Jak být společenský

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF

V tomto článku:

Ovládněte umění konverzace

Jděte ven

Ovládněte řeč těla

Pozitivní, efektivní a sebevědomé myšlení

Ukázat 1 více...

Ukázat méně...

Související články

Reference

Někteří lidé jsou přirozeně velmi společenští, ale jiní se musí toto umění nejprve naučit. Chcete-li se cítit jako ryba ve vodě i ve společnosti cizích lidí, můžete použít několik strategií. Ty zahrnují například to, jak sami sebe správně prezentovat, jak vhodně s lidmi konverzovat a samozřejmě také jak si zvýšit sebevědomí.

Postup

Metoda 1

Metoda 1 ze 4:

Ovládněte umění konverzace

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Naučte se před lidmi poděkovat. Někoho sice vídáte třeba každý den, ale nikdy si ho vlastně nevšimnete. Abyste byli společenštější, musíte si začít všímat lidí kolem sebe. Až si příště budete objednávat kávu nebo budete platit u pokladny v supermarketu, usmějte se na obsluhu. Navažte oční kontakt a řekněte “Děkuji”. Díky těmto malým gestům se budete cítit mnohem pohodlněji a přirozeněji při interakci s jinými lidmi. A navíc dotyčnému zpříjemníte pracovní den.

   • Malá pochvala má také velikou moc, obzvlášť ve službách. Myslete na to, že chlapík ve vaší oblíbené kavárně nebo pokladní v supermarketu obslouží desítky nebo stovky lidí denně a většina z nich je ignoruje, nebo se chová hrubě. Když řeknete něco jako, "Páni, vy jste ale rychlý", ukážete, že člověka oceňujete.
2. 
   2
   Navažte oční kontakt. Pokud jste ve společnosti druhých lidí, třeba na večírku, snažte se očima navázat kontakt s ostatními. Jakmile se vám podaří něčí pohled zachytit, mile se usmějte. Pokud se na vás ten druhý nepřestává dívat, popojděte blíž a představte se. Když vám dotyčný úsměv oplatí, je to dobré znamení.

   • Jestliže druhý člověk nereaguje, nechte ho být. Je velký rozdíl mezi tím "být společenský" a "být vlezlý." Je zbytečné se pokoušet o kontakt s někým, kdo o něj nestojí.
   • Nezapomínejte, že tenhle způsob nefunguje v situacích, kdy lidé neočekávají, že se k nim někdo bude chtít přiblížit, například v hromadném dopravním prostředku. Být společenský znamená mimo jiné vědět, kdy je vhodné se k druhým přiblížit a kdy si držet odstup.
3. 
   3
   Představte se. Nemusíte být Miss Sympatie, stačí být společenský a přátelský. Představte se, prohoďte, že jste tu noví, nebo druhému řekněte něco hezkého.

   • Hledejte další “stydlíny.” Asi se nebudete cítit úplně nejlépe, pokud se ze zakřiknuté šedé myšky rovnou pokusíte stát královnou večírků. Pokud jste mezi lidmi, zkuste jedince, kteří se také trochu stydí a nebo kteří se drží stranou. Je slušná šance, že se cítí stejně jako vy. Pravděpodobně budou potěšeni, že vy jste udělali ten první krok a pozdravili je “Ahoj”.
   • Buďte kamarádští, ale netlačte na pilu. Jakmile se představíte a zeptáte se na pár otázek, přesuňte se k někomu jinému, pokud o vás druhá osoba nejeví zájem.
4. 
   4
   Ptejte se na otázky, na které se nedá odpovědět jen ano nebo ne. Jeden ze způsobů, jak se ve společnosti blýsknout, je pokládat druhým otázky s otevřeným koncem. Je mnohem lehčí zapříst rozhovor s někým novým, pokud ho povzbudíte k tomu, aby mluvil o sobě. Pokud jste už navázali oční kontakt a vyměnili si úsměvy a stojíte nedaleko, začněte hovor vhodnou otázkou. Tady je několik nápadů:

   • Jak se vám líbí ta kniha/časopis?
   • Co tady v okolí nejraději podnikáte?
   • Kde jste koupila to skvělé tričko?
5. 
   5
   Lichoťte. Pokud máte zájem o lidi, všímejte si drobností, které se vám líbí a které oceňujete. Pak je můžete pochválit. Dávejte si jen pozor na to, aby byly vaše komplimenty upřímné. Každý vycítí falešné lichocení. Udělejte to takhle:

   • Tu knihu jsem také četl. Skvělá volba!
   • Máte úžasné boty. K té sukni se opravdu hodí.
   • To je oříškové latté? Báječné, každé pondělí si ho dávám pro dobrou náladu.
6. 
   6
   Hledejte společné zájmy. První rozhovory mezi dvěma lidmi by měly být o tom, co mají oba společného. Abyste rychle zjistili, co vás spojuje, klaďte ty správné otázky. Pokud spolu pracujete v jedné firmě nebo máte společné přátele, případně sdílíte cokoliv jiného, mělo by to být snazší. Začněte mluvit o práci, o společném známém nebo o společném koníčku – tím si otevřete prostor pro další témata.

   • Jestliže dotyčného vůbec neznáte, berte situaci jako příležitost k tomu, abyste vy přišli s tématem rozhovoru. Například pokud se nacházíte v knihkupectví, zkuste se někoho zeptat, jakou knihu by vám doporučil. Jestliže stojíte v dlouhé frontě, proneste o tom nějaký odlehčený vtip.
   • Dávejte si pozor na komentáře, které zní ostře a které odsuzují. Klidně můžete někomu říct, že se vám líbí jeho sestřih a zeptat se, do jakého kadeřnictví chodí. Nebo že už dlouho sháníte podobné tenisky, jaké má na sobě, ale nevíte, do kterého obchodu zajít. Vyhýbejte se ale za každou cenu věcem, které mohou druhého urazit. Nekomentujte velikost oblečení, barvu kůže ani fyzický vzhled.
7. 
   7
   Věnujte pozornost tomu, co druhé opravdu zajímá. Jestliže se osoba A vyžívá v rozhovorech o termodynamice a největší koníček osoby B je pravá italská káva, konverzace daleko nedojde. Jeden zúčastněný se bude muset vzdát a přijmout hovor o zájmech toho druhého. Zkuste to být vy.

   • Když začínáte nezávaznou, krátkou konverzaci, snažte si všimnout toho, kdy se druhý nadchne. Nebojte se, uslyšíte to, a také uvidíte. Tvář se rozjasní a bude vyzařovat nadšení (totéž se stane s hlasem) a řeč těla se zvýrazní.
8. 
   8
   Mluvte s kolegy v práci. Pokud chodíte do práce, je pravděpodobné, že se pohybujete v prostředí, kde je kontakt s ostatními lidmi snadný, pokud se budete trochu snažit. Pohybujte se v místech, kde se spolupracovníci sdružují, například v kuchyňce, v kantýně nebo v open space kanceláři.

   • Kancelář ani výtah není vhodné místo pro rozebírání ožehavých témat. Zapomeňte na politiku nebo náboženství. Raději vtáhněte lidi do hovoru o populárních tématech jako je kultura či sport. I když se samozřejmě najdou tací, pro které jsou i tohle citlivá témata, je velká šance, že rozhovor bude plynout v přátelském a uvolněném duchu.
   • Být společenský v práci může být velmi důležité. Když se nebudete stranit ostatních, lidé vás budou vnímat jako přátelské a pozitivně naladěné. Vytváření kontaktů v práci a hovory s kolegy vám navíc mohou zajistit, že si vás v dobrém slova smyslu konečně všimnou a dostane se vám ocenění, jaké si zasloužíte.
9. 
   9
   V nejlepším se má přestat. Nechte druhého, aby se těšil na pokračování. Dobrý nápad je nechat dvířka otevřená pro pokračování v hovoru. Buďte milí a ukončete koverzaci tak, aby dotyčný neměl pocit, že jste ho odkopli.

   • Například pokud jste se spolu bavili o svých pejscích, zeptejte se druhého na místní cvičák. Pokud odpoví mile, zkuste navrhnout, abyste šli společně: “Takže říkáš ten cvičák Pod Horou? Nikdy jsem tam nebyl. Co kdybychom příští sobotu vyrazili spolu?” Když navrhnete konkrétní termín, účinek bude mnohem větší, než u neurčitého “tak někdy pojďme spolu”, protože ukazujete, že to myslíte vážně a ne jen ze slušnosti.
   • Jakmile bude hovor u konce, ještě jednou připomeňte jeho hlavní téma. Druhý se tak bude cítit dobře, protože jste opravdu poslouchali, co říkal. Například “Tak hodně štěstí na tom nedělním maratonu. Těším se, že o tom v pondělí povyprávíš.”
   • Na konci rozhovoru dejte najevo, že jste se bavili. “Rád jsem si s tebou popovídal” nebo “ráda jsem vás poznala” zajistí, že se druhý bude cítit vážený.
10. 
    10
    Až se naučíte komunikovat s lidmi, které trochu znáte, začněte trénovat rozhovory i s úplně neznámými lidmi během celého dne. Nejprve se asi budete cítit divně, když budete mluvit s někým, koho vůbec neznáte a s kým byste se normálně neseznámili. Ale čím častěji to budete dělat, tím to bude snazší.
    Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 4:

Jděte ven

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Dávejte si konkrétní, rozumné cíle. Být společenský je obtížný cíl, protože zahrnuje spoustu drobných změn v chování. Vždycky je lepší si velký cíl rozdělit na několik dílčích cílů. Místo toho, abyste se honili za tím “být společenský”, si dávejte úkoly jako každý den promluvit pár vět s někým neznámým, nebo se každý den usmát na pět různých lidí.

   • Zkuste každý den chvilku konverzovat (nebo pokud je to příliš, tak se alespoň usmát) s někým známým nebo úplně cizím, pozdravte někoho na ulici nebo se číšníka v kavárně zeptejte na jméno. Tahle malá vítězství vás budou motivovat a vy snadno zdoláte i mnohem náročnější výzvy.
2. 
   2
   Staňte se členem nějakého klubu. Pokud vám dělá problém kontakt s druhými lidmi ve společnosti, zkuste vstoupit do klubu lidí s nějakým společným koníčkem. Budete tak mít příležitost k rozhovorům, obvykle v poměrně uzavřeném prostředí, navíc s těmi, kteří mají stejné zájmy jako vy.

   • Hledejte takový klub, který podporuje komunikaci mezi členy, například kurzy vaření. Můžete pokládat otázky a zapojovat se do diskusí, ale přitom nebude pozornost soustředěna pouze na vás. Podobné situace zvládnou i stydlivější lidé, aniž by se cítili nepříjemně.
   • Sdílené zážitky mají při navazování přátelství velikou moc. Když vstoupíte do klubu, kde budete sdílet věci s ostatními členy, bude snadné začít si povídat – už máte přece něco společného!
3. 
   3
   Pozvěte lidi k sobě. Nemusíte opuštět svůj dům, abyste byli společenští. Pozvěte lidi na film nebo na večeři k sobě domů. Pokud budete milým a zábavným hostitelem, hosté budou mít pocit, že si jich vážíte (a budou se dobře bavit).

   • Vytvářejte události, které podpoří konverzaci. Můžete návštěvu spojit s ochutnávkou vína, kde bude každý koštovat a lidé si budou o vínu povídat. Nebo uspořádejte večeři, kam každý donese jídlo, uvařené podle receptu své babičky (a kopii receptu). Když budou mít lidé důvod spolu mluvit, večírek bude žít a všichni se opravdu pobaví (a upřímně, jídlo ani víno nikdy neuškodí).
4. 
   4
   Najděte si nějakého koníčka. Když budete mít záliby, získáte pocit kontroly nad svým životem a díky tomu budete společenštější. Když nám něco skutečně jde, jsme na sebe pyšní a cítíme se sebejistě.

   • Čím více toho budete umět, tím více témat k hovoru budete mít. Koníčky také dávají možnosti seznámit se s novými lidmi. A co víc, mají i příznivé dopady na vaše zdraví, například snižují pravděpodobnost výskytu deprese.
5. 
   5
   Oblékejte se správně. To, co máte na sobě, má velký vliv na to, jak se cítíte. Když se obléknete tak, abyste vyjádřili svou osobnost a hodnoty, které vyznáváte, budete mnohem sebevědomější a díky tomu i společenštější.

   • Jste-li ve společnosti lidí trochu nervózní, oblékněte si něco, v čem se budete cítit silní a přitažliví. Vaše sebevědomí se pak odrazí I v komunikaci s okolím.
   • Móda může navíc posloužit jako vynikající konverzační udička. Vtipná kravata nebo výrazný náramek mohou prolomit ledy a stát se tématem hovoru. Když někomu pochválíte nějakou součást outfitu, získáte další body k dobru.
   • Pozor, ať se vám do těchto komplimentů nevloudí faleš a urážlivý tón. Větou jako "V těch šatech vypadáš tak hubená!" si koledujete o malér. Podobné komentáře se soustředí na všeobecné normy krásy a nikoli na osobu, se kterou mluvíte. Zkuste raději říct něco hezkého, ale neutrálního, například “ta kravata má báječný vzor” nebo “podobné boty už dlouho hledám, kde jsi je koupila?”
6. 
   6
   Nezapomeňte dál rozvíjet již stávající přátelství. Pracujte na vztazích, které máte se starými přáteli, i na těch s lidmi, se kterými jste se seznámili nedávno. Nejen že zůstanete v kontaktu, ale budete získávat další zážitky, které vás a obě dvě skupiny spojí.

   • Staří dobří přátelé jsou skvělý zdroj. Mohou vás představit dalším lidem nebo vás doprovodit na místa, kam byste sami nikdy neměli odvahu zajít. Neignorujte je! Pravděpodobně je trápí stejné věci, jako vás.
7. 
   7
   Navzájem lidi představujte. Součástí společenského styku je také pomáhat ostatním, aby se cítili příjemně. Jakmile se naučíte představovat sami sebe, začněte představovat i své přátele, kteří se navzájem neznají.

   • Když navzájem představíte osoby, které se ještě neznají, nebude docházet k trapným momentům. Zamyslete se nad tím, co o zúčastněných víte – co by mohli mít společného? Až budete mluvit s Janou z obchodu s hudebninami, nezapomeňte zavolat “Hej, Petře! Tohle je Jana. Právě jsme si povídali o tom včerejším koncertě v Lucerně. Jak se ti líbil?”
   Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 4:

Ovládněte řeč těla

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Kriticky se zamyslete nad svými gesty a řečí těla. Neverbální komunikace a oční kontakt o vás řeknou víc, než slova sama o sobě. Způsob držení těla vysílá okolí jasné a čitelné signály. Lidé si ostatní zaškatulkují jako atraktivní, příjemné, schopné, důvěryhodné nebo agresivní během zlomku vteřiny. Na první dojem máte tedy asi desetinu sekundy.

   • Například vyvoláte špatný dojem, když si budete dávat nohy křížem, hrbit se, držet před sebou zkřížené ruce atd. Vysíláte tím signál, že se v dané situaci necítíte příjemně. Může to působit dojmem, že se nechcete bavit s ostatními.
   • Sebevědomí a sílu můžete naopak vyjádřit tím, že se otevřete. Nezasahujte do osobního prostoru ostatních lidí, ale ten svůj si jasně vymezte. Ať už stojíte či sedíte, pevně si opřete nohy o zem. Ramena zatlačte dozadu a vypněte hrudník. Neukazujte prstem, neošívejte se ani nepřenášejte neustále váhu z nohy na nohu.
   • Vaše řeč těla také ovlivňuje, jak se cítíte. Lidé, kteří užívají “slabou” řeč těla, například se opticky dělají menší nebo si tvoří obranu v podobě zkřížených rukou a nohou, zažívají zvýšený přísun kortizolu – stresového hormonu, který je spojován s pocity ohrožení.
2. 
   2
   Navažte oční kontakt. Můžete být společenštější už jen tím, že se budete dívat do očí. Přímý pohled si lidé obvykle vykládají jako pozvánku k navázání dalšího kontaktu. Pokud druhá osoba váš pohled opětuje, znamená to, že pozvánku k navázázání kontaktu přijímá.

   • Lidé, kteří se při hovoru dívají do očí, jsou často vnímáni jako přátelštější, otevřenější a důvěryhodnější. Extroverti a sociálně sebevědomí lidé se na toho, s kým zrovna hovoří nebo jinak komunikují, dívají mnohem častěji a déle.
   • Oční kontakt mezi lidmi prohlubuje pocit spojení a platí to i o očích na fotografii nebo třeba na obraze.
   • Pokuste se o oční kontakt s druhým člověkem po dobu přibližně 50% doby, kdy mluvíte a asi 70% času, kdy nasloucháte. Udržte pohled z očí do očí asi 4 až 5 vteřin a pak oči stočte jinam.
3. 
   3
   Vyjadřujte zájem tělesnými signály. Když jste sami, sedíte nebo stojíte jinak, než ve společnosti lidí – řečí těla přitom můžete jasně komunikovat. “Otevřená gesta” o vás říkají, že jste k mání a že máte o druhého člověka opravdový zájem.

   • Otevřená řeč těla zahrnuje například uvolněné ruce a nohy, úsměv a přímý pohled rovně před sebe a kolem dokola celé místnosti.
   • Jakmile s někým navážete kontakt, dejte najevo svůj zájem. Například když během hovoru lehce nahnete tělo směrem k druhému člověku a skloníte hlavu na stranu, ukážete, že vás konverzace baví, a že vás zajímá to, co dotyčný říká.
   • Mnoho neverbálních signálů slouží k vyjádření fyzické přitažlivosti, ale mohou fungovat i tehdy, když o druhého nemáte sexuální zájem.
4. 
   4
   Buďte aktivní posluchač. Když někomu nasloucháte, ukažte, že o něj máte opravdový zájem. Soustřeďte se na to, co říká. Dívejte se na něj, když mluví. Přikyvování, krátké projevy souhlasu jako zamručení “mmmm”, úsměv, to všechno dává najevo, že vás konverzace baví a že jí věnujete pozornost.

   • Nedívejte se přes rameno za osobu, se kterou jste v kontaktu, ani netěkejte očima po místnosti na víc, než jen několik vteřin. Znamená to, že se nudíte a že vás dotyčný nezajímá.
   • Zopakujte ústřední myšlenku nebo použijte jako součást své odpovědi. Například pokud se na baru seznámíte s člověkem, který vám vyprávěl o tom, že je jeho koníčkem rybaření, můžete odpovědět:” Páni, nikdy jsem na rybách nebyla. Tak jak to popisuješ to musí být báječné a zábavné”. Druhému tak dokážete, že jste ho opravdu poslouchali a ne že jste si v hlavě dělali nákupní seznam a vaše myšlenky byly bůhvíkde.
   • Než odpovíte, nechte druhého domluvit. Neskákejte do řeči.
   • Při naslouchání si neformulujte odpověď, abyste ji mohli vypálit hned, jak druhý domluví. Soustřeďte se na komunikaci jako takovou.
5. 
   5
   Trénujte úsměv. Lidé dovedou rozlišit upřímný a falešný úsměv. Opravdový úsměv aktivuje svaly okolo vašich úst a také okolo vašich očí.

   • Upřímný úsměv snižuje hladinu stresu a vyvolává v lidech, co se usmívají, pocity štěstí a spokojenosti.
   • Trénujte si upřímný úsměv. Představte si situaci, kdy chcete ukázat pozitivní emoce, například štěstí nebo lásku. Stoupněte si před zrcadlo a cvičte si úsměv. Pozorujte, zda se vám objeví jemné vrásky kolem koutků očí – známka opravdového, srdečného úsměvu.
6. 
   6
   Vystupte ze své “komfortní zóny.” Každý člověk má svou přirozenou zónu “optimální úzkosti,” nebo “prospěšného nepohodlí,” která se nachází těsně za hranicemi normální zóny komfortu. Když z ní vykročíte, budete mnohem ochotněji riskovat, ale zároveň se nebudete cítit ohroženi, protože nejste příliš daleko od svého bezpečného místa, takže vás neochromí úzkost a strach.

   • Například když začínáte v nové práci nebo jdete na první rande, případně přestupujete na jinou školu, budete se ze začátku pravděpodobně snažit usilovněji, protože je celá situace pro vás nová. Zvýšená pozornost a úsilí samozřejmě zlepší to, jak si v situaci povedete.
   • Jděte na to pomalu. Když zajdete moc daleko nebo ze své komfortní zóny vystoupíte příliš rychle, můžete nadělat víc čkody, než užitku, protože vaše úzkost překročí onu “optimální hladinu” a vy budete vystresovaní. Zkuste nejprve ze zóny komfortu udělat jen malý krůček ven. Jak si postupně na riziko přivyknete a budete extrovertnější, můžete zkoušet větší výzvy.
7. 
   7
   Případná "selhání" berte jako poučení. Když riskujete, musíte počítat i s tím, že to občas zkrátka nevyjde tak, jak jste si představovali. Je pak snadné se na takové situace dívat jako na "selhání." Problem je, že takový náhled na věci je velmi omezující. I to, co vypadá jako katastrofa, vám může dát dobré poučení do budoucna.

   • Zamyslete se nad tím, jak jste se k situaci postavili. Co bylo původně vaším cílem? Stalo se něco, co ve vašem plánu nebylo? Co byste po předchozí zkušenosti ve stejné situaci udělali jinak?
   • Co jste udělali pro to, abyste zvýšili své šance na úspěch? Například pokud vaším cílem bylo "poznat víc lidí," zamyslete se nad svými činy. Šli jste někam, kde jste téměř nikoho neznali? Vzali jste s sebou kamaráda? Hledali jste místo, kde byste mohli potkat lidi, se kterými máte společné zájmy? Očekávali jste, že se z vás ihned stane hvězda večírků, nebo jste si rozumně naplánovali menší, dosažitelné cíle? Pokuste se o úspěch znovu, teď, když už máte víc zkušeností.
   • Soustřeďte se jen na to, co můžete ovlivnit. Když selžete, snadno propadnete pocitům bezmoci, že neuspějete, ať už se budete snažit jakkoliv. Zatímco některé věci nemůžete nijak ovlivnit, jiné ano. Myslete na to, co je ve vaší moci změnit a zvažte, jak můžete chyby příště využít ke svému prospěchu.
   • Možná že spojujete svou vlastní hodnotu s tím, jak se vám ve společnosti daří. Zkuste se soustředit spíš na snahu než na výsledky (které nemusejí záviset čistě na vás). Trénujte sebepřijetí i ve chvílích, kdy zakolísáte. Díky tomu se vám při příštím pokusu povede lépe.
   Reklama

Metoda 4

Metoda 4 ze 4:

Pozitivní, efektivní a sebevědomé myšlení

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Bojujte se svým vnitřním kritikem. Změnit chování je náročné, obzvlášť pokud to, čeho se snažíte dosáhnout, pro vás není přirozené. V hlavě se vám možná bude ozávat hlásek, který vám našeptává “Ona se s tebou nechce přátelit. V tom rozhovoru nemáš co nabídnout. Ať řekneš cokoliv, bude to hloupé.” Takové myšlenky jsou založeny na strachu, ne na faktech. Postavte se jim a připomínejte si, že máte myšlenky a nápady, které ostatní chtějí slyšet.

   • Zkuste se nad podobnými úvahami racionálně zamyslet, když vám proběhnou hlavou. Například když sedíte v práci za stolem, okolo projde kolegyně a nepozdraví vás, možná vám proběhne hlavou, “Určitě je na mně naštvaná. Co jsem zase udělala? To bylo hned jasné, že z nás nikdy nemůžou být přátelé.”
   • V té chvíli se zastavte, vraťte se o krok zpátky a zamyslete se, jaké pro své tvrzení máte důkazy. Moc jich není, že? Položte si otázku: Řekl mi ten člověk, když byl na mě naštvaný? Pravděpodobně ano, takže kdyby se zlobil teď, řekl by vám to rovněž. Udělali jste opravdu něco, co by ho mohlo popudit? Není pravděpodobnější, že prostě nemá svůj den, nebo že když kolem vás procházel, myslel na něco jiného?
   • Možná jste od přírody stydliví a proto zbytečně zveličujete, jak se vaše chyby jeví ostatním. Myslete na to, že pokud budete otevření, přátelští a upřímní, většina lidí vám občasné přešlapy odpustí. Když se budete tlouct do hlavy za každou nepovdenou drobnost, úzkost vám bude bránit v osobním růstu.
2. 
   2
   Buďte společnští v mezích svých možností. Není nic špatného na tom být nesmělý introvert. Rozhodněte se, co na sobě chcete změnit a pusťte se do toho, ale dělejte to kvůli sobě, ne proto, že vám to někdo doporučil.

   • Udělejte si jasno v tom, proč vám vaše stydlivost vadí. Možná že pojmenování věcí jejich pravým jménem vám je pomůže vyřešit. Třeba se chcete jen naučit, jak se cítit příjemně při hovoru s druhými lidmi. Když budete sami sebou, ačkoli introvertem, bude vám lépe, než když se budete nutit do extroverze za cenu toho, že potlačíte svou osobnost.
   • Přemýšlejte o tom, ve kterých konkrétních situacích se projevuje vaše stydlivost. Jak vaše tělo reaguje? Jak se chováte? Když budete předvídat své chování, budete nad ním mít kontrolu.
3. 
   3
   Prostě začněte. Když budete čekat na to, až se na změnu budete cítit, s největší pravděpodobností se nepohnete z místa a k žádným změnám se neodhodláte. Své šance na úspěch můžete zvýšit jedině tak, že se budete chovat tak, jak byste si přáli – bez ohledu na to, jak moc si na začátku věříte. Vaše očekávání a tužby dost často opravdu povedou k výsledkům. Jak se říká, pokud se to neděje, tak to hrajte, dokud se role nestane vaší přirozenou součástí.
4. 
   4
   Dávejte si realistické cíle. Nezapomínejte, že změnit vlastní chování je běh na dlouhou trať. Vymyslete si uskutečnitelné cíle a pokud občas selžete, netrapte se kvůli tomu. Je to úplně normální.

   • Rozhodněte se, jaké výzvy zkusíte pokořit. Být vice společenský může pro vás znamenat čelit jiným úskalím než pro druhé lidi. Například každý den navázat oční kontakt s druhým člověkem pro vás může být male osobní vítězství. Dávejte si proto smysluplné cíle.
5. 
   5
   Uvědomte si, že sociální obratnost je dovednost, která se dá naučit. Jakkoli vám připadá, že pro některé lidi je to snadné, i oni své schopnosti muesli získat časem a ovládnout je. Když to dokázali oni, můžete to dokázat i vy. Tím, že si vytyčíte cíle a budete pracovat na tom, abyste byli společenštější můžete změnit své chování v určitých situacích a k určitým lidem.

   • Znáte-li nějaké společenské lidi, zeptejte se jich. Byli vždycky takoví? Také jim někdy připadá, že by se měli snažit být společenštější? Mají také svou verzi určité sociální fóbie, své starchy ze ztrapnění? Budete překvapeni, že odpovědi pravděpodobně budou ne, ano a ano. Je to zkrátka vlastnost, o které rozhodujete jen vy sami a kterou si můžete vybudovat.
6. 
   6
   Připomínejte si minulé úspěchy. Až budete na večírku, může se stát, že vás při představě komunikace s lidmi přemůže stará úzkost. Do hlavy se vám vplíží negativní myšlenky a vy budete pochybovat, zda zvládnete sociální kontakt s ostatními hosty. Pokud se to stane, vybavte si situace, kdy jste ve společnosti úspěšně komunikovali a kdy vám bylo příjemně. Je pravděpodobné, že ve společnosti příbuzných a přátel jste uvolněnější, alespoň někdy. Přeneste tento úspěch do stávající situace.

   • Když lidé myslí na chvíle, kdy úspěšně překonali strach, dostaví se pocit sebevědomí a hrdosti.
   Reklama

Tipy

• Uvědomujte si, kde jste a žijte přítomným okamžikem. Pokud se nebudete sami bavit, nikdo jiný to za vás neudělá!
• Co nejčastěji se usmívejte. Ať už jste sami nebo ve společnosti ostatních lidí. Budete mít automaticky lepší náladu a tím pádem budete společenštější.
• Jakmile se budete cítit sebejistě při kontaktu s lidmi, zkuste další výzvy. Naučte se umění konverzace a buďte jednoduše okouzlující.

Pomoc ve společenské komunikaci

• Nezapomínejte, že proměna nebude jednoduchá a že se ze dne na den ze stydlivého introverta nestanete králem večírků. Může to trvat dny, měsíce a dokonce roky, než získáte potřebné sebevědomí. Nespěchejte. Trénuje sociální dovednosti, mluvte s lidmi, ať už ve třídě ve škole nebo v odletové hale. Nezáleží na tom.
• Přibližujte se k lidem. Pokud uvidíte někoho, kdo je vám sympatický, ale neznáte ho, nebojte se a zeptejte se "Ahoj, jak se jmenuješ?" a jakmile se dotyčný představí, odpovězte "Rád tě poznávám. Já jsem (vložte jméno)!" Dáte najevo, že jste přátelští a že si rádi povídáte s lidmi.
• Nepodléhejte tlaku okolí a nechovejte se jako někdo, kdo nejste. Buďte sami sebou, jen tak získáte sebevědomí.
• Až se vás lidé budou ptát na váš život, nezapomeňte se poptat na jejich. Je snadné na to zapomenout a přitom to rozhovor může prohloubit a dostat vás mnohem dál.

Reklama