Jak vypěstovat dub z žaludu

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF

V tomto článku:

Výběr a zasazení žaludů

Přesazování

Péče o rostoucí dub

Související články

Reference

Z pohledu zahrádkáře je jen málo tak dlouhodobých projektů jako vypěstovat si z žaludu vlastní vzrostlý dub. Pěstování dubu je naštěstí poměně snadné a výsledek vám rozhodně udělá velkou radost. Navíc se vám nabízí jedinečná příležitost pozorovat se svou rodinou proces jeho stárnutí, kdy se z drobného kmínku stane majestátní košatý strom vevodící celému sousedství a který bude provázet ještě mnoho dalších generací vaší rodiny. Jak strom poroste a bude procházet jednotivými fázemi svého života, můžete se aktivně podílet na rozvoji jeho přirozené krásy. Začněte prvním krokem, který popisujeme níže - nejlepší doba je v pozdním létě či začátkem podzimu.

Postup

Metoda 1

Metoda 1 ze 3:

Výběr a zasazení žaludů

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Začátkem podzimu začněte sbírat žaludy. Nejlepší doba pro sběr žaludů je od začátku do poloviny podzimu ještě předtím, než začnou padat ze stromu.Vyberte si takové, které v sobě nemají díry, nejsou červavé či plesnivé. Vhodné žaludy by měly být dohněda s jemnými zelenými odstíny, ale vzhled se samozřejmě může lišit podle druhu stromu, ze kterého pocházejí. Obecné pravidlo je, že žaludy jsou dost zralé, pokud jim lze bez námahy sejmout čepičku.

   • Čepička není součástí žaludu, má jen ochrannou funkci. Když ji odejmete, nijak tím žaludu neublížíte (leda že by čepička držela moc napevno a vy s ní při násliném sundávání žalud poškodili).
   • Nejlepší je začít se rozhlížet po vhodném stromě už od léta. Potřebujete vzrostlý a silný dub, k jehož žaludům se snadno dostanete (ze žebříku, nebo na dosah delší větve).
     • Některé druhy dubu, jako třeba dub červený, mají plody jednou za dva roky. Pamatujte na to při výběru vhodného stromu - některé žaludy dozrají na podzim, ale jiné budou dozrávat ještě rok.
2. 
   2
   Proveďte "plavací test". dejte nasbírané žaludy do kýble s vodou a nechte je jednu až dvě minuty usadit. Zbavte se žaludů, které vyplavou na povrch, ty nejsou dobré.

   • Pokud si kdykoli všimnete žaludu, který je na dotek měkký, vyhoďte ho. Takové jsou nejspíš shnilé.
3. 
   3
   Zazimujte žaludy. Vytáhněte ty "dobré" žaludy z vody a usušte je. Vložte je do velkého, plastového, uzavíratelného pytle, do kterého dáte vlhké piliny, vermikulit, směs rašeliny, nebo jiný materiál na výsadbu rostlin udržující vlhkost. Do pytle by se vám mělo vejít zhruba 250 žaludů. Pytel pak dejte do lednice na 1,5 měsíce, či déle - dokud nezačnou žaludy klíčit.

   • Tomuto procesu se říká stratifikace a je to vlastně proces, při kterém jsou semena vystavena chladným teplotám, které simulují přírodní podmínky, do kterých by se semínko dostalo, kdyby zůstalo ležet na zemi. Toto ukazuje semínku, že má na jaře začít klíčit.
   • Pravidelně žaludy kontrolujte. Substrát by měl být jen lehce navlhlý. Když bude příliš mokrý, žaludy by mohly začít hnít. Když bude naopak příliš suchý, nebudou klíčit.
4. 
   4
   Pozorujte, jak se žaludy mění. I když jsou v lednici, většina žaludů začne ve vlhkém prostředí klíčit. Kořen může začít prorážet tvrdou skořápkou už začátkem prosince (nebo koncem podzimu). Ať už žaludy začaly klíčit nebo ne, jsou zhruba po 40-45 dnech v lednici připraveny na zasazení.

   • Zacházejte s plody opatrně - začínající klíčky jsou velmi křehké.
5. 
   5
   Zasaďte každý žalud do květináče. Pořiďte si drobné květináčky (kolem 5 cm v průměru), nebo na zasazení využijte kelímky od jogurtu či kartony od mléka a nasypte do nich kvalitní substrát (můžete přidat i trochu rašeliníku). Nechte dostatek místa (kolem 2 cm) kvůli zalévání. Žalud zasaďte hned pod povrch s kořenem směřujícím dolů.

   • Pokud používáte kelímky od jogurtů či kartony od mléka, udělejte do nich u dna menší dírky, aby voda mohla odtékat.
   • Žaludy můžete zasadit i rovnou na zahrádku. Dejte klíček do měkké země bohaté na živiny a pak žalud ze strany trochu zamáčkněte. Bude to ale fungovat jen v případě, že klíček už je dostatečně silný a dlouhý. Je tu také riziko, že si žalud najdou myši, veverky, či jiná zvěř.
     
     
6. 
   6
   Zalévejte sazeničky. Zalévejte je v takovém množství, dokud voda nezačne vytékat otvory v květináči (kelímu, či krabici). V následujících týdnech je zalévejte pravidelně - nikdy nenechte půdu vyschnout. V této fázi mějte sazeničky doma. Nejlépe se jim bude dařit na okenním parapetu směřujícím na jih, kde můžou čerpat sílu ze zimního slunce. Chvíli ještě potrvá, než se rostlinky proderou na povrch. Je to proto, že v této fázi si rostlinka pěstuje silný kořenový systém.

   • Pokud žijete na jižní polokouli, umístěte sazeničky na opačnou stranu - na okna směřující na sever.
   Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 3:

Přesazování

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Sledujte růst sazeniček. Různé zahrádkářské tipy se liší v následujícím postupu - někdo doporučuje zasadit rostlinky do země už po pár týdnech jejich života v květináči, zatímco jiní radí vystavit rostlinky v květináči venkovním podmínkám ještě předtím, než je přesadíte do země. Nicméně pokud je chcete před zasazením do země nechat v květináči delší dobu, je dobré dopřát jim nějaký větší, aby mohly dále růst a vyvíjet se. Přestože se nedá jednoznačně říct, kdy je vhodná doba pro zasazení rostlinek do země, existuje několik věcí, podle kterých se můžete rozhodnout. Rostlinku můžete přesadit do země, pokud:

   • Má už kolem 10 - 15 cm a raší jí malé lístečky.
   • Má bílé, zdravě vypadající kořínky.
   • Květináč pro ni začíná být malý.
   • Hlavní kořen je podstatně silnější.
   • Už je stará několik týdnů až měsíců.
2. 
   2
   Před výsadbou sazenice nechte zvyknout venku. Vysazení sazenic venku, aniž by si je zvykli na venku, může vaši rostlinu zabít. Asi týden nebo dva před výsadbou semen venku umístěte sazenice venku na několik hodin. Postupně prodlužujte dobu, po kterou necháte sazenice venku zvykat. Poté budou vaše sazenice připraveny k výsadbě venku.

   • Ujistěte se, že vaše sazenice jsou chráněny před větrem, aby se nezlámaly.
3. 
   3
   Vyberte si místo na zasazení. Je to velmi důležité - vyberte si takové místo, kde bude dostatek prostoru pro budoucí strom a kde nebude v dospělosti překážet. Při výběru místa pro svůj dub je třeba zvážit následující:

   • Dostatek slunečního světla. Stejně jako všechny rostliny, dub potřebuje světlo pro správný průběh fotosyntézy. Nezasazujte ho proto na místo, které je ve stínu.
   • Prostory blízko chodníku, vodních nádrží či s potrubním systémem. Nechcete přece v budoucnosti čelit tomu, že byste při nějakých potřebných stavebních úpravách museli svůj strom porážet.
   • Stín vzrostlého stromu. Pokud plánujete využít stínu, který bude vzrostlý strom vrhat na váš dům, zasaďte ho na západní či jihozápadní stranu, abyste toho v létě využili co nejvíc, zatímco v zimě tento efekt minimalizovali.
     • Poznámka - na jižní polokouli byste pro stejný efekt měli strom zasadit na opačné straně - západ až severozápad.
   • Okolní vegetace. Rostliny mezi sebou neustále zápasí o sluneční světlo, vlhkost a další živiny. Nezasazujte dub do blízkosti jiné silné vegetace, jinak byste značně snížili jeho šance na dosažení dospělosti.
4. 
   4
   Připravte si vybrané místo na přesazení. Jakmile máte vybraný vhodný prostor, vyčistěte jej od jiných rostlin - v kruhu o průměru zhruba 1 m. Pomocí rýče zryjte půdu (do hloubky zhruba 25 cm) a rozmělněte všechny větší hroudy. Pokud je půda suchá, dobře ji před zasazením zalijte, nebo počkejte, až pořádně zaprší.
5. 
   5
   Vykopejte díru. Uprostřed zoraného kruhu vykopejte díru do hloubky zhruba 60 - 90 cm, širokou asi 30 cm. Přesná hloubka závisí na délce hlavního kořene vaší sazeničky - měla by být dost hluboká na to, aby se do ní kořen pohodlně vešel.
6. 
   6
   Přesaďte doubek. S kořenem směrem dolů a listy směrem vzhůru položte rostlinku opatrně do připravené díry. Ujistěte se, že má kořen dostatek prostoru. Nasypte kolem rostlinky vyhrabanou hlínu a jemně ji udusejte. Nakonec sazeničku zalejte.

   • Nahromaďte hlínu šikmo od rostlinky tak, aby po ní voda stékala a neusazovala se kolem kmene - jinak by mohl časem uhnít.
   • Nasypejte ke stromku mulčovací materiál (nejlépe kůru), zhruba 30 cm okolo kmene. Pomáhá to udržovat vlhkost a brání to růstu plevele. Materiál by se neměl dotýkat kmene.
   • Abyste zvýšili šanci na úspěch, zasaďte v okolí víc sazeniček. V tomto případě zasaďte sazeničky po dvou do zkypřené půdy v kruhu o průměru zhruba půl metru a jen 2,5 cm - 5 cm pod povrch.
   Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 3:

Péče o rostoucí dub

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Mladé stromy potřebují ochranu. Duby, především ty malé a křehké, jsou zdrojem potravy mnoha býložravců. Žaludy jsou vítanou svačinkou pro veverky a myši, které je snadno vyhrabou. Malé rostlinky ohrožují také zajíci, jeleni a jiná zvířata, která si pochutnávají na listech. Podnikněte proto kroky, které váš stromek před těmito nájezdy ochrání. Ohraďte stromek malým plotem, který zabrání zvěři v okusu.

   • Pokud žijete v oblasti, kde se vyskytují jeleni, je dobré zakrýt drátky i vršek.
   • Zvažte i použití pesticidů na ochranu proti různým škůdcům, např. mšicím. Vyberte si takový, který nebude nebezpečný vám, ani vašemu stromu.
2. 
   2
   Zavlažujte strom v období sucha. Dlouhý kořen dubu dokáže získávat vláhu z velké hloubky, kdy už povrch jeví známky sucha. Během zimy a deštivých měsíců není potřeba strom zalévat. Když jsou ale stromy ještě malé, horké a suché počasí pro ně může mít katastrofální následky. Zavlažovací systém je dobrým způsobem, jak dodat rostlince vláhu, když to nejvíc potřebuje. V průběhu každých 1-2 týdnů dodejte stromku zhruba 4 litry vody. Takto zavlažujte během těch nejteplejších a nejsušších měsíců po dobu dvou let a jak bude strom sílit, postupně snižujte frekvenci.

   • Pamatujte na to, že voda by neměla zůstávat kolem kmene. Nastavte zavlažovací systém tak, aby stříkal kolem stromu a ne přímo na jeho kmen, který by mohl začít uhnívat.
3. 
   3
   Péči o strom postupně omezujte. Jak strom roste a kořeny sílí, bude vaši pomoc potřebovat méně a méně. Časem bude natolik velký, že ho neohrozí okus zvěře a kořeny budou dostatečně hluboko na to, aby si samy našly vláhu i v měsících tepla a sucha. Po pár letech bude strom dost silný nato, aby byl už úplně nezávislý na vaší pomoci. Užijte si tento doživotní dárek, který jste sobě a své rodině dali.

   • Během následujících 20 let už bude váš dub možná sám plodit žaludy. U některých druhů však není výjimkou, že žaludy se začnou objevovat až u stromů starších 50 let.
   Reklama

Tipy

• I malé doubky na podzim opadávají. Nepanikařte tedy, když vašemu stromku začnou listy hědnout a opadávat. Počkejte do jara, kdy mu narostou nové.
• Zapíchněte k sazeničce tyčku a dejte kolem síťku jako ochranu před škůdci.
• Při sběru žaludů si dobře prohlédněte strom, ze kterého pocházejí. Pokud nevypadá zdravě, najděte si raději jiný.

Reklama

Věci, které budete potřebovat

• Žaludy (zelené)
• Plastový pytel
• Ledničku
• Piliny
• Květináč
• Vhodnou půdu
• Konev na zalévání