Jak pěstovat lopatkovec

Lopatkovec, zvaný také toulcovka nebo spatifylum, je pro svou nenáročnost a nádherné bílé květy jednou z nejoblíbenějších pokojových květin, která potěší každé oko. V nedávné době byly navíc úřadem NASA prokázány i její účinky pro čištění vzduchu.^{[1]XZroj výzkumu} Pokud zvládnete hlídat potřebné množství vody, správnou půdu a dostatek slunečního svitu, nic nebrání tomu, abyste ze své květiny dostali maximum její krásy i účinků.

Část 1

Část 1 ze 3:

Péče o lopatkovec

Stáhnout PDF

1
Vyberte pro svou rostlinu vhodné místo. Přirozeným prostředím růstu lopatkovců jsou teplé, vlhké a stinné deštné pralesy. V mírných podnebích se proto nedá pěstovat po celou sezónu ve venkovních prostorech. Naopak ve vnitřních prostorech, kde se udržuje relativně stálá teplota a vlhkost, se jim bude dařit dobře. Lopatkovec byste měli umístit v teplé místnosti někam do blízkosti okna, ale ne přímo pod něj. Bude se mu tam nejlépe dařit, protože se mu tak dostane nepřímého slunečního světla. Vhodné je vybrat okno směřující na sever nebo na západ, protože jimi nepřichází přímé sluneční paprsky po celý den. Rozhodně květinu nevystavujte příliš studeným teplotám nebo přímému slunci-mohli byste ji poškodit a její listy by zhnědly a svraštily se.
- V závislosti na klimatu vaší oblasti je možné někdy lopatkovec po určitou dobu roku pěstovat venku, nejlépe na nějakém stinném dvoře, terase nebo podobném místě, kde se podmínky udržují teplé a vlhké. V tropických oblastech se tyto rostliny samozřejmě můžou pěstovat venku po celý rok.
Nejlepší péči lopatkovci zajistíte, budete-li ho zalévat opravdu velmi pečlivě. V případě (a opravdu nikdy jindy), kdy je substrát vysušený, přidejte tolik vody, aby byla hlína opět vlhká. Nezalévejte zbytečně moc, voda v květináči nebo záhoně nesmí stát. Nedostatek vláhy způsobí vadnutí a úhyn rostliny-ve chvíli, kdy zanedbáte zalévací režim byste vlastně měli ovadání vidět na vlastní oči. Stejně tak přemíra vody způsobuje uhnívání kořenů, které pro rostlinu může být také smrtelné. Snažte se zalévat asi jednou týdně, když půda skutečně vyschne. Někdy se dokonce doporučuje vyčkat se zaléváním, dokud rostlina nezačne trochu vadnout.
Lopatkovcům výborně prospívá vysoká vlhkost tropických pralesů, proto se snažte tyto přirozené podmínky napodobit pravidelným kropením listů vodou z rozprašovací lahve. Toto provádějte častěji v letním a horkém období sezóny.^{[2]XZroj výzkumu} - čím více vody dodáte květům, tím zdravější budou.
4
Otrhávejte z rostliny nezdravé listy. Lopatkovec nepotřebuje v porovnání s jinými rostlinami časté prostříhávání. V případě, že zpozorujete hnědnutí nebo uvadání některé části rostliny, ať už listů nebo stonků, odstřihněte je, aby rostlina neplýtvala energií na umírající a zbytečné části. K odstranění odumírajících částí používejte ostré nůžky a stříhejte co nejníže půdě. Společně se zvadlými listy se snažte odstranit co nejmnéně zdravé rostlinné tkáně.
- Hnědé nebo ovadající listy mohou být sice prvním indikátorem, že jste květinu zapomněli zalít, ale stejně tak mohou značit vážnější potíže. Pokud se vám zdá, že rostlinu prostříháváte příliš často, a to i přesto, že se o ni příkladně staráte, zkuste hledat známky vážnějších problémů (přejděte k části Řešení nemocí lopatkovce) a snažte se zjistit, jak napravit prvotní příčinu potíží.
5
Hnojte jen velice opatrně. Kromě vody a nepřímého slunečního svitu nevyžaduje lopatkovec téměř žádnou péči. Hnojiva a vyživovací přípravky nejsou pro vypěstování zdravého lopatkovce nezbytně nutné. Pokud si ale hnojit přesto přejete (například protože chcete vypěstovat obzvláště velké a barevné květy), dejte si dobrý pozor, abyste květinu nepřehnojili, protože lopatkovce jsou na takové zacházení poměrně citlivé. Použijte standardní hnojivo pro domácí aplikaci a zřeďte je na polovinu nebo čtvrtinu doporučované dávky. Hnojte jednou měsíčně během jarní a letní části sezóny, kdy je rostlina růstově nejaktivnější.
- Známkou přílišného hnojení jsou zelené květy.^{[3]XZroj výzkumu} Pokud pozorujete tento symptom, přestaňte hnojit a v příští sezóně snižte dávku hnojiva na polovinu.
Reklama

Část 2

Část 2 ze 3:

Přesazování lopatkovce

Stáhnout PDF

Stejně jako ostatní rostliny, které se nechávají růst, může dojít i u lopatkovce k tomu, že naroste příliš na to, aby nadále nerušeně prospíval ve svém původním květináči. To, že váš lopatkovec začíná být na svůj květináč příliš velký, poznáte snadno podle toho, že začne vyžadovat velmi časté zalévání a/nebo mu zdánlivě bezdůvodně zežloutnou listy. V takovém případě také můžete pozorovat kořeny vybíhající nad povrch zeminy. Obecně můžeme říci, že lopatkovec by se měl přesazovat jednou za 1-2 roky. Pokud tedy pozorujete některý z výše uvedených symptomů a navíc uplynula doporučená doba pro přesazení, ja načase začít přemýšlet o pořízení většího květináče.
2
Vyberte květináč vhodné velikosti. Při přesazování je samozřejmě důležité použít větší květináč, než ve kterém je květina zasazená nyní, aby měla dostatek místa pro rozšiřování kořenů a růst. Použijte květináč v průměru asi o pět centimetrů větší než byl ten původní. I květináč, který je větší jen skutečně o několik centimetrů, může květině poskytnout dostatek místa na dalších několik let. Lopatkovce obecně nepotřebují květináče širší než 25 centimetrů. Pokud tedy sledujete problémy s růstem a uvadáním listů i přesto, že jste rostlině poskytli dostatečný prostor, může se jednat o jiný problém.^{[4]XZroj výzkumu}
- Materiál, z kterého bude květináč vyrobený záleží v podstatě na vaší libovůli. Vhodná je keramika, hlína i plast.
- Ujistěte se, že váš květináč má ve dně alespoň jeden drenážní otvor. Ten je totiž velmi důležitý pro odvádění vody, která by mohla při zadržení v hlíně způsobit hnilobu kořenů.
Jak už jsme zmínili výše, přirozeným prostředím lopatkovce jsou deštné pralesy. Obvykle tam roste pod silným, několikastupňovým překryvem ostatních rostlin, a proto je neustále v obklopení rozkládající se rostlinné tkáně. Při výběru vhodného substrátu se držte tedy této charakteristické kvality. Vyberte zeminu na bázi rašeliny s obsahem kompostované kůry a písku nebo perlitu. Půda by měla ideálně být lehká a vzdušná (aby dobře propouštěla vodu) a neměla by mít téměř žádný zápach.^{[5]XZroj výzkumu}
4
Přesaďte rostlinu do nového květináče. Nový květináč připravíte naplněním dostatkem kompaktní zeminy, na jejímž vrcholu budete moct lopatkovec pohodlně usadit. Ideálně byste měli kolem květiny ze stran navršit trochu hlíny, namísto abyste ji cpali pod květinu nebo na ní. Jemně hlínu udusejte, aby lopatkovec dobře podpírala a ten se pak nepropadal dolů. Z původního květináče rostlinu šetrně vypačte nebo vykopněte a usaďte ji na povrch nově připravené zeminy. Kolem potom přidejte trochu země z původního květináče-použitím známého substrátu usnadníte rostlině přechod do nového prostředí. Květinu zalijte a jakmile se voda vsákne, navršte okolo ještě trochu substrátu. Po dokončení přesazení by měla hlína dosahovat do výšky asi 1-2.5 centimetru od okraje květináče.
- Jestliže máte potíže s vytažením lopatkovce z jeho původního květináče a natrhli jste ho nebo zlomili, štědře ho zalijte a nechte asi hodinu stát.
Těsně po přesazení do nové hlíny nebudou kořeny dostatečně silné a usazené, aby lopatkovec udržely. Proto ho pro vás bude těžké udržet ve vzpřímené pozici. Pokud se marně pokoušíte rostlinu usadit do vzpřímené polohy, použijte pevnou dřevěnou tyčku nebo podobnou pomůcku a pomozte si s ní. Zapíchněte ji do hlíny a dejte přitom pozor, abyste neporušily žádné kořeny. Potom ji přivažte provázkem ke stonku. Jakmile rostlina zakoření a dobře se v novém prostředí usadí, podporu můžete vytáhnout a nechat lopatkovec růst samostatně.
6
Pro vytvoření dvou oddělených rostlin, zasaďte "korunku" původní rostliny. Je možné, že nebudete chtít svou květinu přesazovat, ale upřednostníte samostatné vypěstování druhé květiny v jiném květináči tím, že od původní rostliny odeberete korunku a zasadíte ji zvlášť. "Korunky" lopatkovce jsou shluky dvou nebo více listů, které mají samostatné kořínky a jsou od hlavní rostliny oddělené.
- Pro odstranění korunky vaší hlavní rostliny vyjměte nejprve celou rostlinu z květináče. Postupujte od vršku korunky až ke kořenům a rozplétejte kořeny korunky z kořenů hlavní rostlinky. Takový proces může trvat poměrně dlouhou dobu a můžete při něm kořeny poškodit-to je naprosto běžné, ale přesto se jich snažte poškodit co nejméně. Po kompletním rozdělení korunky a zbytku rostliny zasaďte korunku s kořeny do vlastního malého květináče (ne většího než 15 centimetrů v průměru) tak, jak byste to udělali s normálním lopatkovcem.
Reklama

Část 3

Část 3 ze 3:

Řešení nemocí lopatkovce

Stáhnout PDF

1
Rozpoznejte příznaky nedostatku vody nebo naopak přílišného zalévání. Jedním z hlavních zdrojů potíží je při pěstování lopatkovců nesprávně vedený režim zalévání. Nedostatek nebo přemíra vody může způsobit řadu nespecifických symptomů, které se velmi často překrývají s jinými neduhy, kterými květina trpí. Nesprávné zalévání je však jedním z nejsnáze napravitelných provinění, a proto se ho snažte vyřešit dříve, než přejdete k drastičtějším metodám léčby.
- Nedostatek vody by měl být velmi dobře pozorovatelný: suchá země společně s ovadajícími, zažloutlými listy a zvadlým stonkem jsou předzvěstí úhynu rostliny. Napravíte to častějším zaléváním a kropením listů-alespoň jednou týdně. Nezapomeňte, že rostliny, které jsou zasazené v nedostatečně velkém květináči nebo ten svůj už přerostly, budou mít problém s absorbováním vody z běžného zalévacího cyklu.
- Přemíra vody může být o něco hůře diagnostikovatelná, ale často se projevuje zhnědnutím špiček listů.^{[6]XZroj výzkumu} Přílišné zalévání může vést také k uhnívání kořenů, tedy samostatnému a mnohem vážnějšímu problému.
2
Květinu s hnijícími kořeny přesaďte. Hniloba kořenů je vážný stav, který může snadno vést k úhynu rostliny, jejíž kořeny rostou pod povrchem země. Obecně řečeno, hniloba kořenů vzniká z přemíry zalévání nebo z nedostatečného průsaku zeminy, ve které je rostlina zasazena. Pokud je rostlina po delší dobu vystavena stojaté vodě, je pro ni velmi těžké dostat se ke vzduchu, který je pro její prosperitu a správný růst tak důležitý, a ve výsledku začne doslova uhnívat. Určitý typ mikroorganismu, zvaný řasovka, přispívá k rozšiřování hniloby tak, že svými spórami přenese v dostatečně vlhkém prostředí částečky hniloby na jiné rostliny. Hniloba kořenů bývá pro rostlinu často smrtelná, ale přesto byste se měli ve snaze zachránit ji pokusit o okamžité přesazení s tím, že po vyjmutí z původního květináče odříznete všechny odumřelé nebo slizké části hnijícím kořenů a zbytek rostliny zasadíte do nového květináče se suchou zeminou a správným odvodňováním.
- I když se hniloba kořenů odehrává pod povrchem země, její důsledky budou viditelné na samotné květině. Pokud se vám zdá, že vaše rostlina ovadá i přesto, že ji poctivě zaléváte a dopřáváte jí správný sluneční svit, viníkem bude pravděpodobně hniloba kořenů.
- Alternativou může být přesazení samostatné korunky vaší květiny, pokud jsou její kořeny nezasažené hnilobou. Původní rostlina sice uhyne, ale z přesazené části vyroste její genetická kopie.
3
Odstraňte insekticidním mýdlem veškeré škůdce, jako jsou mšice a roztoči. Lopatkovec je někdy náchylný k zamoření roztoči, mšicemi nebo jinými členovci. Pokud pozorujete uvadání nebo odumírání listů, obzvláště doplněné o viditelný lepkavý, slizký nános a bílá pavučinovitá vlákna, je velmi pravděpodobné, že vaše květina je zamořena škůdci. Postříkejte rostlinu silným proudem vody a odstraňte z ní tak všechny škůdce. Jejich návratu zabráníte aplikací bezpečného insekticidu nebo tohoto domácího insekticidního mýdla:
- Rozmíchejte 1 lžičku (15ml) rostlinného oleje, 3 lžičky (16 gramů) kajenského pepře a 1 lžičku (12 gramů) mýdla na bázi přírodních tuků (ne tekutého) v jednom litru teplé vody. Potom touto směsí naplňte rozstřikovací láhev a důkladně celou rostlinu postříkejte. Předtím ale naneste jen trošku tohoto insekticidu na malý kousek listu a vyčkejte jeden den, jestli jste jím rostlinu nějak nepoškodili.^{[7]XZroj výzkumu}
4
Očistěte nebo zlikvidujte rostlinu napadenou houbami. Houbové infekce mohou být úplně neškodné, ale také smrtící. Pokud si všimnete bílého nebo šedého, plstnatého nánosu na porvrchu půdy, nemusíte se nijak zvlášť děsit, protože tento druh houbové infekce není pro rostlinu škodlivý (může ale podráždit některé alergiky a osoby s citlivou kůží). Tento houbový nános odstraníte jeho poprášením skořicí, která je známá pro své antifungální účinky.^{[8]XZroj výzkumu} Pokud ale lopatkovec zdánlivě bezdůvodně sám od sebe vyprodukuje černý nános na stonku nebo listech (aniž by třeba prošel mrazem apod.), velmi pravděpodobně trpí vážnou houbovou infekcí.
- Důvodnou možností se v tomto případě stává odstranění celé rostliny, protože houbové spory dokážou být velmi odolné a mohou v půdě a jejím okolí zůstat skutečně dlouhou dobu a přenést se i na jiné rostliny. Pokud se ale o záchranu chcete přesto pokusit, odstraňte z rostliny všechny napadené části a odstraňte je způsobem, po kterém nebudou schopné nakazit další květiny. Zbylou část květiny zalijte tzv. kompostovým čajem ^{[9]XZroj výzkumu}, přírodním fungicidem, a pokuste se tak zabít veškeré houbové spory, které mohly v půdě přežít.
Reklama

Tipy

Sledujte pravidelně listy své rostliny a hledejte známky nějakých nedostatků. Jakmile listy začnou vadnout nebo žloutnout, musíte rostlině dodat vodu. Pokud listy začnou žloutnout příliš, je možné, že je vystavujete přílišnému slunečními svitu. Přesuňte květinu na stinnější místo.

Reklama

Varování

I přesto, že je lopatkovec skutečně krásnou květinou, je také jedovatý. Konkrétně listy jsou pro lidi i zvířata velmi toxické a proto je držte dál od dětí i domácích mazlíčků.

Reklama