Wesley Koolhof
Wesley Koolhof (17. dubna 1989 Duiven) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista a mezi lety 2022–2023 světová jednička ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý osmý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a čtvrtý Nizozemec po Okkerovi, Haarhuisovi a Eltinghovi.[2][3] V pěti obdobích na čele strávil třicet čtyři týdnů. Vedení sdílel se spoluhráčem Nealem Skupskim.[4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devatenáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023, Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022, Paris Masters 2022 a Indian Wells Masters 2024. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet jeden ve čtyřhře.[5]
| Wesley Koolhof | |
|---|---|
_(48199187442).jpg) Wesley Koolhof na French Open 2019 | |
| Přezdívka | Wes[1] |
| Stát |  Nizozemsko |
| Datum narození | 17. dubna 1989 (35 let)[1] |
| Místo narození | Duiven, Nizozemsko[1] |
| Bydliště | Duiven, Nizozemsko[1] |
| Výška | 180 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 4 185 680 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Tituly | 0 ATP, 1 Futures |
| Nejvyšší umístění | 462. místo (5. srpna 2013) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 265–173 |
| Tituly | 19 ATP, 14 challengerů, 17 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (7. listopadu 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2022, 2023) |
| French Open | semifinále (2020) |
| Wimbledon | vítěz (2023) |
| US Open | finále (2020, 2022) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2020) |
| Olympijské hry | 2 . kolo (2020) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 1 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022) |
| French Open | vítěz (2022) |
| Wimbledon | semifinále (2019) |
| US Open | čtvrtfinále (2018, 2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 16. března 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 462. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě. Trénují ho Rob Morgan s Mariuszem Fyrstenbergem. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.
Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojoval do finále čtyřhry US Open 2020, v němž s Nikolou Mektićem podlehli Pavićovi se Soaresem. Společně pak ovládli ATP Finals 2020 po závěrečné výhře nad Jürgenem Melzerem a Rogerem-Vasselinem. Stal se tak čtvrtým nizozemským šampionem Turnaje mistrů.[6] Po boku Japonky Eny Šibaharaové triumfoval ve smíšené čtyřhře French Open 2022, když v rozhodujícím duelu porazili Eikeriovou s Vliegenem.[7] Z deblového finále US Open 2022 odešel poražen v páru s Nealem Skupskim. Se stejným partnerem triumfoval o rok později ve Wimbledonu.
V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou madridského finálového turnaje proti Velké Británii, v němž s Jeanem-Julienem Rojerem prohráli čtyřhru s Jamiem Murraym a Nealem Skupskim. Britové zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–7 ve čtyřhře.[8]
Nizozemsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde před druhým kolem mužské čtyřhry odstoupil s Rojerem pro pozitivní test na covid-19.
Jeho otcem byl nizozemský fotbalista Jurrie Koolhof (1960–2019).
Tenisová kariéra editovat
Premiérový titul ve čtyřhře okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Matwém Middelkoopem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin.[9] Druhý společný triumf zaznamenali na turnaji Generali Open Kitzbühel v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali domácí nenasazené tenisty Dennise Novaka a Dominica Thiema až v rozhodujícím supertiebreaku.[10]
Na začátku sezóny 2017 získal svůj třetí singlový titul na okruhu, když opět s Middelkoopem porazili ve finále australského Apia International Sydney nejvýše nasazený britsko-brazilský pár Jamie Murray a Bruno Soares po dvousetovém průběhu.[11]
Osobní život editovat
Wesley Koolhof se narodil do sportovní rodiny fotbalového skauta Jurrieho a módní návrhářky Monique Koolhofových. Otec byl profesionální nizozemský fotbalista, který také nastupoval za nizozemskou fotbalovou reprezentaci. Matka reprezentovala Nizozemsko v pozemním hokeji. Mladší bratr Dean Koolhof je profesionální fotbalista, jenž hrál za mužstvo De Graafschap v 2. nejvyšší nizozemské lize Eerste Divisie a odehrál několik zápasů v nizozemské reprezentaci do 21 let.
Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Preferuje antuku nebo pomalé dvorce s tvrdým povrchem. Hovoří nizozemsky, německy a anglicky.[1]
Jeho přítelkyní je bývalá německá tenistka Julia Görgesová.[12][13]
Finále na Grand Slamu editovat
Mužská čtyřhra: 3 (1–2) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2020 | US Open | tvrdý |  Nikola Mektić | Mate Pavić Bruno Soares | 5–7, 3–6 |
| Finalista | 2022 | US Open | tvrdý |  Neal Skupski |  Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–7(4–7), 5–7 |
| Vítěz | 2023 | Wimbledon | tráva | Neal Skupski |  Marcel Granollers  Horacio Zeballos | 6–4, 6–4 |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2022 | French Open | antuka |  Ena Šibaharaová |  Ulrikke Eikeriová Joran Vliegen | 7–6(7–5), 6–2 |
Finále na okruhu ATP Tour editovat
Čtyřhra: 41 (19–22) editovat
|
|
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 7. února 2016 | Sofie, Bulharsko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop |  Philipp Oswald  Adil Shamasdin | 5–7, 7–6(11–9), [10–6] |
| Vítěz | 2. | 23. července 2016 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Matwé Middelkoop | Dennis Novak Dominic Thiem | 2–6, 6–3, [11–9] |
| Vítěz | 3. | 14. ledna 2017 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Matwé Middelkoop | Jamie Murray Bruno Soares | 6–3, 7–5 |
| Finalista | 1. | 19. února 2017 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop | Ivan Dodig Marcel Granollers | 6–7(5–7), 3–6 |
| Finalista | 2. | 30. července 2017 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý |  Artem Sitak | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 3. | 24. září 2017 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Artem Sitak |  Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin | 5–7, 3–6 |
| Finalista | 4. | únor 2018 | Bronx, New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Artem Sitak |  Max Mirnyj Philipp Oswald | 4–6, 6–4, [6–10] |
| Finalista | 5. | březen 2018 | São Paulo, Brazílie | antuka (h) | Artem Sitak | Federico Delbonis Máximo González | 4–6, 2–6 |
| Finalista | 6. | květen 2018 | Estoril, Portugalsko | antuka | Artem Sitak | Kyle Edmund Cameron Norrie | 4–6, 2–6 |
| Finalista | 8. | říjen 2018 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Marcus Daniell | Luke Bambridge Jonny O'Mara | 5–7, 6–7(8–10) |
| Vítěz | 4. | leden 2019 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | Marcus Daniell | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–4, 7–6(8–6) |
| Finalista | 8. | březen 2019 | Miami, Spojené státy | tvrdý |  Stefanos Tsitsipas | Bob Bryan Mike Bryan | 5–7, 6–7(8–10) |
| Finalista | 9. | duben 2019 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Robin Haase | Nikola Mektić Franko Škugor | 7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11] |
| Finalista | 10. | duben 2019 | Budapešť, Maďarsko | antuka | Marcus Daniell | Ken Skupski Neal Skupski | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 11. | květen 2019 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Marcus Daniell | Dominic Inglot Austin Krajicek | 4–6, 6–4, [4–10] |
| Finalista | 12. | červenec 2019 | Hamburk, Německo | antuka | Robin Haase | Oliver Marach Jürgen Melzer | 2–6, 6–7(3–7) |
| Finalista | 13. | srpen 2019 | Montréal, Kanada | tvrdý | Robin Haase | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 5–7, 5–7 |
| Vítěz | 5. | leden 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý |  Rohan Bopanna | Luke Bambridge Santiago González | 3–6, 6–2, [10–6] |
| Finalista | 14. | únor 2020 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Nikola Mektić | Nicolas Mahut Vasek Pospisil | 3–6, 4–6 |
| Finalista | 15. | 10. září 2020 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Nikola Mektić | Mate Pavić Bruno Soares | 5–7, 3–6 |
| Vítěz | 6. | 22. listopadu 2020 | Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie | tvrdý (h) | Nikola Mektić | Jürgen Melzer Édouard Roger-Vasselin | 6–2, 3–6, [10–5] |
| Vítěz | 7. | 2. května 2021 | Mnichov, Německo | antuka |  Kevin Krawietz | Sander Gillé Joran Vliegen | 4–6, 6–4, [10–5] |
| Vítěz | 8. | 9. ledna 2022 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Neal Skupski |  Oleksandr Nedověsov Ajsám Kúreší | 6–4, 6–4 |
| Vítěz | 9. | 15. ledna 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Neal Skupski |  Ariel Behar Gonzalo Escobar | 7–6(7–5), 6–4 |
| Vítěz | 10. | 15. února 2022 | Dauhá, Katar | tvrdý | Neal Skupski | Rohan Bopanna Denis Shapovalov | 7–6(7–4), 6–1 |
| Finalista | 17. | 2. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski |  Hubert Hurkacz John Isner | 6–7(5–7), 4–6 |
| Finalista | 18. | 24. dubna 2022 | Barcelona, Španělsko | antuka | Neal Skupski | Kevin Krawietz Andreas Mies | 7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10] |
| Vítěz | 11. | 8. května 2022 | Madrid, Španělsko | antuka | Neal Skupski |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–7(4–7), 6–4, [10–5] |
| Vítěz | 12. | 12. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Neal Skupski |  Matthew Ebden Max Purcell | 4–6, 7–5, [10–6] |
| Vítěz | 13. | 14. srpna 2022 | Montréal, Kanada | tvrdý | Neal Skupski | Daniel Evans John Peers | 6–2, 4–6, [10–6] |
| Finalista | 19. | 9. září 2022 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–7(4–7), 5–7 |
| Vítěz | 14. | 6. listopadu 2022 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Neal Skupski | Ivan Dodig Austin Krajicek | 7–6(7–5), 6–4 |
| Finalista | 20. | 19. března 2023 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 3–6, 6–2, [8–10] |
| Finalista | 21. | duben 2023 | Barcelona, Španělsko | antuka | Neal Skupski | Máximo González Andrés Molteni | 3–6, 7–6(10–8), [4–10] |
| Vítěz | 15. | červen 2023 | 's-Hertogenbosch Nizozemsko (2) | tráva | Neal Skupski | Gonzalo Escobar Oleksandr Nedověsov | 7–6(7–1), 6–2 |
| Vítěz | 15. | 15. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Neal Skupski | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–4, 6–4 |
| Finalista | 22. | 4. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý | Neal Skupski | Ivan Dodig Austin Krajicek | 7–6(14–12), 3–6, [5–10] |
| Vítěz | 17. | leden 2024 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Nikola Mektić | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 6–3, 6–7(5–7), [10–7] |
| Vítěz | 18. | únor 2024 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Nikola Mektić | Robin Haase Botic van de Zandschulp | 6–3, 7–5 |
| Vítěz | 19. | 15. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Nikola Mektić | Marcel Granollers Horacio Zeballos | 7–6(7–2), 7–6(7–4) |
Tituly na challengerech ATP editovat
Čtyřhra (14 titulů) editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (14) |
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 16. listopadu 2013 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Stephan Fransen |  Roman Borvanov Alexander Satschko | 1–6, 6–2, [10–5] |
| 2. | 27. července 2014 | Oberstaufen, Německo | antuka |  Alessandro Motti | Radu Albot Mateusz Kowalczyk | 7–6(9–7), 6–3 |
| 3. | 8. února 2015 | Glasgow, Velká Británie | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop |  Sergej Bubka Oleksandr Nedověsov | 6–1, 6–4 |
| 4. | 2. května 2015 | Turín, Itálie | antuka | Matwé Middelkoop | Dino Marcan Antonio Šančić | 4–6, 6–3, [10–5] |
| 5. | 4. července 2015 | Marburg, Německo | antuka | Matwé Middelkoop | Tobias Kamke Simon Stadler | 6–1, 7–5 |
| 6. | 15. srpna 2015 | Praha, Česko | antuka | Matwé Middelkoop | Sjarhej Betau  Michail Jelgin | 6–4, 3–6, [10–7] |
| 7. | 11. září 2015 | Sevilla, Španělsko | antuka | Matwé Middelkoop | Marco Bortolotti Kamil Majchrzak | 7–6(7–5), 6–4 |
| 8. | 26. září 2015 | Trnava, Slovensko | antuka | Matwé Middelkoop | Kamil Majchrzak Stéphane Robert | 6–4, 6–2 |
| 9. | 25. října 2015 | Brest, Francie | tvrdý (h) | Matwé Middelkoop | Ken Skupski Neal Skupski | 3–6, 6–4, [10–6] |
| 10. | 16. ledna 2016 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Matwé Middelkoop | Gero Kretschmer Alexander Satschko | 6–3, 7–6(7–1) |
| 11. | 19. července 2016 | Ilkley, Velká Británie | tráva | Matwé Middelkoop | Marcelo Demoliner Ajsám Kúreší | 7–6(7–5), 0–6, [10–8] |
| 12. | 31. července 2016 | Scheveningen, Nizozemsko | antuka | Matwé Middelkoop | Tallon Griekspoor Tim van Rijthoven | 6–1, 3–6, [13–11] |
| 13. | 26. listopadu 2016 | Andria, Itálie | koberec (h) | Matwé Middelkoop |  Roman Jebavý Zdeněk Kolář | 6–3, 6–3 |
| 14. | 13. května 2017 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | Matwé Middelkoop | Andre Begemann Jérémy Chardy | 2–6, 6–4, [16–14] |
Postavení na konečném žebříčku ATP editovat
Dvouhra editovat
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016–2023 |
| Pořadí | 1711. | ▲ 955. | ▲ 827. | ▲ 570. | ▲ 562. | ▼ 725. | ▼ 1256. | — |
Čtyřhra editovat
| Rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 |
| Pořadí | 1231. | ▲ 514. | ▼ 560. | ▲ 392. | ▲ 171. | ▼ 211. | ▲ 67. | ▲ 60. | ▲ 46. | ▲ 42. | ▲ 14. | ▲ 5. | ▼ 21. | ▲ 1. | ▼ 8. |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wesley Koolhof na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Wesley Koolhof na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 12. října 2016
- ↑ Koolhof Secures No. 1, Paris SF Slot. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-04 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Koolhof pakt Masters 1000-titel Parijs en is nieuwe nummer één van de wereld. KNLTB Toptennis [online]. 2022-11-06 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (nizozemsky)
- ↑ Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky)
- ↑ Wesley Koolhof na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 16. března 2024
- ↑ Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wesley Koolhof na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 24. února 2024
- ↑ ATP Staff. Dutch Duo Save Two M.P. For Sofia Title [online]. ATP Tour, 2016-02-07 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Last In, Last To Leave, Middelkoop & Koolhof Win Sydney [online]. ATP Tour, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wesley Koolhof and German Julia Görges have found each other. 🗞️ CCeit News [online]. 2020-09-16 [cit. 2022-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-26.
- ↑ Goerges says tour break helped lead to her retirement decision. Tennis.com [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wesley Koolhof na Wikimedia Commons - Wesley Koolhof na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Wesley Koolhof na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Wesley Koolhof na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Wesley Koolhof v databázi Olympedia (anglicky)
