Jak vyrobit luk a šípy

Jeden z nejstarších nástrojů lidstva byl kdysi oblíbenou zbraní bojovníků od severoamerických plání po Střední východ i nejvzdálenější kouty Afriky. Ačkoliv se z moderního arzenálu již poněkud vytratil, i ten nejjednodušší luk se v divočině může ukázat jako užitečný pomocník. Opravdovým lukem ovšem nepohrdne ani kdejaký fanoušek příběhů o Robinu Hoodovi či filmů s Johnem Rambem. Čtěte proto dál a staňte se hrdým tvůrcem své vlastní zbraně.

Část 1

Část 1 ze 2:

Výroba luku

Stáhnout PDF

1
Vyberte správné dřevo. Jako první bude třeba sehnat vhodný kus dřeva. Zde je několik tipů:
- Suché a tvrdé dřevo, nikoliv ovšem našedlé, s puklinami a suky, by mělo být přibližně 1,8 metru dlouhé a mít oválný průměr kolem 5 cm. Obecně jsou vhodné větve dubu, tisu, jalovce či akátu. Aby se luk dobře držel, doporučujeme vybrat takový kus, který bude mít ve střední části tlustší průměr.
- Volte dostatečně ohebné dřevo. Zajímavé tak může být i experimentování s rychlerostoucím bambusovým stonkem, který je díky své žilnaté struktuře pružný a zároveň odolný.
- Větev uříznutou ze stromu či obecně dřevo syrové použijte pouze v mezním případě, protože vám při střelbě neposkytne stejnou razanci jako dřevo suché.
Každý kus dřeva má své přirozené prohnutí. Zapřete proto jeden konec větve o zem, v horní části jej podržte a uprostřed lehce volnou rukou zatlačte. Tzv. břicho luku (strana, kterou uvidí při střelbě váš cíl) se napruží proti vám. Tzv. záda luku (strana, kterou vidíte při střelbě vy) se napruží ven. V průběhu konstrukce tomuto prohnutí věnujte dostatečnou pozornost, protože vám napoví, jak zapracovat jednotlivé funkční části zbraně.
V dalším kroku je třeba ve střední části tužkou vyznačit přibližně 20 cm pro rukojeť luku. Rozdělíme tak horní a dolní ramena zbraně.
4
Luk vytvarujte. Podobně jako jsme to dělali při hledání přirozeného prohnutí, zapřete nyní dolní část luku o zem a rukou jej v horní části podržte. Luk průběžně stlačováním a povolováním napínejte, což vám odhalí úseky, které brání plynulému ohybu. Postupujte pečlivě a pomalu tak, aby tato místa při opracovávání nožem byla ve výsledku symetrická a luk se prohýbal rovnoměrně.
- Dejte pozor na to, aby střední část kolem rukojeti zůstala nejsilnější.
- Jelikož jsou záda luku při střelbě vystavena velkému tlaku, sebemenší narušení struktury by mohlo způsobit zlomení ramen. Doporučujeme proto tvarovat pouze břicho luku a zbývající části pouze osmirkovat.
Nožem vyřízněte v horní a dolní části ramen drážky tak, aby do nich bylo možné zasadit tětivu. Na obou stranách by se měly nacházet přibližně 4-5 cm od konce luku, a to pouze tak hluboko, aby spolehlivě držely tětivu. Pamatujte ovšem, že ani tentokrát neřežeme do zad luku.
6
Vyberte tětivu luku. Hlavní vlastností tětivy by měla být její mírná elastičnost. Za vhodné materiály považujeme tyto:
- nylonové lanko
- konopné vlákno
- bavlněné vlákno
- saténové vlákno
- rybářský vlasec
- běžný provázek
Na obou stranách vlákna je nutné vytvořit volnou smyčku, kterou poté přetáhnete přes napnutá ramena luku a zasadíte je do tětivových zářezů. Pro udržení zbraně v napjatém pohotovostním stavu je vhodné, aby tětiva byla o něco kratší, než je délka samotného luku.
Tzv. tilerování je proces, při němž postupně luk zatěžujete, pozorujeme rovnoměrné prohnutí ramen a problematická místa ztenčujeme nožem. Můžete tak učinit za pomoci větve, o níž luk poté napínáme. Při plné zátěži by měla být vaše ruka držící luk zcela napjatá mezi rukojetí a vaší čelistí.^{[1]XZroj výzkumu}

Část 2

Část 2 ze 2:

Výroba šípů

Stáhnout PDF

1
Vybereme vhodný materiál^{[2]XZroj výzkumu}. Pro výrobu šípů bude třeba suché a co možná nejrovnější dřevo. Aby mohl být šíp využít plného potenciálu luku, měl by mít oproti zbrani přibližně poloviční délku. Další rady zní:
- Pokud mu věnujete dostatek času k přirozenému proschnutí, pro šípy dobře poslouží i dřevo syrové. Neriskujte ovšem sušení nad ohněm a možné spálení mízy.
- Vhodným materiálem je cedrové dřevo a silné dřevnaté stonky rostoucí v polích.
Začněte ořezáváním a vyhlazováním dřeva po obvodu celého šípu. Drobné nerovnosti lze napravit zahřátím nad žhavými uhlíky a následným napínáním v okamžiku chladnutí. Nakonec na jednom konci šípu vyřízněte žlábek na tětivu.
Tím nejjednodušším hrotem je nožem zaostřený konec šípu. I zde se může osvědčit následné zahřátí nad žhnoucími uhlíky, jež dřevo stáhne a zatvrdí.
Pokud máte po ruce vhodný kousek kamene, kosti, skla či kovu, které zvládnete opracovat do aerodynamického tvaru, můžete jej nakonec připevnit na hrot šípu. Aby hrot držel, špičku šípu rozříznete, vložte jej do vzniklé drážky a obojí nakonec svážte k sobě kouskem provázku.
5
Šíp opeřte. Ačkoliv opeření šípu zlepší jeho letové vlastnosti, není pro jeho funkčnost nezbytné. Zajistěte si vhodné peří (vyhněte se však bažantímu a slepičímu) a přilepte je na zadní části šípu. Pokud nemáte lepidlo, nebo šíp nechcete v zadní části zatěžovat, můžete šíp opatrně rozříznout a peří jemně zasunout dovnitř.
- Opeření funguje podobně jako kormidlo lodi. Pomáhá šípu proniknout vzduchem s dokonalou přesností.
- Má také účinek podobný kluzáku, protože prodlouží dolet šíp.
- Správné vyladění šípu i opeření je ovšem složité. Pokud je zbraň určena pro přežití, není dokonalé opeření důležité.

Tipy

Sušení luku nad přímým ohněm může způsobit jeho poškození.
Ani borovicové dřevo není pro výrobu luku špatné. Určitě se však přesvědčte, že míza dostatečně vyschla.
Těsně nad rukojetí můžete vyříznout přibližně centimetr jako prohlubeň pro šíp. Při uvolnění tětivy tak udržíte šíp ve směru střelby, což zlepší vaší pohotovost.
Pokud dřevo dostatečně nevyhladíte, a to zejména kolem rukojeti, opeření šípů se může lehce poškodit a jejich let nemusí být přímý.
Přírodní vláknité materiály svázané dohromady mohou posloužit jako alternativa k umělé tětivě.
Opeření by mělo být přilepené každých 120°. V okamžiku střelby by jedno z per mělo svírat úhel 90° s vaší tváří.
Pokud si vyrábíte luk pouze na hraní, poproste někoho dospělého o pomoc a místo ostrých hrotů použijte pěnové.
Svou palebnou sílu můžete zvýšit tím, že vyrobíte dva stejné luky a svážete je k sobě. Půjde o jakousi primitivní kuši.
Dobře zvažte kdy a kde střílet, protože šípů není nikdy dost.
Při střelbě dejte pozor na vlastní obličej.
Nestřílejte bez založeného šípu. Poškozujete tím nejen luk, ale rozechvělá tětiva může pohmoždit i vaši ruku.
Pokud budete mít možnost rybaření, přivažte šíp k uvolněné tětivě tak, aby bylo možné ji navinout i s úlovkem.
Pro lepší akceschopnost doporučujeme vyrobit si i toulec na šípy.

Varování

Luk je nebezpečná zbraň. Nikdy nemiřte na nic, co nechcete zasáhnout.
Uschovejte luk a šípy z dosahu dětí.
S ostrými nástroji buďte při opracovávání luku opatrní.
Jelikož se tětiva může přetrhnout, není špatné mít s sebou náhradní.
Lov s lukem a šípy není jednoduchý. Pokud se opravdu ocitnete v situaci, kdy jedinou možností přežití bude lov, zvažte výrobu pastí nebo méně komplikovaných zbraní.
Pokud se pohybujete ve skupině lukostřelců, sbírejte své šípy všichni najednou. Předejdete tak zraněním.
Luk vyrobený pomocí našeho návodu je pouze dočasným pomocníkem pro přežití, takže neočekávejte, že bude mít dlouhou životnost. Ta se navíc bude snižovat intenzitou jeho používání.