Grigor Dimitrov

Premiérový titul na okruhu ATP Tour si odvezl z říjnového If Stockholm Open 2013, když ve finále zdolal nejvýše nasazeného Španěla Davida Ferrera ve třech setech. Druhou trofej přidal na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2014 po těsném vítězství nad Jihoafričanem Kevinem Andersonem až v tiebreaku závěrečné sady. Následovala dubnová výhra na bukurešťském BRD Năstase Țiriac Trophy 2014, kde si ve finálovém duelu poradil s českým obhájcem Lukášem Rosolem. Zisk prvního vavřínu z antukového turnaje^[4] jej v žebříčku ATP posunul na 14. místo, čímž vyrovnání dosavadní kariérní maximum.^[5] Debutovou trofej z trávy si odvezl z červnové wimbledonské přípravy AEGON Championships 2014 v Londýně, kde v semifinále vyřadil turnajovou jedničku Stanislase Wawrinku. V posledním střetnutí soutěže jej nezastavila ani španělská nasazená desítka Feliciano López po dramatickém třísetovém vývoji, s nejvyšším možným počtem odehraných gamů. Ve druhém dějství přitom Bulhar odvrátil mečbol.^[2][1][6]

Pátý titul vybojoval na Brisbane International 2017, probíhajícím na úvod sezóny. Na jeho raketě dohráli Dominic Thiem ve čtvrtfinále, nejvýše nasazený Kanďan Milos Raonic mezi poslední čtyřkou a konečně Japonec Kei Nišikori. V průběhu turnaje tak vyřadil tři hráče elitní světové desítky a Nišikoriho zdolal poprvé v kariéře, čímž snížil pasivní bilanci vzájemných zápasů na 1:4. Ukončil tím šňůru čtyř finálových porážek.^[7] V únoru se po vítězství nad Gruzíncem Nikolozem Basilašvilim probojoval do finálového klání druhého ročníku sofijského Garanti Koza Sofia Open 2017, aby v něm přehrál belgickou nasazenou dvojku Davida Goffina. V rodné zemi přitom nastoupil k prvnímu turnaji od sezóny 2009.^[8] Debutový triumf ze série Masters získal na letním Western & Southern Open 2017 v Cincinnati, kam přijížděl jako sedmý nasazený a ačkoli v pavouku chybělo sedm hráčů z první světové desítky.^[9] Ve třetím kole zvládl utkání proti Argentinci Juanu Martínu del Potrovi a následně hladce přešel přes Japonce Jūiči Sugitu. Do finále jej posunuly zvládnuté tiebreaky obou setů v zápase s Američanem Johnem Isnerem. Stejně jako Dimitrov, také Australan Nick Kyrgios debutoval ve finále události série Masters. Dvousetové vítězství Bulhara znamenalo, že v soutěži neztratil jediný set.^[10]

Při první účasti na Turnaji mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, neztratil jako šestý hráč žebříčku žádný z pěti zápasů, když čtyři soupeři také debutovali na závěrečné akci roku. Základní skupinu ovládl po výhrách nad španělským náhradníkem Pablem Carreñem Bustou, Belgičanem Davidem Goffinem i Rakušanem Dominicem Thiemem. V semifinále zdolal americkou světovou osmičku Jacka Socka a ve finále zopakoval výhru nad Goffinem. Poprvé v sezóně dosáhl na čtyři turnajové triumfy. Stal se také prvním vítězným debutantem turnaje od Španěla Àlexe Corretji a roku 1998, celkově pak šestým takovým. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se poprvé v kariéře posunul do elitní světové pětky, když vystoupal na 3. místo.^[11]

Solidními výkony vstoupil do sezóny 2018, když v Brisbane jako obhájce triumfu postoupil do semifinále, kde jej vyřadil Nick Kyrgios, na Australian Open jako třetí nasazený postoupil mezi poslední osmičku, když v osmifinále oplatil porážku Kyrgiosovi. V boji o druhé melbournské semifinále v řadě nestačil Brita Kyla Edmunda.^[12] Jediné finále ročníku zaznamenal v Rotterdamu, kde ve finále nestačil na nastávající světovou jedničku Rogera Federera.^[13] Následoval pokles formy, když v Dubaji, Indian Wells a Miami zvítězil dohromady v jednom utkání. Nejlepší antukový výsledek zaznamenal na Monte-Carlo Masters, kde skončil v semifinále na raketě Nadala. Na French Open prohrál jako čtvrtý nasazený se Španělem Verdascem. Už v prvním kole se rozloučil s Wimbledonem, kde ho vyřadil Stan Wawrinka, jemuž na žebříčku ATP patřila až 224. příčka v důsledku dlouhodobé absence pro zranění.^[14] Po čtvrtfinálové účasti na Rogers Cupu prohrál jako obhájce titulu v Cincinnati ve třetím kole s Novakem Djokovićem. Stejně jako na londýnském majoru, i v New Yorku ho vyřadila hned na úvod Wawrinka. Nekvalifikoval se tak na Turnaj mistrů a bodová ztráta znamenala, že sezónu ukončil na 19. místě.

Na Australian Open 2019 postoupil do osmifinále, kde jej porazil nenasazený Frances Tiafoe. Vinou zranění ramene a následným poklesem formy se postupně propadal žebříčkem. Do US Open 2019 vstupoval až jako 78. hráč světa se zápasovou bilancí 4–11 od osmifinálové účasti v Monte-Carlu. Na newyorském majoru nakonec postoupil do třetí grandslamového semifinále v kariéře. Ve čtvrtfinále poprvé v kariéře přehrál třetího nasazeného Federera po pěti setech. Jednalo se zároveň o jeho první výhru nad hráčem první světové desítky po více než roce. Stal se tak nejníže postaveným semifinalistou grandslamu od Rainera Schüttlera, jemuž ve Wimbledonu 2008 patřila 92. příčka.^[15][16] Ani setu mu v semifinále následně nepovolil Rus Daniil Medveděv. Bodový zisk mu zajistit návrat do první třicítky hodnocení. Díky postupu do semifinále na Rolex Paris Masters ukončil sezónu s mírně pozitivní turnajovou bilancí a na 20. místě hodnocení.

Na první finále od Rotterdam Open 2018 – tedy více než pěti letech – dosáhl v květnu 2023 na Geneva Open. V boji o titul ho přehrál Nicolás Jarry.^[17] Na druhé finále v kategorii Masters dosáhl na Rolex Paris Masters 2023. Na turnaji zvládl dva tibreaky rozhodující třetí sady proti hráčům z první světové desítky – ve druhém kole se světovou trojkou Medveděvem a v semifinále s šestým hráčem světa Tsitsipasem.^[18][19] V boji o titul podvanácté ze třinácti vzájemných duelů podlehl Novaku Djokovićovi.^[20][21]

Devátým titulem, prvním od Turnaje mistrů 2017 a druhým na Brisbane International otevřel ročník 2024 výhrou v Brisbane. Ve finále zdolal o dvanáct let mladšího osmého hráče světa Holgera Runeho. Na titul tak čekal 2 240 dní.^[22][23] Na navazujícím Australian Open dohrál překvapivě již ve třetím kole, kde jej vyřadil Portugalec Nuno Borges.^[24] Výhrou ve čtvrtém kole Miami Open 2024 nad světovou devítkou Hubertem Hurkaczem v tiebreku třetí sady zkompletoval sbírku čtvrtfinálových účastí na všech Masterech.^[25] Jubilejní čtyřicátou výhru nad hráčem světové desítky zaznamenal hned v další fázi, když ve dvou setech jednoznačně přehrál druhého hráče světa Carlose Alcaraze.^[26] Semifinálová výhra nad světovou pětkou Alexanderem Zverevem a postup do třetího finále v této kategorii mu zajistily návrat do první desítky hodnocení žebříčku ATP, kde předtím naposledy figuroval v listopadu 2018. Časový rozestup 260 týdnů mezi jeho dvěma umístěními mezi nejlepšími deseti tenisty představovalo třetí nejdelší takové období od zavedení klasifikace, když delší čas čekali jenom Albert Costa (264 týdnů) a Gilles Simon (308 týdnů).^[27]

Na instagramovém profilu 21. června 2020 potvrdil, že byl pozitivně testován na covid-19.^[28] Ještě den předtím se účastnil série turnajů Adria Tour pořádané Djokovićem. Do třetího finále Mastersu se probojoval na Miami Open 2024, kde ve čtvrtém kole vyřadil devátého hráče žebříčku Huberta Hurkacze. Zkompletoval tak čtvrtfinálové účasti na všech Mastersech.^[29] Do prvního miamského semifinále, a osmého semifinále turnaje v devítidílné sérii Mastersu, postoupil přes světovou dvojku Carlose Alcaraze. Ukončil tak Španělovu devitizápasovou neporazitelnost a připravil jej o možnost zkompletovat Sunshine double.^[30] V souboji o titul však podlehl třetímu muži klasifikace Janniku Sinnerovi z Itálie. Bodový zisk jej poprvé od října 2018 posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. Prodleva 260 týdnů mezi dvěma obdobími v Top 10 byla třetí nejdelší v historii žebříčku ATP.^[31]

V roce 2009 se jeho koučem stal Peter Lundgren, bývalý trenér Rogera Federera. O rok později Bulhra pověřil Petra McNamaru. V roce 2012 se jej ujal Patrick Mouratoglou, v jehož tenisové akademii léta trénoval. Od sezóny 2013 koučování převzal Roger Rasheed. V roce 2015 ho nahradil Franco Davín. S ním však po Wimbledonu 2016 ukončil spolupráci a jako nového kouče si najal bývalého trenéra Murrayho či Berdycha Venezuelana Daniho Vallverdua,^[32] s nímž se rozešel v sezóně 2019. Pro přípravu na French Open 2019 se dohodl s Radkem Štěpánkem.^[33] V sezóně 2020 jej vedl Němec Christian Groh^[34] a od ledna 2021 se koučem stal Argentinec Dante Bottini, jenž stál za vzestupem Keie Nišikoriho.^[35]

Přehled editovat

Dvouhra: 20 (9–11) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	6. ledna 2013	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Andy Murray	6–7(0–7), 4–6
Vítěz	1.	20. října 2013	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	David Ferrer	2–6, 6–3, 6–4
Vítěz	2.	2. března 2014	Acapulco, Mexiko	tvrdý (h)	Kevin Anderson	7–6, 3–6, 7–6
Vítěz	3.	27. dubna 2014	Bukurešť, Rumunsko	antuka	Lukáš Rosol	7–6(7–2), 6–1
Vítěz	4.	15. června 2014	Londýn, Spojené království	tráva	Feliciano López	6–78–10), 7–6(7–1), 7–6(8–6)
Finalista	2.	19. října 2014	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Tomáš Berdych	7–5, 4–6, 4–6
Finalista	3.	16. ledna 2016	Sydney, Austrálie	tvrdý	Viktor Troicki	6–2, 1–6, 6–7(7–9)
Finalista	4.	1. května 2016	Istanbul, Turecko	antuka	Diego Schwartzman	7–6(7–5), 6–7(4–7), 0–6
Finalista	5.	9. října 2016	Peking, Čína	tvrdý	Andy Murray	4–6, 6–7(2–7)
Vítěz	5.	8. ledna 2017	Brisbane, Austrálie	tvrdý	Kei Nišikori	6–2, 2–6, 6–3
Vítěz	6.	12. února 2017	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	David Goffin	7–5, 6–4
Vítěz	7.	20. srpna 2017	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Nick Kyrgios	6–3, 7–5
Finalista	6.	20171022a22. října 2017	Stockholm, Švédsko (2)	tvrdý (h)	Juan Martín del Potro	4–6, 2–6
Vítěz	8.	20171119a19. listopadu 2017	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	David Goffin	7–5, 4–6, 6–3
Finalista	7.	20180218a18. února 2018	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Roger Federer	2–6, 2–6
Finalista	8.	20230527a27. května 2023	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Nicolás Jarry	6–7(1–7), 1–6
Finalista	9.	5. listopadu 2023	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Novak Djoković	4–6, 3–6
Vítěz	9.	7. ledna 2024	Brisbane, Austrálie (2)	tvrdý	Holger Rune	7–6(7–5), 6–4
Finalista	10.	11. února 2024	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Ugo Humbert	4–6, 3–6
Finalista	11.	31. března 2024	Miami, Spojené státy	tvrdý	Jannik Sinner	3–6, 1–6

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	16. června 2011	Eastbourne, Spojené království	tráva	Andreas Seppi	Jonatan Erlich Andy Ram	3–6, 3–6

Dvouhra: 11 (10–1) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	2008	Valldoreix, Španělsko	antuka	Pablo Santos-González	6–3, 6–4
Vítěz	2008	Móstoles-Madrid, Španělsko	tvrdý	Ignacio Coll-Riudavets	7–6(7–3), 6–3
Vítěz	2008	Alcorcón-Madrid, Španělsko	tvrdý	Ludovic Walter	6–4, 6–4
Vítěz	2010	Bitburger, Německo	antuka	David Goffin	4–6, 6–1, 6–4
Vítěz	2010	Dortmund, Německo	antuka	Jan-Lennard Struff	7–5, 7–5
Vítěz	2010	Irun, Španělsko	antuka	Sergio Gutiérrez-Ferrol	4–6, 6–3, 6–4
Vítěz	2010	Ženeva, Švýcarsko	antuka	Pablo Andújar	6–2, 4–6, 6–4
Vítěz	2010	Bangkok, Thajsko	tvrdý	Konstantin Kravčuk	6–1, 6–4
Vítěz	2010	Bangkok, Thajsko	tvrdý	Alexandr Kudrjavcev	6–4, 6–1
Finalista	2010	Orléans Francie	tvrdý (h)	Nicolas Mahut	6–2, 6–7(6–8), 6–7(4–7)
Vítěz	2011	Cherbourg, Francie	tvrdý (h)	Nicolas Mahut	6–2, 7–6(7–4)

Čtyřhra: 5 (3–2) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2008	Mallorca, Španělsko	antuka	Juan-Albert Viloca-Puig	Julien Jeanpierre Xavier Pujo	5–7, 2–6
Vítěz	2008	Murcia, Španělsko	antuka	Carles Poch-Gradin	Carlos González-De Cueto Rhyne Williams	7–6(7–4), 6–3
Vítěz	2009	Hollywood, Spojené státy	antuka	Todor Jenev	Stefano Ianni Mattia Livraghi	6–1, 6–2
Finalista	2009	Istanbul, Turecko	tvrdý	Marsel İlhan	Frederico Gil Filip Prpic	6–3, 2–6, [6–10]
Vítěz	2009	Trnava, Slovensko	antuka	Teimuraz Gabašvili	Jan Minář Lukáš Rosol	6–4, 2–6, [10–8]

Dvouhra: 2 (2–0) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	2008	Wimbledon	tráva	Henri Kontinen	7–5, 6–3
Vítěz	2008	US Open	tvrdý	Devin Britton	6–4, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2007	US Open	tvrdý	Vasek Pospisil	Jonathan Eysseric Jérôme Inzerillo	2–6, 4–6

Dvouhra editovat

Čtyřhra editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigor Dimitrov na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grigor Dimitrov na Wikimedia Commons
• Grigor Dimitrov – oficiální stránky
• Grigor Dimitrov na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Grigor Dimitrov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Grigor Dimitrov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Grigor Dimitrov v databázi Olympedia (anglicky)
• Grigor Dimitrov na X (dříve Twitteru)
• Grigor Dimitrov na Instagramu