Mario Balotelli
Mario Angelo Barwuah Balotelli (* 12. srpna 1990 Palermo) je italský profesionální fotbalista ghanského původu, který hraje na pozici útočníka za turecký klub Adana Demirspor. Mezi lety 2010 a 2018 odehrál také 36 zápasů v dresu italské reprezentace, ve kterých vstřelil 14 branek.
| Mario Balotelli | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
.jpg) V roce 2019 | |||||||
| Osobní informace | |||||||
| Celé jméno | Mario Balotelli Barwuah | ||||||
| Datum narození | 12. srpna 1990 (33 let) | ||||||
| Místo narození | Palermo, Itálie  | ||||||
| Výška | 189 cm | ||||||
| Hmotnost | 88 kg | ||||||
| Přezdívka | Super Mario[1] | ||||||
| Klubové informace | |||||||
| Současný klub |  Adana Demirspor | ||||||
| Číslo dresu | 99 | ||||||
| Pozice | Fotbalový útočník | ||||||
| Mládežnické kluby* | |||||||
| |||||||
| Profesionální kluby* | |||||||
| |||||||
| Reprezentace** | |||||||
| |||||||
| Úspěchy | |||||||
| Další informace | |||||||
| Příbuzní | Enock Barwuah[2] (sourozenec) | ||||||
| Web | www | ||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 16. 9. 2023 ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 16. 9. 2023 | |||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||
Balotelli hrál dříve mj. za Manchester City FC, Liverpool FC, FC Inter Milán a AC Milán. Balotelli má také potíže s disciplínou, za což bývá kritizován. Média mu dala přezdívku „Super Mario“.[1] Jeho silnou disciplínou je mj. proměňování pokutových kopů.[3]
Přestupy editovat
- z Lumezzane do Inter za 360 000 Euro
- z Inter do Manchester City za 29 500 000 Euro
- z Manchester City do Milán za 20 000 000 Euro
- z Milán do Liverpool za 20 000 000 Euro
- z Liverpool do Nice zadarmo
- z Nice do Olympique Marseille zadarmo
- z Olympique Marseille do Brescia zadarmo
- z Adana Demirspor do Sion za 2 620 000 Euro
- z Sion do Adana Demirspor zadarmo
Kariéra editovat
Klubová editovat
Inter editovat
Fotbal začínal s fotbalem v týmu Monpiano, když mu bylo 5 let. Po neúspěšné zkoušce v Barceloně odešel v roce 2006 do Interu na hostování s opcí. První zápas v Serii A si odbyl ve věku 17 let 16. prosince 2007.[5] O tři dny později vstřelil první branku v domácím poháru proti Regginně. V první sezoně odehrál celkem 15 utkání a vstřelil 7 branek. Pomohl získat titul a byl v domácím poháru nejlepším střelcem i když ve finále prohrál s Římem.
V následující sezoně musel poslouchat pokyny nového trenéra Mourinha, který jej kritizoval za nedostatek snahy při trénincích. Hned zkraje sezony slaví zisk domácího superpoháru. V listopadu 2008 vytvořil nový klubový rekord klubu, když se stal nejmladším hráčem, který vstřelil branku v Lize mistrů. Dne 5. března 2009 jej federální žalobce Stefano Palazzi obvinil, že během zápasu proti Římu o čtyři dny dříve, dělal urážlivá gesta směrem k soupeři (Christian Panucci)[6]. V dubnu 2009 se stal obětí rasistických pokřiků ultras Juventusu[7]. Tahle událost vyvolala rozruch a vedla k úpravě pravidel FIGC, která dala rozhodčímu právo přerušit zápas, pokud by došlo k rasistickým postojům[8]. Sezóna skončila dalším vítězstvím v lize, když vstřelil 8 branek.
Sezona 2009/10 byla pro něj osudová v dresu Nerazzurri. Celou sezonu dělal problémy i incidenty se spoluhráči a protihráči v lize. Největší incident byl s Tottim, když jej během záápasu v lize násilně kop. S klubem se dostal až do finále LM. I když do utkání nenastoupil, slavil vítězství 3:0 nad Bayernem. S Nerazzurri tak získal v sezoně tři trofeje. Kvůli jeho nezvladatelnému chování byl jeho odchod z klubu hotovou věcí. Celkem za tři roky odehrál 86 utkání a vstřelil 28 branek a získal 6 trofejí.
Manchester City editovat
Do týmu Citizens byl Mario Balotelli zakoupen v létě 2010 za částku kolem 24 miliónů liber šterlinků. Začal nastupovat s číslem 45. V Manchesteru se znovu setkal se svým bývalým trenérem z Interu Robertem Mancinim (toho v Interu vystřídal José Mourinho).
21. prosince 2010 získal Balotelli ocenění Golden Boy pro nejlepšího hráče do 21 let v Evropě, které uděluje deník Tuttosport. Zároveň prohlásil, že jen jeden bývalý držitel je „jen o trochu lepší než on“, tím jediným měl být konkrétně Lionel Messi. Hráči jako Wayne Rooney, Cesc Fabregas, Rafael van der Vaart, Sergio Agüero, Alexandre Pato, kteří v minulosti trofej získali, tedy dle jeho názoru za ním zaostávají. Mario také údajně nikdy neslyšel jméno Jacka Wilshera, který skončil v anketě na druhém místě. Ocenění Golden Boy bere jako předstupeň pro zisk prestižního Zlatého míče, jenž hodlá v budoucnu získat.[9]
Přesně týden nato, 28. prosince 2010 vstřelil Balotelli svůj první hattrick jak za Manchester City, tak v Premier League a výrazně tak pomohl Citizens k výhře 4:0 nad Aston Villou.[10]
8. dubna 2012 Balotelli potvrdil svou pověst problémového fotbalisty, když se v zápase proti Arsenalu, který Citizens prohráli 1:0, nechal po nepovedeném výkonu zbytečně vyloučit. Trenér Manchesteru City Roberto Mancini se nechal slyšet, že do konce sezony už Balotelliho nezařadí do sestavy a v letním přestupovém období je připraven jej prodat. Nicméně v dresu Manchesteru City v sezóně pokračoval a na konci slavil s mužstvem zisk mistrovského titulu.
Mario Balotelli dostal celkem 4 červené karty během svého dvouletého působení v Manchesteru City (platí po konci sezóny 2011/12). První uviděl 7. listopadu 2010 proti West Bromwich Albion, předtím vstřelil oba góly svého týmu, který skončil výsledkem 2:0. Druhou červenou obdržel 17. března 2011 v zápase s Dynamem Kyjev po 36 minutách (Manchester City vyhrál 1:0). Další červenou kartou byl vyprovozen ze hřiště 27. listopadu 2011 v utkání proti Liverpoolu (remíza 1:1). Balotelli v tomto zápase obdržel 2 žluté karty v rozmezí 18 minut. Čtvrtá červená karta je z výše zmiňovaného utkání 8. dubna proti Arsenalu.[11]
Milán editovat
V lednu 2013 přestoupil za 22 mil. eur[12] do italského klubu AC Milán, kde podepsal smlouvu do roku 2017.[13] Ve slavném italském klubu zažil raketový nástup. Poprvé hrál za AC Milan v přípravném zápase 31. ledna 2013 proti týmu z italské 5. ligy Darfo Boario. Nastoupil do druhého poločasu, vstřelil 1 gól a na další dva přihrál spoluhráči z reprezentace Stephanu El Shaarawy.[13] 3. února 2013 Balotelli debutoval v italské lize a zařídil dvěma góly vítězství 2:1 nad hostujícím Udinese Calcio.[14] Druhý gól vstřelil z pokutového kopu.[12] Ve svém druhém zápase za AC Milan ve 24. kole Serie A se také střelecky prosadil, v 82. minutě vyrovnával z pokutového kopu proti domácímu celku Cagliari Calcio na konečných 1:1.[15] 15. února (25. ligové kolo) se podílel vítězným gólem na výhře AC Milan nad Parmou 2:1. Byl to jeho čtvrtý gól během úvodních tří zápasů.[16] Pátý gól přidal 8. března ve 28. ligovém kole proti domácímu FC Janov, Milán zvítězil 2:0.[17] Ve 29. kole Serie A zařídil dvěma góly vítězství 2:0 nad hostujícím Palermem, přičemž první gól dal z pokutového kopu.[18] 7. dubna 2013 dostal trest zákazu startu ve třech utkáních (proti SSC Neapol, Juventusu a Catanii) za napadení asistenta rozhodčího po zápase na půdě Fiorentiny (remíza 2:2) a za žlutou kartu, která automaticky znamenala stop pro další utkání (byla totiž už čtvrtá v tomto ročníku).[19] V posledním kole Serie A 2012/13 19. května 2013 v posledním ligovém kole gólem z kontroverzního pokutového kopu v 84. minutě vyrovnával na průběžných 1:1 proti domácí Sieně, AC Milán nakonec zvítězil 2:1 a se 72 body si pojistil třetí místo a postup do předkola Ligy mistrů na úkor dotírající Fiorentiny.[20] Svůj neúplný ligový ročník v Itálii Balotelli zakončil s výbornou bilancí 12 gólů ve 13 zápasech.
22. září 2013 v ligovém souboji proti SSC Neapol (prohra Milána 1:2) přišel hráčův další zkrat, z něhož neměl nejmenší radost trenér AC Massimiliano Allegri. Balotelli sice v zápase skóroval, neproměnil však nařízený pokutový kop (byla to mimochodem jeho první neproměněná penalta v kariéře, předtím proměnil 21 penalt v řadě) a po závěrečném hvizdu obdržel druhou žlutou kartu a následně červenou za inzultaci rozhodčího. Disciplinární komise mu vyměřila třízápasový trest.[3][21]
Liverpool editovat
25. 8. 2014 byl potvrzen jeho přestup za 16 milionů liber do anglického klubu Liverpool FC, kde měl nahradit nejlepšího střelce Premier League 2013/14 Luise Suáreze, který odešel do katalánské Barcelony.[22] Debutoval v utkání 3. kola Premier League 2014/15 proti domácímu Tottenham Hotspur FC, strávil na hřišti 61 minut. Liverpool vyhrál 3:0.[23] V úvodu angažmá byl neproduktivní a jeho výkony se dostaly pod palbu médií a bývalých hráčů Liverpoolu.[24]
Milán (hostování) editovat
V Liverpoolu se Balotelli nebyl schopen prosadit a v srpnu 2015 odešel na hostování do AC Milán. Součástí smlouvy byla i klauzule přikazující mu zpřísněný režim (např. zákaz kouření, pití alkoholu, extravagantních účesů a oděvů, návštěv nočních klubů atp.).[25]
Nice editovat
Trenér Liverpoolu Jurgen Klopp jej vyřadil před sezónou 2016/17 z kádru a Balotellimu agent Mino Raiola hledal nové angažmá. Vybrali OGC Nice. Přestoupil jako volný hráč a podepsal smlouvu na jeden rok.[26]
Reprezentační editovat
U21 editovat
Mario Balotelli nemohl nastoupit za mládežnické výběry Itálie U15 a U17, neboť byl stále považován za ghanského imigranta. Hráč odmítl nabídku Ghany k reprezentaci této africké země. Deklaroval touhu hrát za Itálii, až dostane italský pas.[27]
Trenér italského fotbalového mužstva do 21 let Pierluigi Casiraghi o Balotelliho stál, když bylo Mariovi konečně 13. srpna uděleno italské občanství, povolal jej 29. srpna do týmu "Azzurrini" (italská reprezentační jedenadvacítka) pro zápasy s Řeckem a Chorvatskem.[28] Hned při svém debutu 5. září 2008 proti Řecku vstřelil Mario Balotelli gól a zajistil tak Itálii remízu 1:1.
Hráč byl nominován do 23členného kádru Itálie pro Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let v roce 2009 a vstřelil první gól zápasu proti pořadatelské zemi Švédsku ve 23. minutě. O 15 minut později dostal červenou kartu za oplácení a musel opustit hřiště (Itálie přesto vyhrála 2:1).[29]
A-mužstvo editovat
10. srpna 2010 debutoval Mario Balotelli pod novým koučem Cesare Prandellim za italský seniorský tým v přátelském utkání proti Pobřeží slonoviny – prvním od MS 2010, kde Itálie skončila na posledním místě základní skupiny F s pouhými 2 body za Paraguayí, Slovenskem a Novým Zélandem.[30] Balotelli nastoupil do zápasu společně s dalšími debutanty Salvatorem Sirigu (brankář), Cristianem Molinarem (obránce) a Amaurim (útočník), porážce 0:1 však nezabránil.[31]
11. listopadu 2011 vstřelil Mario Balotelli svůj první gól v dresu italského A-mužstva proti Polsku na Městském stadionu ve Vratislavi (Itálie vyhrála 2:0)[32] a stal se tak prvním italským hráčem tmavé pleti, kterému se to podařilo. V kvalifikačním cyklu na MS 2014 v Brazílii zařídil 26. března 2013 dvěma góly vítězství nad domácí Maltou 2:0.[33] 7. června 2013 sváděl souboje s obranou domácího českého týmu v dalším kvalifikačním utkání, ale výrazněji se neprosadil a nakonec byl vyloučen. Zápas skončil remízou 0:0.[34]
V červnu 2013 se zúčastnil Konfederačního poháru FIFA 2013 konaného v Brazílii. Na turnaji vstřelil dva góly, jeden v utkání proti Mexiku (vítězný na konečných 2:1 pro Itálii)[35] a druhý v zápase proti Japonsku (výhra 4:3).[36][37] V zápase s Brazílií se zranil a záhy odcestoval domů.[38] 10. září 2013 vstřelil vítězný gól v domácím kvalifikačním utkání proti České republice, Itálie zvítězila 2:1 a definitivně si zajistila přímý postup na Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[39] Celkem v kvalifikaci na MS 2014 nastřílel 5 gólů, nejvíce ze všech střelců skupiny B.
EURO 2012 editovat
Mario Balotelli se zúčastnil Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 a nastoupil v základní sestavě hned v prvním utkání základní skupiny C 10. června 2012 a zároveň šlágru skupiny proti favoritovi celého šampionátu Španělsku (remíza 1:1). Ve 37. minutě dostal žlutou kartu. V 53. minutě obral o míč Sergia Ramose a běžel sám na bránu, potom ale nepochopitelně zpomalil, Ramos jej dostihl a míč mu čistě vypíchl. Trenér Prandelli jej vzápětí v 57. minutě vystřídal, na hřiště šel Antonio Di Natale.[40]
Ve druhém utkání proti Chorvatsku byl Mario Balotelli aktivnější, po faulu na něj v 39. minutě vstřelil Andrea Pirlo gól na 1:0 z přímého kopu. I v tomto utkání střídal Di Natale Balotelliho, tentokrát v 70. minutě, Chorvaté stihli vyrovnat na konečných 1:1.[41]
Poprvé na turnaji skóroval v utkání proti Irsku (výhra Itálie 2:0, Balotelli dával druhý gól), kde poprvé nenastoupil v základní sestavě, nýbrž střídal v 74. minutě Di Nataleho. V 90. minutě se trefil do sítě v krkolomné pozici, ačkoli byl těsně střežen irským obráncem O´Sheem.[42] Zatímco jeho spoluhráči běželi po závěrečném hvizdu na lavičku zjišťovat výsledek druhého utkání Španělsko – Chorvatsko (Itálie neměla ještě jistý postup ze základní skupiny a její postup závisel na výsledku tohoto druhého utkání), Mario Balotelli se vydal za irským brankářem a svým bývalým spoluhráčem z Manchesteru City Shayem Givenem, aby si vyměnil dres.[43]
Ve čtvrtfinále se střetla Itálie s Anglií, a přestože měla většinu zápasu převahu, nedokázali se její hráči střelecky prosadit a utkání dospělo po prodloužení a výsledku 0:0 do penaltového rozstřelu. Jako první kopal hráč Itálie, konkrétně Mario Balotelli a důležitou penaltu proměnil. Situace byla pikantní v tom, že branku Anglie hájil jeho klubový spoluhráč z Manchesteru City Joe Hart. Itálie nakonec penaltový rozstřel zvládla poměrem 4:2 a postoupila do semifinále Mistrovství Evropy. Mario Balotelli odehrál celý zápas.[44]
V semifinále turnaje vsítil 2 góly v prvním poločase zápasu s Německem a výrazně se tak podílel na postupu Itálie do finále (utkání skončilo vítězstvím země z Apeninského poloostrova 2:1).[45] Při prvním gólu se ve 20. minutě na levé straně uvolnil mezi dvěma německými hráči Antonio Cassano a odcentroval do pokutového území, kde si Balotelli našel prostor, předskočil německého obránce a hlavičkou zavěsil. Ve 36. minutě nevyšla Němcům ofsajdová past, Riccardo Montolivo vyslal na italského útočníka dlouhý pas, Mario Balotelli si jej zpracoval a měl dost času přesně vystřelit do pravého horního rohu Neuerovy brány. Po druhém gólu si ostentativně svlékl dres, za což obdržel od francouzského rozhodčího Lannoye žlutou kartu. V 70. minutě jej trenér Cesare Prandelli stáhl ze hřiště a poslal místo něj Antonia Di Natale.
Ve finále Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehrál proti Španělsku celé utkání, střelecky se ale neprosadil a jeho tým prohrál 0:4.[46]
Během zápasu s Chorvatskem byl Mario Balotelli terčem rasistických útoků chorvatských fanoušků, což vedlo orgány UEFA k udělení pokuty 80 000 € chorvatskému fotbalovému svazu.[47] Se třemi vstřelenými brankami byl v šestici nejlepších střelců šampionátu (mimo něj ještě Mario Gómez, Mario Mandžukić, Cristiano Ronaldo, Alan Dzagojev, Fernando Torres).
Mistrovství světa 2014 editovat
Zúčastnil se Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kde Itálie nepostoupila ze základní skupiny D. V prvním zápase v základní skupině D proti Anglii (výhra 2:1) vstřelil vítězný gól.[48]
Statistiky editovat
Klubové editovat
| Sezóna | Klub | Liga | Ligové poháry | Kontinentální poháry | Celkem | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Soutěž | Zápasy | Góly | Zápasy | Góly | ||
| 2005/06 |  Lumezzane | Serie C1 | 2 | 0 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 2 | 0 |
| 2007/08 |  Inter | Serie A | 11 | 3 | IP+IS | 4+0 | 4 | LM | 0 | 0 | 15 | 7 |
| 2008/09 | Serie A | 22 | 8 | IP+IS | 2+1 | 0+1 | LM | 6 | 1 | 31 | 10 | |
| 2009/10 | Serie A | 26 | 9 | IP+IS | 5+1 | 1+0 | LM | 8 | 1 | 40 | 11 | |
| Celkem za Inter | 59 | 20 | - | 13 | 6 | - | 14 | 2 | 86 | 28 | ||
| 2010/11 |  Manchester City | Premier League | 17 | 6 | AP+ALP | 5+0 | 1 | EL | 6[49] | 3[49] | 28 | 10 |
| 2011/12 | Premier League | 23 | 13 | AP+ALP+AS | 0+2+1 | 0+1+0 | LM+EL | 3+3 | 2+1 | 32 | 17 | |
| 2012/13 | Premier League | 14 | 1 | AP+ALP+AS | 1+1+0 | 0+1+0 | LM | 4 | 1 | 20 | 3 | |
| Celkem za Manchester City | 54 | 20 | - | 10 | 3 | - | 16 | 7 | 80 | 30 | ||
| 2013 | _e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg){kind=small} Milán | Serie A | 13 | 12 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 13 | 12 |
| 2013/14 | Serie A | 30 | 14 | IP | 1 | 1 | LM | 10[49] | 3[49] | 41 | 18 | |
| 2014/15 |  Liverpool | Premier League | 16 | 1 | AP+ALP | 4+3 | 0+1 | LM+EL | 3+2 | 1+1 | 28 | 4 |
| 2015/16 | Milán | Serie A | 20 | 1 | IP | 3 | 2 | - | 0 | 0 | 23 | 3 |
| Celkem za Milán | 63 | 27 | - | 4 | 3 | - | 10 | 3 | 77 | 33 | ||
| 2016/17 |  Nice | Ligue 1 | 23 | 15 | FP+FLP | 0+1 | 1 | EL | 4 | 1 | 28 | 17 |
| 2017/18 | Ligue 1 | 28 | 18 | FP+FLP | 0+1 | 1 | LM+EL | 2[49]+7 | 1[49]+6 | 38 | 26 | |
| 2018/19 | Ligue 1 | 10 | 0 | FP+FLP | 0+0 | 0 | - | 0 | 0 | 10 | 0 | |
| Celkem za Nice | 61 | 33 | - | 2 | 3 | - | 13 | 8 | 76 | 43 | ||
| 2019 |  Olympique Marseille | Ligue 1 | 15 | 8 | - | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 15 | 8 |
| 2019/20 |  Brescia | Serie A | 19 | 5 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 19 | 5 |
| 2020/21 |  Monza | Serie B | 12+2[50] | 5+1 | IP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 14 | 6 |
| 2021/22 |  Adana Demirspor | Süper Lig | 31 | 18 | TP | 2 | 1 | - | 0 | 0 | 33 | 19 |
| srpen 2022 | Süper Lig | 2 | 0 | TP | 0 | 0 | - | 0 | 0 | 2 | 0 | |
| 2022/23 |  Sion | Super League | 18 | 6 | ŠP | 1 | 0 | - | 0 | 0 | 19 | 6 |
| 2023/24 | Adana Demirspor | Süper Lig | ? | ? | TP | ? | ? | EKL | ? | ? | ? | ? |
| Celkem za Adana Demirspor | 33 | 18 | - | 2 | 1 | - | 0 | 0 | 35 | 19 | ||
| Celkově | 354 | 144 | - | 39 | 16 | - | 58 | 22 | 451 | 182 | ||
Reprezentační editovat
Statistika na velkých turnajích editovat
| Reprezentace | Rok | Zápasy | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Fáze turnaje | Datum | Soupeř | Odehraných minut | Vstřelené branky | Výsledek | ||
 Itálie | ME 2012  | 1 zápas ve skupině | 10. 6. |  Španělsko | 57 | 0 | 1:1[51] |
| 2 zápas ve skupině | 14. 6. |  Chorvatsko | 69 | 0 | 1:1[52] | ||
| 3 zápas ve skupině | 18. 6. |  Irsko | 15 | 1 | 1:1[53] | ||
| Čtvrtfinále | 24. 6. |  Anglie | 120 | 0 | 0:0 (4:2 na pen.)[54] | ||
| Semifinále | 28. 6. |  Německo | 70 | 2 | 2:1[55] | ||
| Finále | 1. 7. | Španělsko | 90 | 0 | 0:4[56] | ||
| MS 2014 | 1 zápas ve skupině | 15. 6. | Anglie | 73 | 1 | 2:1[57] | |
| 2 zápas ve skupině | 20. 6. |  Kostarika | 90 | 0 | 0:1[58] | ||
| 3 zápas ve skupině | 24. 6. |  Uruguay | 45 | 0 | 0:1[59] | ||
Reprezentační branky editovat
Úspěchy editovat
Klubové editovat
- vítěz
Italské ligy (3x)
Inter: 2007/08, 2008/09, 2009/10
- vítěz
Anglické ligy (1x)
Manchester City: 2011/12
- vítěz
Italského poháru (1x)
Inter: 2009/10
- vítěz
Anglického poháru (1x)
Manchester City: 2010/11
- vítěz
Italského superpoháru (1x)
Inter: 2008
- vítěz
Anglického superpoháru (1x)
Manchester City: 2012
Kontinentální editovat
- vítěz
Ligy mistrů UEFA (1x)
Inter: 2009/10
Reprezentační editovat
- 1× na MS (2014)
- 1× na ME (2012 – stříbro)
- 1x na ME 21 (2009 – bronz)
- 1× na konfederačním poháru (2013 – bronz)
Individuální editovat
Charitativní činnost editovat
Mario Balotelli podporuje velkou částí svých příjmů charitativní projekty, které pomáhají dětem v Africe. Jeho bývalá přítelkyně Tabby Town prohlásila v roce 2013 v rozhovoru pro britský deník The Mirror, že Balotelli věnuje na dobročinné účely téměř polovinu svého platu. Fotbalista také působil jako tvář televizní a tiskové kampaně na podporu stavby školy v Jižním Súdánu. Balotelli k tomu v rozhovoru pro magazín France Footbal v roce 2012 řekl, že ho k tomu vede hlavně vlastní životní zkušenost člověka, který se v dětství ocitl v Ghaně bez rodičů a po své adopci čelí celý život rasismu.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ a b Super Mario Balotelli can win title for Manchester City Daily Mail, 29 July 2010 (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Jedna éra skončila. Balotelli poprvé nedal penaltu. Navíc byl vyloučen, iDNES.cz, citováno 24. 9. 2013
- ↑ https://www.transfermarkt.de/mario-balotelli/profil/spieler/45146
- ↑ Cagliari 0–2 Inter Milan [online]. ESPNSoccernet [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-24. (anglicky)
- ↑ https://www.repubblica.it/2008/12/sport/calcio/serie-a/inter/deferimento-mourinho/deferimento-mourinho.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20131212043805/http://sport.sky.it/sport/calcio_italiano/2009/04/19/balotelli_juve_inter_inchiesta_cori_razzisti.html
- ↑ https://web.archive.org/web/20120813035558/http://www.figc.it/Assets/contentresources_2/ContenutoGenerico/20.$plit/C_2_ContenutoGenerico_3817_Sezioni_lstSezioni_numSezione_1_lstCapitoli_numCapitolo_2_upfFileUpload_it.pdf
- ↑ Balotelli vyhrál cenu “Golden Boy of the Year” [online]. mancity.cz, 2010-12-22 [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-25.
- ↑ Citizens doma zničili Aston Villu [online]. mancity.cz, 2010-12-28 [cit. 2010-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-01.
- ↑ Man City's Mario Balotelli avoids ban for Alex Song tackle [online]. BBC, 10 April 2012 [cit. 2012-06-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Byl za padoucha, teď je hrdina. Balotelli je náš Messi, zní z AC Milán [online]. iDNES.cz, 2013-02-06 [cit. 2013-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Sbohem, Mario, můj chlapče! Divočák Balotelli se stěhuje do Milána [online]. iDNES.cz, 2013-01-31 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Mario Balotelli scores twice on Milan debut to secure win over Udinese [online]. The Guardian, 2013-02-03 [cit. 2013-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AS Řím prohrál i po propuštění Zemana, hráči se pohádali o penaltu [online]. iDNES.cz, 2013-02-09 [cit. 2013-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Balotelli dal znovu gól, AC Milán neprohrál sedm zápasů v řadě [online]. iDNES.cz, 2013-02-15 [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.
- ↑ Balotelli se zase trefil, AC Milán vyhrál v Janově [online]. iDNES.cz, 2013-03-08 [cit. 2013-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Neapol ukončila své trápení, na Juventus přesto ztrácí devět bodů [online]. iDNES.cz, 2013-03-16 [cit. 2013-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Balotelli napadol asistenta rozhodcu a dostal dištanc Archivováno 23. 5. 2013 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 9. 4. 2013 (slovensky)
- ↑ AC Milán vyděsil své fandy, Ligu mistrů uhájil v posledních minutách [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online.
- ↑ Tréner AC Miláno o Balotellim: Už nie je dieťa, SME.sk, citováno 24. 9. 2013 (slovensky)
- ↑ Potvrzeno! Balotelli přestoupil do Liverpoolu za půl miliardy, iSport.cz, citováno 24. 8. 2014
- ↑ http://sport.sme.sk/c/7359981/liverpool-s-balotellim-zdolal-tottenham-30-tabulka.html
- ↑ http://sport.sme.sk/c/7463025/skrtel-za-vsetkych-v-fc-balotelli-zacne-strielat-goly.html
- ↑ AC Miláno skompletizovalo návrat Balotelliho, musí sekať dobrotu Archivováno 15. 9. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 28. 8. 2015 (slovensky)
- ↑ https://www.theguardian.com/football/2016/aug/31/mario-balotelli-completes-move-from-liverpool-to-nice-on-free-transfer
- ↑ ESCLUSIVA TMW – Inter, il baby fenomeno Balotelli si racconta. www.tuttomercatoweb.com. TuttoMercatoWeb, 1 June 2007. Dostupné online [cit. 19 July 2007]. ((italsky))
- ↑ Casiraghi convoca Balotelli [online]. La Gazzetta dello Sport, 29 August 2008 [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Peter Staunton. Ten-Man Italy Defeat Sweden After Balotelli Sent Off. goal.com. Goal.com, 19 June 2009. Dostupné online [cit. 19 June 2009]. (anglicky)
- ↑ Italy turn to Balotelli, Cassano. www.fifa.com. FIFA.com, 6 August 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-23. (anglicky)
- ↑ Italy 0–1 Ivory Coast [online]. ESPNsoccernet, 10 August 2010 [cit. 2010-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-10. (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Poland - Italy 0:2 (anglicky)
- ↑ Českým fotbalistům nahrává remíza Bulharů v Dánsku, Itálie vyhrála, iDNES.cz, vyd. 26. 3. 2013
- ↑ Prokopnuté dveře. Tak se divoký Balotelli rozloučil s Prahou, iDNES.cz, cit. 8. 6. 2013
- ↑ Footballdatabase.eu: Mexico - Italy 1:2 (anglicky)
- ↑ Italští fotbalisté uspěli v přestřelce, jsou v semifinále Poháru FIFA, iDNES.cz, cit. 20. 6. 2013
- ↑ Italy - Japan 4:3 Archivováno 23. 6. 2013 na Wayback Machine., FIFA.com, cit. 28. 6. 2013 (anglicky)
- ↑ Reprezentace - Balotelli je zraněný, na Konfederačním poháru končí, fotbalportal.cz, cit. 28. 6. 2013
- ↑ První postupující: na mistrovství světa si zahrají Nizozemsko a Itálie, iDNES.cz, citováno 11. 9. 2013
- ↑ iDNES.cz: Španělsko - Itálie 1:1, podrobná reportáž
- ↑ iDNES.cz: Itálie - Chorvatsko 1:1, podrobná reportáž
- ↑ iDNES.cz: Itálie - Irsko 2:0, podrobná reportáž
- ↑ "DAMPF", Andrew. After a spectacular goal, Mario Balotelli's celebration is controlled by a teammate. Winnipeg Free Press. 6 June 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23. (anglicky)
- ↑ Aktualne.centrum.cz: Anglie - Itálie 0:1, čtvrtfinále Eura 2012
- ↑ Footballdatabase.eu: Germany - Italy 1:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Spain - Italy 4:0 (anglicky)
- ↑ Euro 2012: Croatia fined for Mario Balotelli racial abuse. www.bbc.co.uk. BBC, 19 June 2012. Dostupné online [cit. 24 June 2012]. (anglicky)
- ↑ Anglie - Itálie 1:2, souboj uprostřed pralesa rozhodl Balotelli, iDNES.cz, citováno 15. 6. 2014
- ↑ a b c d e f i s předkolem
- ↑ play off
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169004
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169006
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1169009
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2219616
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2221626
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2232817
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384335
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384351
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2384318
- ↑ Adriano Boin. Gran Gala Del Calcio 2013 – Winners. forzaitalianfootball.com [online]. 2014-01-27 [cit. 2021-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Palmarès. tropheesunfp.com [online]. UNFP [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mario Balotelli na Wikimedia Commons 
Osoba Mario Balotelli ve Wikicitátech- Profil hráče na Transfermarkt.com (německy)
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
- Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu Itálie, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
