Jak umět naslouchat lidem

Když se naučíte naslouchat ostatním, pomůže vám to vidět svět jejich očima. Budete lidem více rozumět a budete schopni se do nich vcítit. Také tím zlepšíte své komunikační dovednosti a budete se cítit mezi lidmi lépe. Schopnost naslouchat vám umožní lépe porozumět problémům ostatních lidí a pomůže vám vyjadřovat se rozumněji. Naslouchat lidem zní sice jednoduše, ale například v případě hádek to někdy vyžaduje snahu a trénink. Pokud se chcete naučit lidem více naslouchat, v tomto článku se dozvíte, jak na to.

Metoda 1

Metoda 1 ze 3:

Naslouchejte lidem s otevřenou myslí

Stáhnout PDF

1
Představte si, že jste v situaci toho druhého. Je snadné myslet jen na sebe a vnímat pouze to, jaký dopad mají slova toho druhého na vás. Takové vnitřní myšlení ale blokuje aktivní naslouchání. Musíte se otevřít a pokusit se vnímat problémy toho druhého z jeho pohledu: kdybyste byli v jeho kůži, pravděpodobně byste daný problém dokázali vyřešit mnohem rychleji. Když budete lidem umět naslouchat, budete s nimi mít lepší vztahy, protože toho o nich brzy hodně zjistíte.
- Nezapomínejte na to, že máte dvě uši, ale jen jedna ústa. Znamená to, že byste měli více naslouchat a méně mluvit. Naslouchat je mnohem lepší, než mluvit. Když budete mluvit s lidmi, dívejte se jim do očí, aby viděli, že vám záleží na tom, co říkají (i když vám na tom ve skutečnosti nezáleží – měli byste se chovat slušně). Lidé, kteří ostatním více naslouchají, si více všímají svého okolí a díky tomu lépe rozumí světu. Snažte se vždy naslouchat pozorně a nevěnovat se ničemu jinému. Měli byste věnovat veškerou pozornosti tomu, s kým mluvíte. Dejte si pozor, aby vám neutekly myšlenky.
- Místo abyste toho druhého začali okamžitě soudit, nebo se snažili ihned vymyslet nějaké „řešení“ jeho situace, vyslechněte ho a snažte se podívat se na jeho problém z jeho úhlu pohledu. Zamyslete se nad tím, jak byste se cítili, kdyby vás někdo tiše odsuzoval. Pomůže vám to vyslechnout toho druhého v klidu a nevytvářet si názory ještě dříve, než porozumíte jeho situaci.
2
Nesrovnávejte zkušenosti toho druhého se svými vlastními. Možná si myslíte, že to nejlepší, co můžete udělat, abyste tomu druhému porozuměli, je srovnat jeho zkušenosti s těmi svými, ale ve skutečnosti nemůžete být dále od pravdy. Pokud vám někdo vypráví například o smrti v rodině, můžete s ním sdílet své poznatky, ale neříkejte: „Přesně takto jsem to prožíval já...“ Mohli byste tím působit urážlivě nebo necitlivě, zejména pokud srovnáváte něco skutečně vážného, s něčím méně vážným (například srovnávat rozvod po letech manželství s rozchodem po tříměsíčním vztahu).
- Nemusíte si myslet, že jde o nejlepší způsob, jak tomu druhému pomoci a jak k dané situaci přistupovat – takové myšlení je ve skutečnosti velmi reduktivní a může způsobit, že si ten druhý bude myslet, že ho vůbec neposloucháte.
- Snažte se co nejméně mluvit o sobě. Kdybyste mluvili stále o sobě, dali byste tomu druhému najevo, že se na sebe soustředíte více, než na něj.
- Samozřejmě platí, že pokud ten druhý ví, že máte podobné zkušenosti, možná vás sám požádá o radu. V takovém případě mu můžete poradit, ale přesto byste měli jednat opatrně a nesnažit se vaše zkušenosti srovnávat. Mohli byste tím vyvolat dojem, že si vymýšlíte neexistující situace, jen abyste tomu druhému pomohli.
3
Nesnažte se ihned pomáhat. Někteří lidé si myslí, že když ostatním lidem naslouchají, musejí být také připraveni jim rychle a pohotově pomoci s jejich problémy. Místo toho byste se ale měli zaměřit pouze na naslouchání a zamyslete se nad „řešením“ až toho druhého vyslechnete – a to pouze v případě, že o to bude stát. Když začnete ihned přemýšlet nad rychlým řešením všech problémů toho druhého, nebudete schopni mu pozorně naslouchat.
- Snažte se vnímat vše, co vám ten druhý říká. Jedině tak budete schopni mu pomoci.
- Omezte rozptýlení. Žijeme ve společnosti, která je plná podnětů, které nás rozptylují. Neposlouchejte zvuky a hluk kolem, ale soustřeďte se na člověka, který k vám mluví. Nesoustřeďte se na televizi, telefon a další zařízení, je to neslušné.
Dejte najevo, že vám na něm záleží, například ve správnou dobu pokývněte, aby bylo jasné, že posloucháte. Můžete také přitakávat na to, s čím byste měli souhlasit (což poznáte podle tónu hlasu toho druhého), nebo se chovat překvapeně, když vám bude vyprávět o něčem neuvěřitelném. Dáte tím najevo, že nejen posloucháte, ale také skutečně dáváte pozor. Naučte se takto reagovat ve správnou dobu, abyste toho druhého omylem nepřerušili. Probuďte v sobě svoji citlivou stránku a v případě potřeby toho druhého utěšujte, ale dejte si pozor, abyste ho příliš nelitovali – většina lidí to nemá ráda.
5
Pamatujte si, co vám ten druhý řekl. Důležitou součástí aktivního naslouchání je skutečně si pamatovat to, o čem s lidmi mluvíte. Pokud vám někdo vypráví o svých problémech s kamarádem Jakem, kterého jste nikdy neviděli, můžete si alespoň zapamatovat jeho jméno, abyste ho později mohli použít a dali tím najevo, že jste se situací dobře seznámeni. Když si nebudete pamatovat jména, detaily, nebo důležité události, bude to vypadat, že toho druhého vůbec neposloucháte.
- Nemusíte mít sloní paměť, ale když toho druhého budete přerušovat a žádat ho, aby vám něco vysvětlil nebo objasnil, nebo aby vám zopakoval některé informace, bude to vypadat, že ho neposloucháte. Nemusíte si pamatovat každý detail, ale měli byste zajistit, aby si ten druhý nemyslel, že je nutné vám vše opakovat několikrát.
6
Reagujte. Další důležitou součástí naslouchání je překročit hranici jednoho rozhovoru a zajímat se o danou situaci i později. Pokud chcete dát jasně najevo, že vás zajímá to, o čem vám ten druhý vypráví, měli byste se ho na to zeptat, až se příště uvidíte, nebo byste mu měli napsat nebo zavolat. Pokud jde o něco vážného, jako je například hrozící rozvod, hledání práce, nebo dokonce zdravotní komplikace, bude od vás hezké, když se toho druhého zeptáte, jak jeho situace pokročila. Nenechejte se odradit – když vám ten druhý řekne, že se o tom nechce bavit, akceptujte to, ale řekněte mu, že mu budete vždy k dispozici.
- Ten, kdo se vám svěřil se svým problémem, bude možná rád, že jste se nad jeho situací zamysleli a dokonce vás zajímá, jak to dopadlo. Když se to naučíte, posunete své schopnosti naslouchat na vyšší úroveň.
- Pochopitelně existuje rozdíl mezi upřímným zájmem a otravováním. Pokud se vám někdo svěří s tím, že chce v práci podat výpověď, pravděpodobně nebude vhodné mu každý den posílat zprávy a ptát se, zda už to udělal. Tím byste na něj vyvíjeli zbytečný tlak a místo abyste mu pomohli, byste ho stresovali.
7
Co byste neměli dělat. Pokud chcete umět lidem naslouchat, měli byste také vědět, čemu se vyhnout. Pokud chcete, aby vás ten druhý bral vážně a byl si jistý, že ho respektujete, měli byste se vyhnout následujícím věcem:
- Nepřerušujte toho druhého při rozhovoru.
- Nevyslýchejte toho druhého. Jemně pokládejte otázky (když to bude vhodné, například během pauz při rozhovoru).
- Nesnažte se změnit téma hovoru, i když to pro vás bude nepříjemné.
- Neříkejte tomu druhému nic takového, jako „Není to konec světa,“ nebo „Zítra se budeš cítit lépe.“ Pravděpodobně by si myslel, že se snažíte jeho pocity bagatelizovat a cítil by se špatně. Dívejte se mu při rozhovoru do očí, aby viděl, že mu pozorně nasloucháte.
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 3:

Co byste měli říkat

Stáhnout PDF

1
Ze začátku buďte potichu. Pravděpodobně vám to zní samozřejmě, ale jedním z největších překážek co se týče naslouchání je nutkání vyjadřovat své impulzivní myšlenky. Mnoho lidí vyjadřuje falešnou empatii tím, že se neustále snaží sdílet s ostatními své zkušenosti. Tyto reakce mohou být sice užitečné, ale lidé jich velmi často zneužívají.
- Odložte své vlastní potřeby na chvíli stranou a trpělivě toho druhého vyslechněte. Netlačte na něj a nechejte ho vyjádřit se jeho vlastním způsobem.
2
Ujistěte toho druhého, že jeho tajemství nevyzradíte. Pokud se vám ten druhý chce svěřit s něčím soukromým, nebo důležitým, měli byste mu dát jasně najevo, že jste důvěryhodní a udržíte tajemství. Řekněte mu, že vám může plně důvěřovat a že vše, co vám řekne, zůstane jen mezi vámi dvěma. Pokud si ten druhý není jistý tím, zda vám může věřit, nebude ochotný se vám otevřít a mluvit s vámi upřímně. Nikoho ovšem nenuťte, aby se vám svěřoval, jinak byste ho mohli rozčílit, nebo uvést do rozpaků.
- Když někomu slíbíte, že vše, co vám řekne, zůstane jen mezi vámi, měli byste to pochopitelně dodržet. Jedinou výjimkou jsou případy, kdy není možné tajemství udržet, například pokud má daná osoba sebevražedné sklony a vy se o něj bojíte. Když nebude možné vám věřit, nebudete nikdy schopni lidem skutečně naslouchat.
3
Když budete mluvit, povzbuzujte toho druhého. Je důležité umět s ostatními mluvit empaticky a naučit se reagovat ve správnou dobu, aby si ten druhý byl jistý, že ho posloucháte. Je také dobré shrnovat a opakovat jeho hlavní body a povzbuzovat ho. Díky tomu váš rozhovor bude plynout přirozeně a osoba, se kterou mluvíte, se bude cítit uvolněněji. Vyzkoušejte následující strategie:
- Opakování a povzbuzování: Zopakujte některé z věcí, které vám ten druhý řekl a poskytněte mu pozitivní zpětnou vazbu. Můžete například říct: „Je mi jasné, že se ti nelíbilo vzít veškerou vinu na sebe. Kdyby se to stalo mně, také bych mě to rozčílilo.“ S touto metodou byste to ovšem neměli přehánět. Projevujte empatii jen jednou za čas, protože když to budete přehánět, budete působit povýšeně.
- Shrnutí a parafráze: Doporučujeme naučit se shrnovat to, co vám ten druhý řekl a parafrázovat tyto informace vlastními slov. Dáte tím tomu druhému najevo, že ho skutečně posloucháte a že rozumíte tomu, co vám říká. Také tím dáte tomu druhému šanci vás opravit a případně vám objasnit některé věci, které jste nepochopili.
- Říkejte věci, které tomu druhému umožní objasnit nesrovnalosti, například: „Pokud to dobře chápu...“ nebo „Oprav mě, pokud se pletu...“ Tato metoda se vám bude hodit zejména v případě, že budete frustrovaní, nebo budete unavení a nebudete schopni toho druhého poslouchat dostatečně pozorně.
4
Pokládejte tomu druhému smysluplné a povzbuzující otázky. Neměli byste toho druhého vyslýchat, ani ho zahánět do kouta. Snažte se otázky využívat jako způsob, jak zajistit, aby se vám ten druhý otevřel a mohl se vyjádřit. Díky tomu bude ten druhý schopen dosahovat vlastních závěrů, aniž by měl pocit, že ho odsuzujete, nebo ho k něčemu nutíte. Zde je několik věcí, které byste si měli zapamatovat:
- Když projevíte empatii, budete toho druhého moci začít povzbuzovat. Přizpůsobujte své otázky, například: „Je mi jasné, že pro tebe nebylo snadné vzít na sebe veškerou vinu. Nechápu ale, proč se cítíš provinile za to, že ti někdo řekl, že bys měl něco udělat jinak.“
- Když otázku podáte tímto způsobem, ten druhý bude mít okamžitě potřebu vám to vysvětlit znovu a vyvést vás z omylu. Pravděpodobně se díky tomu dostane od emocionálních reakcí k logickému a konstruktivnímu vysvětlení.
5
Počkejte, až se vám ten druhý otevře. Pokud chcete, aby vám ten druhý odpovídal upřímně a konstruktivně, musíte mít trpělivost a nechat ho vyjádřit všechny jeho myšlenky, pocity a nápady. Možná nějakou dobu potrvá, než se z tenkého pramínku myšlenek stane volný proud informací. Když na něj budete příliš tlačit a budete se ho vyptávat na osobní věci, mohlo by to mít opačný účinek. Pravděpodobně byste tím způsobili to, že by se ten druhý uzavřel a nechtěl by s vámi již sdílet žádné informace.
- Buďte trpěliví a snažte se stále situaci vnímat očima toho druhého. Někdy je dobré si představit, jakým způsobem se ten druhý do dané situace dostal.
6
Nepřerušujte toho druhého tím, co si o jeho situaci a o tom, co vám říká, myslíte. Počkejte, až se vás ten druhý zeptá na váš názor a nenabízejte mu ho sami. Pokud chcete aktivně naslouchat, musíte na chvíli odložit své názory a trpělivě počkat, až na vás přijde řada. Až přijde pauza v rozhovoru, shrňte myšlenky toho druhého, nebo projevte empatii.
- Když toho druhého přerušíte příliš brzy, bude frustrovaný a nebude poslouchat, co mu říkáte. Bude chtít dokončit své myšlenky a budete mu připadat otravní a netrpěliví.
- Nedávejte lidem žádné rady (pokud si o ně sami neřeknou). Raději je nechejte, aby se vypovídali a našli řešení situace sami. Je to povzbudivé jak pro vás, tak pro toho druhého. Tímto způsobem můžete oba dosáhnout změny a porozumění.
7
Dejte tomu druhému najevo, že ho rádi vyslechnete. Bez ohledu na závěr rozhovoru byste měli tomu druhému dát najevo, že jste ho rádi vyslechli. Ukažte mu, že jste ochotní si s ním o stejných věcech povídat znovu (pokud bude chtít), ale že ho k ničemu nenutíte. Kromě toho mu také řekněte, že vše, co jste si řekli, zůstane mezi vámi. Pokud jde o velmi vážnou situaci a není vhodné říct například „Vše bude v pořádku,“ měli byste tomu druhému alespoň dát najevo, že ho vždy rádi vyslechnete a pomůžete mu.
- Můžete se toho druhého dotknout na ruce, nebo na koleně, nebo ho obejmout. Udělejte to, co bude v danou situaci nejvhodnější. Neměli byste volit doteky, kterými byste překročili hranice.
- Pokud máte čas, chuť a potřebné zdroje, nabídněte tomu druhému pomoc. Neměli byste mu ovšem dávat falešné naděje. Pokud nabízíte pouze to, že ho opět rádi vyslechnete, dejte mu to jasně najevo. I to je velmi hodnotná pomoc!
Když budete chtít někomu poradit, snažte se udělat to přirozeně a nenechat se příliš ovlivňovat vlastními emocemi. Zamyslete se nad tím, co by bylo nejlepší pro toho druhého a ne nad tím, co byste udělali vy.
Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 3:

Správná řeč těla

Stáhnout PDF

1
Dívejte se tomu druhému do očí. Oční kontakt je při naslouchání velmi důležitý. Když budete působit rozptýleně a nezaujatě, vaši přátelé se vám nikdy neotevřou. Když s vámi někdo bude mluvit, měli byste se mu dívat přímo do očí, abyste mu dali najevo, že vnímáte každé jeho slovo. I když vás dané téma nebude bavit, měli byste tomu druhému projevit úctu a vyslechnout ho.
- Zaměřte své oči, uši a myšlenky pouze na toho druhého a naslouchejte mu. Nesoustřeďte se na to, co chcete říci vy, ale zaměřte se na to, co říká ten druhý (uvědomte si, že jde o něj, ne o vás).
2
Věnujte tomu druhému plnou pozornost. Pokud chcete umět lidem naslouchat, musíte si vytvořit vhodný fyzický a duševní prostor. Zbavte se všeho, co vás rozptyluje a zaměřte svoji pozornost na člověka, který k vám mluví. Vypněte si telefon a další zařízení a popovídejte si v příjemném prostředí, kde vás nebude nic rozptylovat. Až spolu budete sami, zklidněte se a nalaďte se na toho druhého, abyste ho mohli poslouchat. Dejte mu najevo, že mu chcete pomoci.
- Vyberte si místo, kde vás nebudou rozptylovat ostatní lidé a kde o vaši pozornost nebude soutěžit spousta jiných věcí. Pokud chcete jít do kavárny, vyberte si klidné místo vzadu a soustřeďte se pouze na toho, s kým mluvíte – ne na zajímavé lidi okolo vás.
- Pokud si chcete promluvit na nějakém veřejném místě, například v baru nebo v restauraci, nesedejte si poblíž televize. I když budete odhodlaní tomu druhému věnovat veškerou pozornost, oči vám budou čas od času samy sjíždět k televizi (obzvláště pokud zrovna hraje váš oblíbený tým).
3
Povzbuzujte toho druhého svou řečí těla. Když pokývnete hlavou, dáte tomu druhému najevo, že mu rozumíte a povzbudíte ho, aby pokračoval. Když budete zrcadlit jeho pohyby, polohy a gesta, umožníte mu, aby se uvolnil a otevřel se vám. Snažte se dívat se mu přímo do očí. Dáte tím najevo, že ho posloucháte a kromě toho projevíte zájem o to, co vám říká.
- Pokud chcete toho druhého povzbudit, měli byste se tělem natočit k němu. Když se otočíte na druhou stranu, bude to vypadat, že se nudíte a chcete odejít. Pokud si například chcete dát nohu přes nohu, dejte si ji tak, aby mířila k člověku, se kterým si povídáte.
- Nepřekřižujte si ruce před hrudníkem. Je to gesto, kterým byste dali najevo skepticismus nebo nedůvěru, aniž byste si to uvědomovali.
4
Naslouchejte aktivně, abyste projevili zájem. Aktivní naslouchání vyžaduje od obou účastníků zapojit celé tělo a celý obličej. Můžete být potichu a stále dávat jasně najevo, že toho druhého pozorně posloucháte. Zde je několik tipů, které vám mohou pomoci:
- Vaše slova: Nemusíte sice každých pět vteřin říkat „aha“ nebo „rozumím,“ jinak byste toho druhého začali brzy otravovat, ale můžete čas od času říct něco povzbudivého, abyste dali najevo, že dáváte pozor. Pokud vám na tom druhém skutečně záleží, měli byste mu věnovat pozornost a pomoci mu vyřešit jeho problém.
- Váš výraz: Měli byste mít zaujatý výraz a dívat se tomu druhému do očí. Neměli byste ho znervózňovat tím, že mu budete neustále zírat do očí, ale dejte najevo, že jste otevření a zajímá vás to, co vám ten druhý říká.
- Čtěte mezi řádky: Snažte se stále si všímat věcí, které ten druhý neřekl přímo a vnímejte narážky, které vám umožní zjistit, co si skutečně myslí. Všímejte si jeho obličejových výrazů a snažte se získat co nejvíce informací. Představte si, v jakém stavu byste se chovali a tvářili stejně jako ten druhý a řiďte se jeho tónem hlasu a řečí těla.
- Mluvte podobně energicky, jako ten, s kým si povídáte. Dáte mu tím najevo, že mu rozumíte a že vám nemusí nic říkat dvakrát.
5
Neočekávejte, že se vám ten druhý ihned otevře. Buďte trpěliví a ochotní naslouchat, ale nedávejte mu žádné rady.
- Snažte se zopakovat to, co vám ten druhý říká, abyste mu dali najevo, že mu rozumíte. Někdy existuje více způsobů, jak si něco vyložit. Nejlepší je ujistit se, že si navzájem rozumíte a zopakovat to, co ten druhý říká, abyste mu dali najevo, že mu skutečně nasloucháte a že jste na jedné vlně.
- Zamyslete se nad okolnostmi. Pokud mluvíte s někým citlivým, neměli byste mu dávat tvrdé životní rady.
Reklama

Tipy

Čím těžší pro vás bude naslouchat, tím důležitější bude, abyste skutečně naslouchali.
Pokud chcete mít úspěšnou kariéru a zdravé mezilidské vztahy, je velice důležité, abyste se naučili naslouchat ostatním.
Nikdy lidem nedávejte rady, pokud si o ně neřeknou. Lidé nechtějí, aby jim někdo říkal, co mají dělat – chtějí pouze to, aby je někdo vyslechl.
To, že se vám někdo svěřuje se svými problémy neznamená, že chce, abyste mu pomáhali a řešili jeho problémy. Pravděpodobně se chce jen vypovídat.
Neopakujte jako papoušek vše, co vám ten druhý bude říkat, je to otravné a zbytečné.
Když budete s někým mluvit, dívejte se mu přímo do očí. Dáte tím najevo, že mu věnujete veškerou pozornost a nenecháte se rozptylovat. Zjemněte zrak a dejte si pozor, abyste nezírali, nebo se netvářili nevěřícně. Snažte se cítit se pohodlně a soustředit se na toho druhého.
Lidé často ostatním nenaslouchají, aby jim porozuměli, ale pouze je poslouchají, aby na ně mohli reagovat.
Zbavte se všech zdrojů rozptýlení. Znamená to, že byste si měli vypnout telefon, nedívat se z okna, ani si nehrát s tužkou nebo se šperky.
Představte si, že byste později museli vyplnit kvíz s otázkami na téma, o kterém vám ten druhý vyprávěl. Pomůže vám to soustředit se na klíčové informace a zaměřit se na detaily.
Pamatujte si, že je někdy nutné číst mezi řádky. V některých případech musíme vnímat i to, co nám ten druhý neřekne.
Pokud přemýšlíte o tom, co řeknete, až ten druhý domluví, nemůžete mu věnovat pozornost. Musíte se snažit mu pomoci.
Nebagatelizujte problémy toho druhého. Neříkejte nic takového, jako: „Tisíce lidí řeší stejné věci, nic si z toho nedělej.“
Snažte se poslouchat toho, s kým zrovna mluvíte. Nerozhlížejte se po okolí a věnujte mu veškerou pozornost. Vnímejte vše, co vám lidé říkají. Uvidíte, že se dozvíte spoustu zajímavých věcí.
Pokud nemáte náladu naslouchat, odložte důležitý rozhovor. Je lepší promluvit si až na to budete připravení. Kdybyste se nutili někomu naslouchat v době, kdy vámi zmítají emoce, nebo řešíte nějaký svůj vlastní problém.
Nedávejte lidem nevyžádané rady.
Nepřerušujte toho druhého tím, že mu začnete vyprávět své vlastní příběhy.
Musíte toho druhého skutečně vnímat na sto procent a naslouchat mu. Neměli byste poslouchat pouze to, co chcete slyšet. Některé věci vás pravděpodobně nebudou zajímat. Někdy jsou ty nejcennější rady přesně ty, které lidé nechtějí slyšet. Lidé ostatním často říkají jen to, co chtějí slyšet, protože je nechtějí urazit.
Dívejte se tomu druhému do očí a často pokyvujte hlavou, abyste dali najevo, že vás zajímá to, co se vám snaží říct.
Nechejte toho druhého, aby řekl vše, co má na srdci a až potom se ho začněte ptát na to, co vám není jasné. Než něco řeknete, požádejte o povolení.
Buďte ohleduplní a zamyslete se nad tím, co vám ten druhý říká.
Nebuďte drzí a snažte se chovat se co nejmileji.
Pokud si v hlavě formulujete odpověď ještě dříve, než ten druhý domluví, nemůžete ho pozorně poslouchat. Snažte se počkat, dokud ten druhý nedomluví a potom teprve řekněte, co si myslíte.
Dívejte se tomu druhému do očí. Když to nebudete dělat, budete budit dojem, že toho druhého neposloucháte.
Snažte se vyčistit si hlavu a věnovat tomu druhému skutečně veškerou pozornost – představte si, že na tom závisí váš život.

Reklama

Varování

I v případě, že vám ten druhý vypráví příliš dlouhý příběh a vám se nedaří udržet pozornost, byste se měli snažit alespoň pokyvovat a poslouchat. Možná si to neuvědomujete, ale ten druhý jistě ocení, že mu věnujete svoji pozornost a posloucháte ho. Posílíte tím váš vzájemný vztah.
Neříkejte pořád dokola „aha“ a „ehm“ nebo „rozumím,“ jinak si ten druhý bude myslet, že myslíte na něco jiného a neposloucháte ho.
Snažte se nemluvit, když vám někdo vypráví o něčem velmi důležitém. Pokud má ten druhý pocit, že vám může důvěřovat dostatečně na to, aby se vám svěřil s něčím, co pro něj hodně znamená a vy mu neprojevíte základní úctu a nebudete mu naslouchat (i když to neuděláte schválně), bude si myslet, že vám nemůže nic říct a váš vztah tím utrpí, nebo dokonce skončí. Pokud se vám někdo snaží sdělit něco velmi důležitého, měli byste tomu přizpůsobit také své reakce a řeč těla.

Reklama