Jak napsat proslov

Existují příležitosti, kdy budete muset promluvit před publikem na nějakém shromáždění nebo akci a budete se muset připravit. Zde je několik tipů na to, jak si v případě potřeby napsat skvělý proslov.

Metoda 1

Metoda 1 ze 4:

Základy

Stáhnout PDF

1
Vyberte si téma. Dobrý proslov se většinou týká jediné věci. Musíte mít něco, co chcete publiku sdělit a co se hodí pro příležitost vašeho proslovu. Proslov by měl odrážet to, co si myslí publikum, měl by se hodit pro danou akci a měl by také být relevantní.
- Pokud je proslov určen pro školy a neexistují žádná omezení, vyberte si téma, které je pro vás velmi zajímavé. Nejlepší proslovy jsou spíše o tom, jak je řeknete, než co v nich přesně řeknete. Pokud se dokážete pro danou věc nadchnout, dokáže to i vaše publikum.
2
Najděte si svoji tezi. Proč vlastně píšete proslov na toto téma? („Můj učitel mi to přidělil“ není odpověď.)
- „Teze“ zní jako esej a skutečně je tomu tak. Dobrý proslov je ale něco jako neformální esej. Musíte také dokázat to, co se snažíte publiku sdělit. Pokud píšete proslov o něčem, co se vám v životě stalo, přesto ho musíte napsat dobře. Téma klidně může být to, že jste téměř zemřeli a vrátili jste se mezi živé, ale vaše teze bude to, že je dobré používat bezpečnostní pásy. Pokud si nevíte rady s argumenty, zkuste „zachránily mi život,“ jistě se s vámi nikdo nebude hádat.
  - Měli byste psát svůj proslov z dobrého důvodu: inspirovat, instruovat, podpořit nebo vést publikum k nějaké činnosti. Neměli byste ale mluvit egoisticky, zastrašovat, lichotit ani ponižovat své publikum.
3
Buďte organizovaní. Nezapomeňte, že nejlepší řečníci (a dokonce i ti horší) potřebují „formu“: úvod, tělo a zakončení. Proslov není jen nějaká amorfní stavba podobná talíři špaget. Má jasně danou strukturu, kterou je nutné dodržovat.
- Jedno staré přísloví říká: „Úvod – řekni jim, o čem jim budeš vyprávět. Tělo – povyprávěj jim to. – Závěr – řekni jim, co jsi jim právě vyprávěl.“ Přesně takto byste měli strukturovat svůj proslov.
- U těla proslovu byste měli vymyslet alespoň tři argumenty, které podporují vaši tezi. Nejlépe by měly vycházet jeden z druhého. Nejprve si napište seznam. Ty nejlepší si potom můžete vybrat.
4
Buďte připraveni lidi přesvědčit. Budete to muset udělat všemu dostupnými prostředky. Když nebudete mluvit dost logicky, budete je muset přesvědčit jinými důvody. Když je nepřesvědčíte, aby s vámi souhlasili, budete je muset alespoň donutit, aby poslouchali vše, co řeknete.
- Platonovy apely na étos, patos a logos se sem hodí. Snažte se získat si publikum díky důvěryhodnosti (étos) nebo díky ostatním lidem (když se řekne Hanes, nevybaví se vám snad okamžitě Michael Jordan?), díky manipulování s jejich emocemi (patos) nebo díky logice (logos). Všechny tyto způsoby jsou dostatečně silné, vždy záleží na tom, čeho se snažíte dosáhnout.
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 4:

Jak zajistit, aby měl projev efekt

Stáhnout PDF

1
Vybírejte si slova pečlivě. Pokud mluvíte například k žákům střední školy, je důležité nemluvit příliš ezotericky – tedy vybírat slova, kterým porozumí a ocení je. Vždy svůj projev pište s ohledem na publikum a myslete na to, co tito lidé budou chtít slyšet.
- Co už tedy vědí? Jistě nechcete marnit čas tím, že je budete seznamovat s věcmi, které již znají, nebo předpokládat, že znají něco, co neznají a zmást je. Vždy se snažte vcítit se do kůže posluchačů svého projevu a pokusit se uspokojit jejich potřeby.
2
Přitáhněte pozornost. „Potřeste si s nimi rukou“ – obrazně řečeno. Snažte se psát lidsky a osobně a pokuste se svým projevem publikum dostatečně zaujmout. Vytvořte si pomocí svých slov pouto a důvěru se svým publikem.
- Bývalý velvyslanec Robert Strauss začínal své projevy následovně: „Ještě než začnu s projevem, chtěl bych vám něco říct.“ Jak tedy zaujmete své posluchače vy?
- Upřímně se usmívejte a snažte se to převést i do svého projevu. Publikum to jistě pozná. Můžete začít například nějakou zábavnou průpovídkou nebo anekdotou, která dává v kontextu projevu a situace smysl.
- Při psaní adresujte svůj projev tak, jako kdybyste mluvili s kamarádem. Čím otevřenější a osobnější budete, tím více pozornosti vám vaše publikum bude věnovat. Přemýšlejte nad tím, jak se vyjadřujete a snažte se napodobit svoji mluvu například při debatě s kamarádem nebo někým, komu důvěřujete. Proslov, který jde „ze srdce“ většinou lidi zaujme nejvíce.
3
Zaměřte se na to, co chcete sdělit. Pro některé lidi je jednoduché se nechat rozptýlit, nebo se snaží pokrýt v projevu co nejvíce věcí. Projev by měl ale mít jedinou zprávu, kterou musíte podat jasně a celou. Nesoustřeďte se zatím na detaily a dávejte si pozor, abyste nezačali psát o něčem, co s tématem nesouvisí. Publikum by jistě nemělo ponětí, co se děje.
- Mlžením ztratíte pozornost publika. Pokud chcete něco sdělit, nebojte se jít přímo k věci. Pokud chcete sdělit více věcí, snažte se věnovat každému stejné množství času.
4
Ilustrujte. Používejte grafická zobrazení. Cílem je zajistit, aby váš proslov zůstal v paměti publika. Pokud se někdo na konci ptá na otázky nebo vás chválí, pravděpodobně řekne „líbila se mi ta historka o Tomovi a jeho sestře“ nebo „ten koláčkový graf loňských zisků se vám povedl.“ Jistě vás nikdo nepochválí s tím, že „druhý bod těla vašeho projevu byl promyšlený a logicky napsaný,“ snažte se tedy myslet vizuálně.
- Lze toho dosáhnout několika způsoby. Pokud například mluvíte k představitelům společnosti o mizerných ziscích předešlého roku, není dobrý nápad nakreslit jim obrázek jejich hladovějících rodin. Měli byste obrázky používat pouze v případě, že jsou skutečně vhodné. Pokud jde o čísla, použijte grafy. Pokud mluvíte o emocích, použijte obrázky. A nezapomínejte na kontext.
5
Myslete na pauzy. Ti nejlepší herci hrají stejně tak dobře (a někdy i lépe) i ve chvílích, kdy nic neříkají. Označte si v projevu místa, kde budete chtít udělat promyšlené pauzy. Lidé si toho jistě všimnou, narovnají se a zpozorní. Tím si získáte veškerou jejich pozornost.
- Projevy musejí znít přirozeně, neměli byste je číst z papíru. Když mluvíte, děláte přirozeně pauzy. Neznamená to, že zpomalujete nebo ukazujete, že jste slabí. Pouze tím dáváte najevo, že máte čas předat svůj projev správně a o tématu mluvíte jako zkušený profesionál.
Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 4:

Jak zformovat proslov

Stáhnout PDF

1
Začněte úderným úvodem. Svůj proslov začněte nějakým silným tvrzením, abyste si získali pozornost publika. Pamatujete, co jsme psali dříve? Dejte najevo svoji lidskou stránku, buďte osobní a zaujměte je!
- Když zahájíte projev nějakou důležitou větou nebo citátem, okamžitě si získáte důvěru publika. Hlavně nepoužívejte Merriam Webster a snažte se vyhnout klišé.
2
Mluvte v množném čísle. Mluvte ve svém projevu o „našich“ věcech – našem týmu, naší zemi, naší škole, našem roce, naší práci, lidech, produktech, kandidátech atd. Vaše publikum se bude cítit součástí toho, co říkáte. Pokud si to myslíme „my“, budou mít pocit, že by si to měli myslet také.
- Nelson Mandela jednou začal svůj projev: „Dnes neslavíme vítězství politické strany, ale vítězství celého lidu Jižní Afriky.“ Rétorické schopnosti tohoto muže byly skutečně na vysoké úrovni.
3
Vypracujte si tělo projevu. Tato část by měla obsahovat hlavní body vaší teze a podpůrné argumenty. Vytáhněte si seznam, který jste si napsali během přípravy. Vyberte si z něj tři nejlepší argumenty. Které z nich jsou nejpřesvědčivější?
- Začněte nejsilnějším bodem. Jistě chcete publikum oslovit neprůstřelnými argumenty. Dostaňte je na svoji stranu dříve, než by mohli začít pochybovat o tom, co říkáte.
- Nejslabší argument řekněte jako druhý. Když ho takto „zabalíte“ mezi silnější argumenty, lidé na něho zapomenou.
- Uzavřete druhým nejsilnějším argumentem. Ke konci byste měli opět vytáhnout něco opravdu přesvědčivého. Tyto poslední informace by měly publikum definitivně přesvědčit.
4
Nezapomínejte na přechody. Snažte se rozumně a jemně přecházet od jednoho argumentu k druhému. Největší chybou je myslet si, že lidé zaznamenají logické skoky – místo, čas, nebo změny nápady. Vždy publiku řekněte, že se vracíte k předešlé myšlence, nebo začínáte hovořit o něčem novém, například: „Příkladem toho může být...“ nebo „To nás vrací zpět k většímu problému,...“ atd.
- Plynule přecházet byste měli nejen mezi body v samotném těle projevu, ale také mezi úvodem, tělem a závěrem. I zde by projev měl působit jako koherentní práce, ne pouze seznam bodů, které fungují nezávisle na sobě. Dejte to tedy svému publiku jasně najevo.
5
Zakončete silným závěrem. Projev byste měli zakončit úderným zopakováním nejdůležitějších bodů celého projevu. Měli byste do závěru zakomponovat například nějakou otázku nebo podnět k zamyšlení.
- Zopakujte klíčové body. Ujistěte se, že si publikum pamatuje všechny důležité body a zopakujte je. Udělejte to tak, aby si pamatovali to, co chcete.
- Dejte svému publiku zakončení. Vraťte je zpět na začátek, ale úderněji – koneckonců nyní už vědí vše pro to, aby se pro téma mohli nadchnout. Můžete začít poslední odstavec silným deklarativním tvrzením, které podpoří vaši tezi.
Reklama

Metoda 4

Metoda 4 ze 4:

Po dopsání první verze proslovu

Stáhnout PDF

1
S někým si to zkuste. To bude to nejlepší, co můžete udělat, abyste se dobře připravili. Snažte se najít si někoho, kdo toho má hodně společného s vaším publikem. Když budou mít například společné zázemí, bude pro vás jednodušší udělat na toho člověka stejný dojem, jaký se snažíte udělat na své publikum.
- Požádejte o zpětnou vazbu. Bylo například něco nejasné? Zbytečné? Má publikum na konci proslovu nějaké otázky? Mluvíte logicky a lze s vámi souhlasit? Jaký dojem na své publikum děláte?
2
Snažte se sledovat jasnost. Když věci píšeme, je to často jednodušší, než je říct slovně. Projděte si svůj proslov a snažte se na tento problém zaměřit. Každou větu zkoumejte samostatně a zjišťujte, zda je možné ji napsat ještě jasněji.
- Pokud nebudete mluvit dost jasně, mohlo by se stát, že publikum nepochopí nebo neocení některé z důležitých bodů vašeho proslovu. Jasnost je tedy při psaní proslovu jednou z nejdůležitějších věcí.
3
Ujistěte se, že píšete vhodným tónem. Pokud se zdá, že váš proslov napsali tři různí lidé, bude problém ho poslouchat. Navíc pokud začnete mluvit blahosklonně nebo nadřazeně, lidé vás nebudou chtít poslouchat. Vždy myslete na to, jak bude publikum vnímat váš proslov.
- Nemusíte mluvit sprostě ani příliš zapáleně, abyste si získali jejich pozornost. Sice by to fungovalo, ale jakmile byste přestali křičet, hned by si vás zase přestali všímat.
4
Napište si finální verzi. Až budete mít obsah v pořádku, vrhněte se na finální formu. Nyní byste měli brát v úvahu také taktiku přednesu proslovu.
- Označte si v textu pauzy. Neměli byste sice svůj proslov číst z papíru, ale když si to budete s papírem zkoušet, měli byste si označit i pauzy. Nezapomínejte na ně při samotném projevu.
- Označte si gestikulace. Je sice pravdou, že by celý proslov, ale také řeč těla měly být přirozené, ale když si zaznačíte také pohyby a gestikulace (rukou, obličejem atd.), budete schopni se během zkoušení naučit proslov celý i včetně těchto věcí.
- Napište si projev v bodech na kartičky. Protože byste neměli svůj projev celý číst, je nejlepší napsat si jeho hlavní body na kartičky, které budete moci použít v případě, že něco zapomenete - například poděkovat publiku za pozornost a komisi za to, že vás požádala o proslov.
Reklama

Tipy

Trvejte na důležitých bodech. Neměňte svůj projev jen proto, že se bojíte, že by vás lidi soudili (vždy si stůjte za svým). Měňte ho jen proto, že sami chcete.
Začněte psát tak, jako kdybyste psali esej nebo informativní článek. Až budete s první verzí spokojeni, přečtěte si ji nahlas. Poslechněte si svůj projev. Měl by znít trochu jinak, než typická esej nebo článek. Nemůžete se držet dlouhých složitých odstavců. Nemluvte dlouho o nudných faktech a číslech, ale raději své body podpořte jednoduchou osnovou, kterou rozdáte posluchačům (buď po skončení projevu, nebo před ním). Je v pořádku také zopakovat ty nejdůležitější body.
Zamyslete se nad tím, co vaše publikum zná. Jednoduše to zjistíte tak, že si odpovíte na tyto otázky: Kdo jsou mí posluchači? Proč tady dnes jsou? Co bych chtěl, aby si pamatovali nebo někomu řekli po skončení mého projevu?
Ronald Reagan měl pravidlo, že si vždy nosil psanou verzi svých projevů s sebou pro případ, že by se něco stalo. V takovém případě by mohl svůj projev předat hostiteli.
Snad každému se někdy stalo, že se snažil něco si zapamatovat a pracoval na přednesu, ale potom měl u projevu zničehonic okno. Snažte se tomu vyhnout. Mějte své body přehledně napsané na kartičkách. Uvolněte se a nemějte starosti s dokonalým přednesem – lidem malé zaváhání vadit nebude.
Vyhněte se patetickému „děkuji,“ které značí konec projevu. To opravdu není nutné.
Zakončete ho raději poslední, velmi údernou větou, která se postará o správný konec vašeho projevu. Lidé si vždy zapamatují poslední důležitý bod!
Každý člověk z publika bude váš projev prožívat jinak. Mluvte s nimi jako s individualitami, používejte slova „vy“, „vás“ atd. Je to lepší a přitáhnete tím pozornost všech členů publika bez ohledu na to, jestli je jich pět nebo pět tisíc.
Dobře si promyslete použití grafů nebo mazacích tabulí při své prezentaci. Nakonec se může stát, že budete místo k lidem mluvit ke své tabuli. Publikum by to mohlo rozptýlit a je také možné, že nepřečtou váš škrabopis na tabuli. Nejistí řečníci používají hodně takových pomůcek, protože se díky nim nemusí soustředit na publikum. Vždy si tedy jejich použití dobře promyslete.
Typ události, na které budete projev přednášet určuje jeho délku. Běžný řečník řekne asi 100 až 135 slov za minutu. Zde je seznam událostí a doporučené délky projevů:
- Standardní úvodní/hlavní projev: 18 - 22 minut (cca. 1800 až 2970 slov)
- Motivační: 12 - 15 minut (cca 1200 až 2025 slov)
- Obřadní projev: 5 - 7 minut (cca 500 až 945 slov)
- Tisková konference: 2 - 3 minuty (cca 200 až 405 slov)
- Svatební přípitek: 2 - 3 minuty (cca 200 až 405 slov)

Reklama

Varování

Nepronášejte dlouhý a nudný projev. Jinak lidé budou doslova usínat. Vždy mějte po ruce trochu humoru.
Snažte se lidi neznudit. Projev by měl být praktický a stručný. Pokud budete mluvit déle než pět minut, měli byste být skutečně profíci. Publikum při projevu typického amatérského řečníka kontroluje hodinky asi po třech minutách. Nezapomeňte, že Abraham Lincoln potřeboval na svůj projev v Gettysburgu pouze minutu.

Reklama