Andrej Rubljov

Juniorským debutem se pro něj stal ve třinácti letech turnaj v Lucemburku. Již při druhé účasti vybojoval první trofej, když triumfoval ve Phoenixu po vítězství nad Tunisanem Skanderem Mansourim.^[6] V prosinci 2012 získal vavřín z floridského Orange Bowlu.^[6]

V sezóně 2013 následoval titul na jihoafrickém NWU PUKKE/RVTA Junior ITF 1 Cupu v Potchefstroomu. Do čtvrtfinále prošel na Australian Open 2014. Na grandslamovou trofej dosáhl na dvouhře French Open 2014, když jako čtvrtý nasazený ve finále zdolal španělskou turnajovou sedmičku Jaumeho Antonia Muñara Clara.^[6] V deblové soutěži Roland Garros došli s Američanem Stefanem Kozlovem do semifinále. Po turnaji se 9. června 2014 stal juniorskou světovou jedničkou. Ve Wimbledonu 2014 mu překvapivou porážku ve třetím kole přivodil až 1 842. hráč žebříčku van Rijthoven z Nizozemska.^[7] Ve wimbledonské čtyřhře hráli s Kozlovem v roli nejvýše nasazeného páru. Ve finále však byli poraženi brazilskými juniory Orlandem Luzem a Marcelem Zormannem.^[8]

Na Letních olympijských hrách mládeže 2014 v Nankingu nastoupil do všech třech soutěží. Z dvouhry si odvezl bronzovou medaili po výhře nad Japoncem Džumpejem Jamasakim. Stříbrný kov vybojoval ve čtyřhře s Karenem Chačanovem, když ve finále nenašli recept na Brazilce Luze se Zormannem. V mixu pak vypadli s Darjou Kasatkinovou ve druhém kole. V závěru roku 2014 byl vyhlášen juniorským mistrem světa ITF.

Juniorskou kariéru ukončil v dubnu 2015 trofejí z premiérového ročníku mistrovské události ITF Junior Masters v Čcheng-tu. V závěrečném duelu přehrál Američana Taylora Fritze po dvousetovém průběhu.^[9]

Na okruhu ITF debutoval v červenci 2013 turnajem v bulharském Chaskovu, kde skončil ve čtvrtfinále na raketě Francouze Mathiase Bourguea. O měsíc později si jako patnáctiletý zahrál první finále v Minsku, kde byl nad jeho síly Bělorus Jegor Gerasimov. Premiérový titul si připsal v listopadu 2013 z floridského Bradentonu po finálové výhře nad Lotyšem Mārtiņšem Podžusem.

Premiérovým startem na okruhu ATP Tour se stal Delray Beach International Tennis Championships 2015, kde jej ve druhém kole vyřadil Američan Steve Johnson. Na události série Masters Miami Open zdolal Španěla Pabla Carreña Bustu, aby následně podlehl favorizovanému Johnu Isnerovi. Z kvalifikace do hlavní soutěže postoupil na antukovém Barcelona Open. V úvodní fázi přehrál španělského hráče Fernanda Verdasca a ve druhém nenašel recept na třináctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Vítězstvím nad Finem Jarkko Nieminenem během Geneva Open, v sedmnácti letech zopakoval Nadalův výkon, a to vyhrát v juniorském věku (do 18 let) zápas alespoň na pěti událostech okruhu ATP Tour v jedné sezóně. Rafael Nadal tohoto výsledku dosáhl v roce 2004.^[10][11]

Grandslamovým debutem se stal US Open 2015, kde zvládl tři kvalifikační kola. V hlavní soutěži na úvod nestačil na jihoafrickou turnajovou patnáctku Kevina Andersona po čtyřsetovém průběhu. Premiérový titul z okruhu ATP Tour si odvezl z říjnové čtyřhry Kremlin Cupu 2015, když na divokou kartu s Dmitrijem Tursunovem ve finále porazili dvojici Radu Albot a František Čermák až v rozhodujícím supertiebreaku. Na červencovém Croatia Open Umag 2017 pak vybojoval první trofej ve dvouhře, když ve finále přehrál italskou turnajovou čtyřku Paola Lorenziho po dvousetovém průběhu. Stal se tak sedmým šťastným poraženým vítězem turnajů ATP v historii a prvním od triumfu Rajeeva Rama v Newportu 2009. Bodový zisk mu v následném vydání žebříčku ATP zajistil debutový posun do elitní světové padesátky na 49. místo ^[12][1]

První čtvrtfinále na majoru si zahrál během US Open 2017, kde ve druhém kole vyřadil sedmého nasazeného Grigora Dimitrova a ve čtvrté fázi turnajovou devítku Davida Goffina. Následně jej vyřadil první hráč žebříčku a pozdější vítěz Rafael Nadal, jemuž odebral jen pět gamů. Stal se tak nejmladším čtvrtfinalistou US Open od Andyho Roddicka a ročníku 2001. Do finále se probojoval na úvodním ročníku závěrečného turnaje sezóny pro hráče do 21 let, Next Generation ATP Finals 2017 v Miláně, kde podlehl Jihokorejci Čong Hjonovi, na něhož nestačil už v základní skupině. Turnaj se odehrával ve formátu Fast4 tenisu bez bodového ohodnocení.^[13][14]

V době zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 hrál závěr Dubai Tennis Championships 2022. Po semifinálové výhře nad Polákem Hubertem Hurkaczem napsal na kameru vzkaz: „No war please“.^[15] Ve finále zdolal českého kvalifikanta Jiřího Veselého po dvousetovém průběhu a vybojoval jubilejní desátý singlový titul. Navázal jím na šest dní starý triumf z Open 13 Provence 2022 v Marseille.^[16][17] První titul z kategorie Masters získal na Monte-Carlo Rolex Masters 2023. Ve finále zdolal dánskou světovou osmičku Holgera Runeho poměrem 7–5 ve třetím setu, když otočil nepříznivý vývoj 1–4 na gamy.^[18]

Po pětisetové bitvě postoupil přes Kazachstánce Alexandra Bublika mezi poslední osmičku Wimbledonu 2023, čímž zkompletoval čtvrtfinálové účasti na grandslamech. Poté však nestačil na světovou dvojku Novaka Djokoviće a jako první tenista v otevřené éře prohrál osm úvodních grandslamových čtvrtfinále, do nichž nastoupil.^[19] Čtvrtfinálový souboj nezvládl ani na devátý pokus na US Open 2023, kde jej vyřadil Daniil Medveděv.^[3] Druhý Masters ovládl opět na antuce, když triumfoval na květnovém Mutua Madrid Open 2024. Ve čtvrtfinále přehrál dvojnásobného obhájce a světovou trojku Carlose Alcaraze. Člena první světové trojky porazil poprvé od Turnaje mistrů 2022, kde zdolal Tsitsipase. Celkový poměr s touto skupinou hráčů snížil na 8–10.^[20] Do finále postoupil přes americkou světovou třináctku Taylora Fritze. V něm zdolal světovou pětatřicítku Félixe Augera-Aliassimeho z Kanady, ačkoli ztratil úvodní sadu. V šestém vzájemném duelu jej popáté porazil. V probíhající sezóně navázal na trofej z Hong Kong Tennis Open 2024.^[21][22]

Narodil se roku 1997 v ruské metropoli Moskvě do rodiny profesionálního boxera a později restauratéra Andreje Rubljova a tenisové trenérky Mariny Marenkové,^[23] která se podílela na vedení např. Anny Kurnikovové.

K roku 2015 jej trénoval běloruský kouč Sergej Taraševič. V rámci přípravy studoval Raonicův servis, Nadalovu hru nohou a pohyb či Federerovu herní lehkost a forhend.^[6]

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato) editovat

Stav	rok	místo konání	povrch	spoluhráč	soupeřky	výsledek
Zlato	2020	Tokio, Japonsko	tvrdý	Anastasija Pavljučenkovová	Jelena Vesninová Aslan Karacev	6–3, 6–7(5–7), [13–11]

Dvouhra: 25 (16–9) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	23. července 2017	Umag, Chorvatsko	antuka	Paolo Lorenzi	6–4, 6–2
Finalista	1.	6. ledna 2018	Dauhá, Katar	tvrdý	Gaël Monfils	2–6, 3–6
Finalista	2.	28. července 2019	Hamburk, Německo	antuka	Nikoloz Basilašvili	5–7, 6–4, 3–6
Vítěz	2.	20. října 2019	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Adrian Mannarino	6–4, 6–0
Vítěz	3.	11. ledna 2020	Dauhá, Katar	tvrdý	Corentin Moutet	6–2, 7–6(7–3)
Vítěz	4.	18. ledna 2020	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Lloyd Harris	6–3, 6–0
Vítěz	5.	27. září 2020	Hamburk, Německo	antuka	Stefanos Tsitsipas	6–4, 3–6, 7–5
Vítěz	6.	18. října 2020	Petrohrad, Rusko	tvrdý (h)	Borna Ćorić	7–6(7–5), 6–4
Vítěz	7.	1. listopadu 2020	Vídeň, Rakousko	tvrdý (h)	Lorenzo Sonego	6–4, 6–4
Vítěz	8.	7. března 2021	Rotterdam, Nizozemsko	tvrdý (h)	Márton Fucsovics	7–6(7–4), 6–4
Finalista	3.	18. dubna 2021	Monte Carlo, Monako	antuka	Stefanos Tsitsipas	3–6, 3–6
Finalista	4.	20. června 2021	Halle, Německo	tráva	Ugo Humbert	3–6, 6–7(4–7)
Finalista	5.	22. srpna 2021	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Alexander Zverev	2–6, 3–6
Vítěz	9.	20. února 2022	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Félix Auger-Aliassime	7–5, 7–6(7–4)
Vítěz	10.	26. února 2022	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Jiří Veselý	6–3, 6–4
Vítěz	11.	24. dubna 2022	Bělehrad, Srbsko	antuka	Novak Djoković	6–2, 6–7(4–7), 6–0
Vítěz	12.	16. října 2022	Gijón, Španělsko	tvrdý (h)	Sebastian Korda	6–2, 6–3
Finalista	6.	4. března 2023	Dubaj, Spojené arabské emiráty	tvrdý	Daniil Medveděv	2–6, 2–6
Vítěz	13.	16. dubna 2023	Monte Carlo, Monako	antuka	Holger Rune	5–7, 6–2, 7–5
Finalista	7.	23. dubna 2023	Banja Luka, Bosna a Hercegovina	antuka	Dušan Lajović	3–6, 6–4, 4–6
Finalista	8.	25. června 2023	Halle, Německo	tráva	Alexandr Bublik	3–6, 6–3, 3–6
Vítěz	14.	23. července 2023	Båstad, Švédsko	antuka	Casper Ruud	7–6(7–3), 6–0
Finalista	9.	15. října 2023	Šanghaj, Čína	tvrdý	Hubert Hurkacz	3–6, 6–3, 6–7(8–10)
Vítěz	15.	7. ledna 2024	Hongkong, Čína	tvrdý	Emil Ruusuvuori	6–4, 6–4
Vítěz	16.	5. května 2024	Madrid, Španělsko	antuka	Félix Auger-Aliassime	4–6, 7–5, 7–5

Čtyřhra: 7 (4–3) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	1.	25. října 2015	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Dmitrij Tursunov	Radu Albot František Čermák	2–6, 6–1, [10–6]
Finalista	1.	1. dubna 2018	Miami, Spojené státy	tvrdý	Karen Chačanov	Bob Bryan Mike Bryan	6–4, 6–7(5–7), [4–10]
Finalista	2.	3. listopadu 2019	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Karen Chačanov	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	4–6, 1–6
Vítěz	2.	březen 2021	Dauhá, Katar	tvrdý	Aslan Karacev	Marcus Daniell Philipp Oswald	7–5, 6–4
Finalista	3.	16. října 2021	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Aslan Karacev	John Peers Filip Polášek	3–6, 6–7(5–7)
Vítěz	3.	20. února 2022	Marseille, Francie	tvrdý (h)	Denys Molčanov	Raven Klaasen Ben McLachlan	4–6, 7–5, [10–7]
Vítěz	4.	6. května 2023	Madrid, Španělsko	antuka	Karen Chačanov	Rohan Bopanna Matthew Ebden	6–3, 3–6, [10–3]

Dvouhra: 1 (0–1) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	11. listopadu 2017	Milán, Itálie	tvrdý (h)	Čong Hjon	4–3(7–5), 3–4(2–7), 2–4, 2–4

Dvouhra: 9 (5–4) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	20130817a17. srpna 2013	Minsk, Bělorusko	tvrdý	Jegor Gerasimov	6–7((2–7), 6–4, 4–6
Vítěz	1.	20131117a17. listopadu 2013	Bradenton, Spojené státy	antuka	Mārtiņš Podžus	3–6, 7–6(8–6), 6–3
Vítěz	2.	20140308a8. března 2014	Aktobe, Kazachstán	tvrdý (h)	Jaraslav Šyla	6–4, 3–6, 6–3
Vítěz	3.	20140531a31. května 2014	Moskva, Rusko	antuka	Stanislav Vovk	6–0, 6–4
Finalista	2.	20141101a1. listopadu 2014	Tartu, Estonsko	koberec (h)	Dzmitrij Žirmont	4–6, 2–6
Vítěz	4.	20141220a20. prosince 2014	Santo Domingo, Dominikánská republika	tvrdý	Mitchell Krueger	6–2, 6–4
Vítěz	5.	20160306a6. března 2016	Quimper, Francie	tvrdý (h)	Paul-Henri Mathieu	6–7(6–8), 6–4, 6–4
Finalista	3.	20161113a13. listopadu 2016	Mouilleron-le-Captif, Francie	tvrdý (h)	Julien Benneteau	5–7, 6–2, 3–6
Finalista	4.	20170129a29. ledna 2017	Rennes, Francie	tvrdý (h)	Uladzimir Ignatik	7–6(8–6), 3–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 5 (3–2) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	20130714a14. července 2013	Plovdiv, Bulharsko	antuka	Jaraslav Šyla	Alexandr Lazov Laslo Urrutia Fuentes	6–4, 3–6(8–10)
Vítěz	1.	20140518a18. května 2014	Teplice, Česko	antuka	Andriej Kapas	David Škoch Robin Staněk	7–5, 6–2
Finalista	2.	20140531a31. května 2014	Moskva, Rusko	antuka	Denis Macukjevič	Jegor Gerasimov Stanislav Vovk	6–2, 4–6(8–10)
Vítěz	2.	20150208a8. února 2015	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Denys Molčanov	Hans Hach Verdugo Luis Patiño	6–4, 7–6(7–5)
Vítěz	3.	20150704a4. července 2015	Padova, Itálie	antuka	Michail Jelgin	Federico Gaio Alessandro Giannessi	6–4, 7–6(7–4)

Dvouhra: 1 (1–0) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	2014	French Open	antuka	Jaume Munar	6–2, 7–5

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2014	Wimbledon	tráva	Stefan Kozlov	Orlando Luz Marcelo Zormann	4–6, 6–3, 6–8

Dvouhra editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Rublev (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrej Rubljov na Wikimedia Commons
• Andrej Rubljov na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Andrej Rubljov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Andrej Rubljov na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Andrej Rubljov v databázi Olympedia (anglicky)
• Andrej Rubljov na X (dříve Twitteru)

Žebříček ATP	Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240527a27. května 2024 Poř. tenista body posun 1.  Novak Djoković (SRB) 9 960 ▬ 2.  Jannik Sinner (ITA) 8 770 ▬ 3  Carlos Alcaraz (ESP) 7 300 ▬ 4.  Alexander Zverev (GER) 6 305 ▬ 5.   Daniil Medveděv 6 295 ▬ 6.   Andrej Rubljov 4 700 ▬ 7.  Casper Ruud (NOR) 4 425 ▬ 8.  Hubert Hurkacz (POL) 3 885 ▬ 9.  Stefanos Tsitsipas (GRE) 3 700 ▬ 10.  Grigor Dimitrov (BUL) 3 555 ▬	Ženská dvouhra – 20240527a27. května 2024 Poř. tenistka body posun 1.  Iga Świąteková (POL) 11 695 ▬ 2.   Aryna Sabalenková 8 138 ▬ 3.  Coco Gauffová (USA) 7 638 ▬ 4.  Jelena Rybakinová (KAZ) 5 673 ▬ 5.  Jessica Pegulaová (USA) 4 655 ▬ 6.  Markéta Vondroušová (CZE) 4 143 ▬ 7.  Maria Sakkariová (GRE) 3 980 ▬ 8.  Čeng Čchin-wen (CHN) 3 945 ▬ 9.  Ons Džabúrová (TUN) 3 748 ▬ 10.  Danielle Collinsová (USA) 3 472 ▲ 2
Mužská čtyřhra – 20240527a27. května 2024 Poř. tenista body posun 1.  Marcel Granollers (ESP) 8 025 ▬  Horacio Zeballos (ARG) 8 025 ▬ 3.  Matthew Ebden (AUS) 7 390 ▬ 4.  Rohan Bopanna (IND) 7 210 ▬ 5.  Joe Salisbury (GBR) 6 380 ▬ 6.  Rajeev Ram (USA) 6 335 ▬ 7.  Ivan Dodig (CRO) 6 230 ▬ 8.  Austin Krajicek (USA) 6 140 ▬ 9.  Wesley Koolhof (NED) 6 120 ▬ 10.  Neal Skupski (GBR) 4 700 ▬	Ženská čtyřhra – 20240527a27. května 2024 Poř. tenistka body posun 1.  Sie Šu-wej (TPE) 8 895 ▬ 2.  Elise Mertensová (BEL) 7 830 ▬ 3.  Erin Routliffeová (NZL) 6 805 ▬ 4.  Storm Hunterová (AUS) 6 705 ▬ 5.  Gabriela Dabrowská (CAN) 6 385 ▬ 6.  Laura Siegemundová (GER) 6 210 ▬ 7.  Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 275 ▬  Ellen Perezová (AUS) 5 275 ▬ 9.  Věra Zvonarevová 4 958 ▬ 10.  Luisa Stefaniová (BRA) 4 655 ▬