Radonín

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Tento článek je o obci v okrese Třebíč. O části města Žďár nad Sázavou pojednává článek Radonín (Žďár nad Sázavou).

Obec Radonín (německy Radonin[4]) je obec v okrese TřebíčKraji Vysočina. Žije zde 88[1] obyvatel. V obci se nachází křížek, památník obětem světové války a nově rekonstruovaná kaple.

Radonín
Celkový pohled od cesty do Radonína
Celkový pohled od cesty do Radonína
Znak obce RadonínVlajka obce Radonín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřebíč
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel88 (2024)[1]
Rozloha3,98 km²[2]
Katastrální územíRadonín
Nadmořská výška542 m n. m.
PSČ675 21
Počet domů37 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRadonín 39
675 21 Okříšky
[email protected]
StarostkaMgr. Monika Kudrna Číhalová
Oficiální web: www.radonin.cz
Radonín
Radonín
Další údaje
Kód obce591556
Kód části obce138304
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Zašovice, Kněžice, Číchov a Brtnice.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1224, v roce 1303 čtvrtinu vesnice darovala Jitka z Hodic farnosti v Želetavě. V roce 1406 pak byl Radonín uváděn jako odumřelý statek, který byl společně s Valčí a Krahulovem darován markrabětem Joštem Janovi Hovorkovi z Hartvíkovic. Po smrti Jana Hovorky se jeho manželka Markéta spojila se Smilem z Heraltic a Adamem Mikulou z Račic, protože potřebovala ochranu proti Hynkovi z Pacova, který si činil nároky na Hovorkův majetek. Již v roce 1409 se přela Markéta s Hynkem z Pacova o tom, že jí násilím drží majetek ve Valči a Radoníně. Markrabě Jošt však rozhodl, že většina Hovorkových statků bude darována Mikulášovi z Mochova.[5]

Markéta se však znovu vdala za Bernarda ze Šimkovic a ti se spolčili na majetek ve Valči a Radoníně. Bernarnd ze Šimkovic spory mezi majiteli Radonína vyřešil tak, že vyplatil věno své manželky Markéty a přenesl jej na Nosislav a tak se stal Radonín majetkem pánů z Mochova. V roce 1437 zakoupili Radonín pánové z Náramče a v roce 1447 pak byl Radonín v držení Drslava z Opatova a Želetavy. Na konci 15. století se pak Radonín stal součástí brtnického panství.[5]

V tu dobu patřila Brtnice Valdštejnům, roku 1528 byl jediným majitelem rozsáhlého panství Burian z Valdštejna a na Brtnici. Následně pak roku 1600 získal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna. V roce 1662 se stali majiteli Brtnice Collaltové.[6]

Roku 1852 byla postavena školní budova, ale učitel byl do vesnice povolán až roku 1855, v roce 1895 byla školní budova rozšířena. V roce 1871 byla ve vsi postavena kaplička.[5] Roku 1923 byla ve vsi založena obecní knihovna.[7]

Kolem roku 1960 byl do vesnice přiveden vodovod a povrchová kanalizace.[8]

Do roku 1849 patřil Radonín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, posléze od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1895 patřil Radonín pod Zašovice a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Přibyslavice, následně se obec osamostatnila.[9]

Vývoj počtu obyvatel Radonína[10]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel2072031881971771671691741571311057377

Hospodářství editovat

Na zemědělské půdě zde hospodaří Zemědělské družstvo Okříšky.

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Radonín
2006[11]2010[12]2013[13]2017[14]2021[15]
1.ČSSD (31.11 %)ČSSD (35.89 %)ČSSD (43.58 %)KDU-ČSL (18.91 %)SPOLU (20.45 %)
2.KSČM (26.66 %)Suverenita (17.94 %)KSČM (23.07 %)ČSSD (16.21 %)ANO (20.45 %)
3.ODS (13.33 %)KSČM (15.38 %)KDU-ČSL (12.82 %)KSČM (16.21 %)ČSSD (18.18 %)
účast70.31 % (45 z 64)63.93 % (39 z 61)62.90 % (39 z 62)59.68 % (37 z 62)64.71 % (44 z 68)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Radonín
2008[16]2012[17]2016[18]2020[19]
1.ČSSD (52.17 %)ČSSD (68.0 %)ČSSD (36.36 %)ANO (22.58 %)
2.KSČM (21.73 %)KSČM (12.0 %)STO (22.72 %)STAN+SNK ED (16.12 %)
3.SNK ED (13.04 %)KDU-ČSL (8.0 %)KDU-ČSL (18.18 %)KDU-ČSL (12.9 %)
účast34.85 % (23 z 66)43.86 % (25 z 57)34.33 % (23 z 67)44.29 % (31 z 70)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (24 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (5 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (4 hlasů). Volební účast byla 66.10 %, tj. 39 ze 59 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (36 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (6 hlasů). Volební účast byla 70.00 %, tj. 42 ze 60 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (1 hlas). Volební účast byla 72.13 %, tj. 44 ze 61 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů). Volební účast byla 85.00 %, tj. 51 ze 60 oprávněných voličů.[21]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (22 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (7 hlasů). Volební účast byla 71.01 %, tj. 49 ze 69 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 71.43 %, tj. 50 ze 70 oprávněných voličů.[22]

Pamětihodnosti editovat

  • Kaplička – na návsi z roku 1871
  • Asi jeden kilometr jihovýchodně od vesnice se, už v sousedním katastrálním území Brtnický Číchov, nachází terénní pozůstatky středověkého hrádku Střeliště, který zanikl v patnáctém století.[23]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 75. 
  5. a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1906. 442 s. S. 357–360. 
  6. PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská - Jihlavský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1901. 248 s. S. 135–137. 
  7. O knihovně [online]. Radonín: [cit. 2021-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-19. 
  8. KUDRNOVÁ, Věra. Historie a současnost [online]. Radonín: Obec Radonín, 2008-09-02 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  9. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 254. 
  10. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  11. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  12. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  13. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  14. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  15. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  16. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  17. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  18. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  19. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  20. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  21. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  22. Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  23. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Střeliště, s. 596–597. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat