé straně nebo uprostřed hrudníku, přičemž takový stav přetrvává po několik minut. Bolest může odeznívat a zase se vracet.
   • V průběhu infarktu můžete cítit na hrudníku bolest, tlak, různé svíravé projevy nebo pocit plnosti.
   • Bolest na prsou se může šířit i do dalších částí těla, včetně krku, ramen, čelisti, zubů a břicha.
2. 
   2
   Všímejte si dalších symptomů. Bolest hrudníku může být doprovázena dalšími příznaky, ukazujícími na průběh infarktu, ačkoli ve skutečnosti spousta lidí prodělá infarkt, aniž by nějakou bolest vlastně pocítili. Jestliže pociťujete některý z následujících symptomů - obzvláště za doprovodu bolesti na prsou - okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc:

   • Dušnost. Souběžně s bolestí na hrudi nebo těsně před ní může dojít k nevysvětlitelným obtížím s dýcháním, které však můžou samy o sobě být jediným příznakem infarktu. Lapání po dechu nebo potřeba dlouhých a hlubokých nádechů může být znamením blížícího se infarktu.
   • Bolest břicha a žaludeční nevolnost. Infarkt je někdy doprovázen bolestí břicha, nevolností a zvracením, takže se dá snadno zaměnit za chřipku.
   • Závratě a točení hlavy. Pocit, jakoby se kolem vás všechno pohybovalo a otáčelo, případně jakobyste právě měli omdlít - to můžou být další symptomy přicházejícího infarktu.
   • Úzkost. Můžete pociťovat úzkost, náhlý záchvat paniky nebo vás přepadnou nevysvětlitelné pocity blížícího se nebezpečí.
3. 
   3
   Rozpoznejte příznaky infarktu u žen. Najčastějším příznakem infarktu je jak u mužů tak u žen bolest na hrudi. Ženy (a někteří muži) ovšem mohou prodělat infarkt a pociťovat přitom jen velmi mírnou nebo žádnou bolest. Ženy a starší osoby či osoby trpící cukrovkou mohou během infarktu pozorovat navíc následující příznaky:

   • Ženy mohou pociťovat bolest na prsou, kterou není možné klasifikovat jako náhlou, zdrcující bolest, spojovanou s infarktem. Tato bolest se může objevovat a odeznívat s tím, že se časem zhorší její závažnost. Bolest se zhoršuje během fyzické aktivity a zmírňuje při odpočinku.
   • Běžným příznakem, obzvláště u žen, je potom také bolest čelisti, krku a zad.
   • U žen se častěji než u mužů objevuje také bolest břicha, studený pot, nausea a zvracení. Tyto příznaky je možné zaměnit za pálení žáhy, špatné zažívání či chřipku.
   • Dalším typickým příznakem u žen jsou časté projevy studeného potu. Takové pocení je ovšem srovnatelné spíše se stresem či úzkostí než s běžným pocením, které provází cvičení a další fyzické aktivity.
   • Úzkost, nevysvětlitelné panické záchvaty a pocit nadcházejícího zmaru - to všechno jsou symptomy, kterými trpí spíše ženy než muži.
   • Dalším příznakem infarktu u žen je náhlá, neobvyklá či nevysvětlitelná únava, slabost a nedostatek energie. Takový stav může trvat pouze krátce nebo naopak přetrvávat i po několik dní.
   • Krátký dech, točení hlavy a omdlévání.
4. 
   4
   Po zpozorování příznaků rychle reagujte. Většina infarktů přichází plíživě, ne rychle a náhle jak tvrdí všeobecně vžitá představa. Spousta lidí si ani neuvědomuje, že právě prodělává velmi vážný zdravotní stav. Jestliže u sebe nebo někoho jiného pozorujete jeden nebo více příznaků infarktu, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

   • Rychlost je zcela kritická. Okolo 60% úmrtí na infarkt nastává do jedné hodiny. Na druhou stranu ti, kteří se dostanou do nemocnice do hodiny a půl mají větší šanci na přežití než ti, kteří to nestihnou.
   • Mnoho lidí zaměňuje příznaky infarktu za projevy jiného onemocnění, včetně pálení žáhy, chřipky, úzkosti a dalších. Každý příznak, ukazující na infarkt nesmíte ignorovat ani podceňovat a měli byste okamžitě kontaktovat lékaře.
   • Symptomy se můžou u různých lidí samozřejmě lišit, mohou se projevovat s různou intenzitou, někdy mohou vymizet a objeví se až po několika hodinách apod. Někteří lidé mohou dokonce utrpět infarkt, aniž by přitom pozorovali jakýkoli příznak.
   Reklama

Část 2

Část 2 ze 3:

Vyhledejte pomoc v průběhu infarktu

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Okolo 90% lidí s infarktem přežije, pokud se dostanou do nemocnice včas. Většina úmrtí po infarktu nastává tehdy, když není nemocný schopen rychle sehnat potřebnou pomoc nebo když se sám zdráhá tento úkon učinit. Jestliže pociťujete výše uvedené symptomy, na nic nečekejte, vytočte linku 112 nebo 155 a přivolejte pomoc.

   • Ačkoli je pravdou, že symptomy ukazující na infarkt nemusí být ve skutečnosti samy o sobě nijak škodlivé, je důležité, abyste co nejrychleji sehnali pomoc. Ničeho se nebojte a ani nepřemítejte nad tím, že budete plýtvat časem lékařů či záchranářů - oni to pochopí.
   • Záchranáři můžou začít s potřebnými úkony ihned po příjezdu, takže jejich přivolání je nejrychlejším způsobem, jak obdržet potřebnou pomoc v průběhu infarktu.
   • Do nemocnice nejezděte sami. Jestliže se k vám nemůže sanitka dostat v krátkém čase nebo pokud nemáte žádné jiné možnosti, sežeňte rychle nějakého člena rodiny, kamaráda nebo souseda a požádejte ho o odvoz do nemocnice.
2. 
   2
   Upozorněte lidi okolo, že jste možná právě dostali infarkt. Jestliže jste právě doma s členy rodiny nebo někde venku mezi lidmi, upozorněte je, že pravděpodobně proděláváte infarkt. Pokud se situace zhorší, váš život může záviset na resuscitaci, provedenou někým v okolí, přičemž ten vám bude schopen lépe pomoct, když bude vědět, o co jde.

   • Jestliže zrovna jedete v autě, zastavte a ukažte projíždějícím motoristům, že potřebujete pomoc. Za předpokladu, že jste v dosažitelné lokalitě, zavolejte na tísňovou linku.
   • Pokud se zrovna nacházíte v letadle, okamžitě na svůj stav upozorněte personál. Komerční aerolinky mají na palubě léky, které by mohly být užitečné. Letuška či stevard navíc zjistí, zda mezi cestujícími není nějaký lékař, který by mohl v případě potřeby provést resuscitaci. V případě, že některý z cestujících prodělává infarkt, piloti jsou povinni přistát na nejbližším letišti.
3. 
   3
   Minimalizujte svou aktivitu. Jestliže nemáte možnost rychle obdržet zdravotnickou pomoc, pokuste se zůstat co nejvíce v klidu. Posaďte se, odpočívejte a počkejte na příjezd zdravotnické záchranné služby. Námaha by nadměrně zatížila vaše srdce a zvýšila by poškození způsobené infarktem.
4. 
   4
   Pokud je to možné, vezměte si aspirin nebo nitroglycerin. Mnohým lidem může při začínajícím infarktu pomoct právě aspirin. Při čekání na sanitku byste si měli vzít jednu tabletku a pomalu ji žvýkat. Pokud máte předepsaný nitroglycerin, vezměte si doporučenou dávku a zavolejte záchrannou službu.

   • Aspirin ale může určité symptomy zhoršit, takže se raději ještě dnes poraďte s lékařem, zda je vhodné tento lék při potencionálním infarktu užít.
   Reklama

Část 3

Část 3 ze 3:

Zotavte se po infarktu

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Po infarktu dodržujte rady a doporučení od lékaře. Pokud infarkt přežijete, je velmi důležité, abyste během zotavování dodržovali všechna doporučení, a to jak ta krátkodobá těsně po infarktu, tak ta dlouhodobá v budoucnu.

   • Je pravděpodobné, že vám budou předepsány léky proti srážlivosti krve, které pak budete muset nejspíš užívat po zbytek života.
2. 
   2
   Všímejte si změn ve svých emocích a celkovém přístupu. U lidí, kteří prodělali infarkt, jsou poměrně běžné náhlé nápory depresí. Ty mohou pramenit z pocitů zahanbení, pochybností o sobě sama, vlastního pochybení, viny z dřívějšího životního stylu či ze strachu nebo nejistoty z budoucnosti.

   • Lidé, kteří přežili infarkt, se mohou vrátit zpět k normálnímu životu pomocí speciálních rehabilitačních programů, psychologických terapií, obnovených rodinných vztahů, vztahů s přáteli a kolegy.
3. 
   3
   Uvědomte si rizika spojená s druhým infarktem. Jestliže jste již jeden infarkt prodělali, hrozí u vás vyšší riziko, že ho dostanete znovu. Například v USA je asi třetina případů ročně zaznamenána u lidí, kteří již infarkt prodělali v minulosti. Následující faktory zvyšují riziko druhého infarktu:

   • Kouření. Pokud kouříte, vystavujete se dvakrát vyššímu riziku, že dostanete infarkt.
   • Vysoký cholesterol. Vysoká hladina nezdravého cholesterolu je jednou z nejvýznamnějších příčin infarktu a dalších srdečních onemocnění. Cholesterol může být obzvláště nebezpečný ve spojení s vysokým krevním tlakem, cukrovkou a kouřením.
   • Diabetes, a to obzvláště ten nesprávně kontrolovaný, může zvyšovat riziko vzniku dalšího infarktu také.
   • Obezita. Nadváha může zvyšovat cholesterol i krevní tlak a vést k srdečním komplikacím. Obezita navíc přispívá ke vzniku cukrovky, což je další rizikový faktor pro druhý infarkt.
4. 
   4
   Změňte svůj životní styl. Zdravotní komplikace, plynoucí z nezdravého životního stylu, přinášejí větší riziko vzniku druhého infarktu. Nedostatečná fyzická aktivita, obezita, vysoký cholesterol, hladina cukru v krvi, stres a kouření - to všechno jsou rizikové faktory, ovlivňující vznik infarktu.

   • Snižte konzumaci nasycených a trans mastných kyselin. Snažte se vyhýbat potravinám s obsahem částečně ztužených olejů.
   • Snižte svůj cholesterol. Dosáhnout toho můžete stravováním, pravidelným cvičením a vhodnou medikací, předepsanou lékařem. Dobrým způsobem, jak snížit cholesterol, je konzumace rybího tuku, který obsahuje velké množství omega-3 nenasycených mastných kyselin.
   • Omezte konzumaci alkoholu. Pijte pouze doporučované množství a vyhýbejte se flámování.
   • Zhubněte. Hodnota zdravého BMI (body mass indexu) je mezi 18.5 a 24.9.
   • Cvičte. Promluvte si se svým lékařem a nechte si poradit, jak začít s cvičením. Kardiovaskulární trénink pod lékařským dohledem je ideální, nikoliv ale nezbytně nutný. Na lékařské doporučení můžete vypracovat kardio cvičení (chůze, plavání apod.), založené na vaší aktuální kondičce, které se zaměří na splnění rozumných a dosažitelných cílů v průběhu času (např. projít celou ulici bez zadýchání).
   • Přestaňte kouřit. Přestanete-li kouřit, snížíte tím okamžitě riziko infarktu na polovinu.
   Reklama

Tipy

• Jestliže se nacházíte v blízkosti někoho, kdo právě dostal infarkt, okamžitě zavolejte záchrannou službu. Velmi užitečné ale je, když budete základy správného ošetření člověka s infarktem znát sami.
• Noste u sebe kartičku s kontaktem na osobu pro krizové případy.
• Jestliže jste prodělali angínu nebo jiné onemocnění spojené se srdcem a byly vám předepsány dusičnany, jako je např. nitroglycerin, noste u sebe tyto léky za každých okolností. Pokud užíváte kyslík, byť jen sporadicky, noste s sebou také kyslíkovou bombu. Každý by měl mít v peněžence kartičku se seznamem léků, které užívá a léků, na které je alergický. Takové opatření pomůže lékařům, aby vás efektivně a bezpečně ošetřili při infarktu i ve spoustě dalších případů.
• Jestliže patříte do vysoce rizikové skupiny, pak byste s sebou měli všude nosit mobilní telefon. Navíc se poraďte se svým lékařem, zda byste u sebe měli mít za každých okolností také aspirin.
• Snažte se zachovat chladnou hlavu a zůstat co nejvíce v klidu. Na třísla a podpaží přiložte hadr namočený v chladné vodě a srazte tak tělesnou teplotu. Ukázalo se, že snížením tělesné teploty může ve spoustě případů dojít ke zvýšení šance na přežití.
• V některých případech nejsou infarkty doprovázeny žádnými symptomy. To ovšem neznamená, že by byly méně škodlivé nebo méně smrtelné. Možná právě naopak, vzhledem k tomu, že přichází v podstatě bez varování.
• Být připraven pro případ infarktu je vhodné i tehdy, když zatím žádnými srdečními potížemi netrpíte. Rozdíl mezi životem a smrtí může záviset i na pouhém jednom aspirinu (80 mg), přičemž jedno balení tohoto léku vám mnoho prostoru v peněžence či kabelce rozhodně nezabere. Navíc při sobě noste kartičku se všemi svými alergiemi, užívanými léky a zdravotními obtížemi.
• Obzvláště ostražití buďte tehdy, spadáte-li do vysoce rizikové skupiny, což platí zejména pro starší lidi, obézní osoby, pacienty s cukrovkou či vysokým cholesterolem, kuřáky, uživatele nadměrného množství alkoholu a ty s již dříve prodělanou srdeční chorobou. Ještě dnes si promluvte se svým lékařem o způsobech, jak snížit riziko infarktu.
• Jezte zdravě, dostatečně cvičte a za žádných okolností nekuřte. Pokud jste již starší, proberte se svým lékařem, zda by nebylo vhodné začít pravidelně užívat malé množství aspirinu. Můžete tak snížit pravděpodobnost vzniku infarktu.
• Každý den vyrazte na svižnou procházkou. Denně se snažte nachodit 10 000 kroků.

Reklama

Varování

• Tento článek přináší pouze obecné informace a jeho cílem není nahradit profesionální zdravotnickou pomoc.
• Symptomy ukazující na infarkt neignorujte ani nepodceňujte. Čím dříve seženete pomoc, tím lépe.
• Jeden z často rozesílaných emailů tvrdí, že byste měli v případě infarktu provést "kardiopulmonální resuscitaci kašlem." Tato metoda se ovšem ve skutečnosti nedoporučuje. Ačkoli může být v určitých situací (v několika málo prvních sekundách a pod lékařským dozorem) nápomocná, obecně se považuje za škodlivou.

Reklama