Jižní Amerika

K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Ovšem existují i náznaky migrace z oblasti jižního Tichého oceánu. Některé fosilní objevy z Argentiny naznačují, že lidé tu byli přítomni již před 30 000 lety.^[1] Obě Ameriky byly pojmenovány po Amerigo Vespuccim. Poznal jako první, že země, kterou objevil Kryštof Kolumbus není Indie, ale nový kontinent. Jihoamerický kontinent byl od 16. století do počátku 19. století téměř zcela rozdělen do kolonií pod španělskou a portugalskou správou. V současnosti zde existuje 12 nezávislých republik a 3 závislá území: Francouzská Guyana, Falklandy a Jižní Georgie.

Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří And. Na východ od And, směrem do vnitrozemí se nachází rozlehlé oblasti porostlé tropickým deštným lesem. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí Amazonky. K jihoamerickému kontinentu se počítají také přilehlé ostrovy, z nichž většina je kontrolována zeměmi na kontinentu (např. Galapágy). Ostrovy v Karibiku se přiřazují k Severní nebo Střední Americe.

Jižní Amerika

Satelitní snímek

politická mapa

Jižní Amerika je napojena na Severní Ameriku 48 km širokou Panamskou šíjí. Za rozhraní obou světadílů se obvykle považuje až státní hranice mezi Panamou a Kolumbií. Z karibských ostrovů se většina přiřazuje k Severní, resp. Střední Americe. Výjimkou je souostroví Trinidad a Tobago, případně též Aruba, Curaçao, Bonaire a ostrovy spravované jihoamerickými státy.

Nejzazší body na pevnině:

• Severní bod: Punta Gallinas na poloostrově Guajira v Kolumbii (12° 27' s.š.)
• Jižní bod: Cabo Froward na poloostrově Brunswick v Chile (53° 54' j.š.)
• Západní bod: Punta Pariñas v severním Peru (81° 22' z.d.)
• Východní bod: mys Branco v Brazílii (34° 45' z.d.)

Nejzazší body včetně ostrovů:

• Severní bod: ostrovy Los Monjes pod správou Venezuely (12° 30' s.š.)
• Jižní bod: ostrov Diego Ramírez v Drakeově průlivu pod správou Chile (56° 32' j.š.)
• Západní bod: Darwinův ostrov na Galapágách spravovaných Ekvádorem (92° 01' z.d.) (Na západě leží Velikonoční ostrov spravovaný Chile, ten se už ale obvykle nepřiřazuje k Jižní Americe, nýbrž k Oceánii.)
• Východní bod: Ilha de Martin Vaz pod správou Brazílie (28° 51' z.d.)

Jihoamerický subkontinent lze rozdělit na tři velké geografické celky:

• Velehorské Andy na západě
• Tři velké nížiny na východ od And
• Tři pohoří východně od And

Na západním pobřeží kontinentu tvoří Andy nejdelší pevninské pohoří na Zemi. Velehory se táhnou v délce 7 500 km od Venezuely podél pobřeží Tichého oceánu až k jižnímu cípu Patagonie. Nejvyšší vrchol And je 6 961^[2] metrů vysoká Aconcagua. Je zároveň nejvyšší horou Jižní Ameriky a nejvyšší horou mimo Asii. Hora leží na hranicích Argentiny a Chile. Nejnižší bod kontinentu se nachází poblíž města Santa Cruz – Laguna del Carbon 105 metrů pod hladinou světového oceánu. Jižním bodem kontinentu je mys Horn.

Největší nížinou je Amazonská nížina, rovníková tropická nížina, která je odvodňována Amazonkou spolu s jejími 10 tisíci přítoky. Z And přes celý kontinent na východ tekoucí Amazonka s délkou 7 062 km je nejdelší řeka Jižní Ameriky a je nejvodnější řekou na Zemi. Na severu kontinentu se nachází Orinocká nížina, která je ohraničená Amazonskou nížinou, Guyanskou vysočinou na jihu, Na severu je ohraničená venezuelským pobřežím. Další nížina se nachází na jihu kontinentu, kde řeky Paraguay a Paraná tvořící říční systém přitékají se severu z Pantanalu a přechází subtropickou bažinatou oblast.

Vysočinami jsou Guyanská vysočina, Brazilská vysočina a Východopatagonská vysočina.

Jižní cíp Jižní Ameriky, tvořený především Argentinou, Uruguayí a Chile, tvoří svébytný region Cono Sur.

Geologie a geomorfologie editovat

Okraj Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu je ovlivňován geologicky aktivním okrajem kontinentu ve formě subdukční zóny. Atlantská strana kontinentu je geologicky pasivní. Východní hory kontinentu mají prekambrický základ, který je překryt pískovcem. V nížinných strukturách řek převažují třetihorní a čtvrtohorní sedimenty.Na jihu tvoří patagonská platforma základnu patagonské vysočiny. Orogenní Andy tvoří většinou vrstvy vulkanických sedimentů, poprekambrické sedimenty, a pohoří z doby středního a mladšího prekambria. Region And má díky poloze na geologicky aktivním okraji kontinentu bohatý výskyt zemětřesení a vulkanismu. Jižní Amerika byla dílem prakontinentu Gondwana. Důkazem je podobnost pobřeží Jižní Ameriky a Afriky, značné množství čediče který vznikl při vytvoření východní okraje kontinentu, stejné linie pískovců a důkazy zalednění v permu a karbonu. Jižní část kontinentu se vyznačuje několikerým zaledněním ve čtvrtohorách. Geomorfologickými jevy jsou zde ledovcová jezera, morény a tvary, které vznikly při tání ledovců.

V Jižní Americe se nachází celosvětově důležité zásoby surovin a minerálů. Těží se zde železná ruda, ledek, ropa, uhlí, zlato a měď.

Klima editovat

Klima Jižní Ameriky zahrnuje všechny pásy. Celoroční vliv má Humboldtův proud na západě, tropické pásmo tlakových níží (ITCZ), vznik tropických cyklón na okraji subtropické tlakové výše a pasátové větry. Studený Humboldtův proud má za účinek ochlazení povrchové mořské vody při pobřeží severního Chile a Peru, což má za následek vytvoření pobřežních pouští. Tento fenomén spočívá ve skutečnosti, že ochlazený vzduch vytváří trvalou inverzi, což vede k vytvoření trvalé tlakové výše, která nedovolí konvenkci a tím i srážky. Důsledkem jsou rozsáhlé pouště na pobřeží moře. Rovníková tropická poloha vede v období jižní zimy k vytvoření tropické konvenční zóny v oblasti centrální Amazonie a má za důsledek silné srážky. V létě se rozšiřuje dále na jih, a tím je tropické pásmo uvnitř bohaté na celoroční dešťové srážky. Taktéž v létě se vytváří kontinentální teplá tlaková níže, která je velmi bohatá na srážky. Jižní okraj tropů je proto velmi bohatý na letní dešťové srážky.

Dvěma hlavními jazyky Jižní Ameriky jsou španělština a portugalština, přičemž oba zde mají přibližně stejný počet mluvčích. Portugalsky se mluví v Brazílii, zatímco španělsky ve většině ostatních zemí, bývalých španělských koloniích. Další evropské jazyky jsou rozšířeny pouze okrajově: angličtina v Guyaně, nizozemština v Surinamu a francouzština ve Francouzské Guyaně.

Kromě toho tu existují indiánské jazyky, které mají většinou malý počet mluvčích, mezi výjimky se řadí guaranština, které je úředním jazykem v Paraguayi, a kečuánština a ajmarština v Peru a Bolívii, které mají každý několik milionů mluvčích.

• Nejvyšší hora: Aconcagua – 6961 m (Argentina)
• Nejvyšší činná sopka: Ojos del Salado – 6893 m (Argentina, Chile)
• Nejdelší řeka: Amazonka (zdrojnice – Ucayali, Marañón) – 7 062 km (Brazílie, Kolumbie, Peru)
• Největší jezero: Titicaca – 8 288 km² (Bolívie, Peru)
• Největší ostrov: Ohňová země – 48 000 km² (Argentina, Chile)
• Nejlidnatější stát: Brazílie – 207 353 391 obyvatel (5. místo na světě)
• Největší stát: Brazílie – 8 514 877 km² (5. místo na světě)

Stát	Hlavní město	Populace (rok 2017)[3]	Rozloha (km²)[4]	Hustota zalidnění	HDP dle PPP (intl. $/obyv./rok) (rok 2019)[5]
Argentina Argentina	Buenos Aires	&0000000044293293.00000044 293 293	&0000000002780400.0000002 780 400 km²	15.93 obyv./km²	&0000000000022947.10000022 947,1
Bolívie Bolívie	Sucre	&0000000011138234.00000011 138 234	&0000000001098581.0000001 098 581 km²	10.13 obyv./km²	&0000000000009086.1000009 086,1
Brazílie Brazílie	Brasília	&0000000207353391.000000207 353 391	&0000000008515770.0000008 515 770 km²	24.35 obyv./km²	&0000000000015258.90000015 258,9
Ekvádor Ekvádor	Quito	&0000000016290913.00000016 290 913	&0000000000283561.000000283 561 km²	57.45 obyv./km²	&0000000000011846.80000011 846,8
Guyana Guyana	Georgetown	&0000000000737718.000000737 718	&0000000000214969.000000214 969 km²	3.43 obyv./km²	&0000000000010104.70000010 104,7
Chile Chile	Santiago de Chile	&0000000017789267.00000017 789 267	&0000000000756102.000000756 102 km²	23.53 obyv./km²	&0000000000025155.00000025 155,0
Kolumbie Kolumbie	Bogota (Bogotá)	&0000000047698524.00000047 698 524	&0000000001138910.0000001 138 910 km²	41.88 obyv./km²	&0000000000015643.70000015 643,7
Paraguay Paraguay	Asunción	&0000000006943739.0000006 943 739	&0000000000406752.000000406 752 km²	17.07 obyv./km²	&0000000000013210.30000013 210,3
Peru Peru	Lima	&0000000031036656.00000031 036 656	&0000000001285216.0000001 285 216 km²	24.15 obyv./km²	&0000000000013380.40000013 380,4
Surinam Surinam	Paramaribo	&0000000000591919.000000591 919	&0000000000163820.000000163 820 km²	3.61 obyv./km²	&0000000000017005.40000017 005,4
Uruguay Uruguay	Montevideo	&0000000003360148.0000003 360 148	&0000000000176215.000000176 215 km²	19.07 obyv./km²	&0000000000022454.70000022 454,7
Venezuela Venezuela	Caracas	&0000000031304016.00000031 304 016	&0000000000912050.000000912 050 km²	34.32 obyv./km²	&0000000000017527.40000017 527,4

Závislá území editovat

Závislé území	Hlavní město	Nadřazený stát	Populace	Rozloha	Hustota zalidnění
Francouzská Guyana Francouzská Guyana	Cayenne	Francie	290 291 obyv.	83 534 km²	2,62 obyv./km²
Falklandy Falklandy	Port Stanley	Spojené království	3 140 obyv.	12 173 km²	0,25 obyv./km²
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy	Grytviken	Spojené království	30 obyv.	3 903 km²	0,005 obyv./km²

Reference editovat

Související články editovat

• Podnebí Jižní Ameriky
• Náboženství v Jižní Americe

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Amerika na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Jižní Amerika ve Wikislovníku
• Galerie Jižní Amerika na Wikimedia Commons
• Průvodce Jižní Amerika ve Wikicestách