Přistávací plochy 1 a 2

Hlavní přistávací plochu LZ-1 tvoří betonový základ průměru 86 metrů, vedlejší plocha LZ-2 má o něco menší průměr a obě plochy jsou označené stylizovaným X z loga společnosti SpaceX.^[4] Původně byly plánovány další čtyři plochy o průměru 46 metrů. Z toto plánu ale sešlo a bylo v plánu dostavět jen dvě plochy. Ty by umožnily přistání všech tří stupňů Falconu Heavy na pevnině. V průběhu roku 2017 ale vyšlo najevo, že SpaceX počítá na místě pro třetí plochu se zázemím pro lodě CrewDragon.^[1] Dodatečnou infrastrukturu přistávacích ploch tvoří vozovka pro pohyb jeřábu, podstavec na raketu, dálkově ovládané protipožární systémy pro případ selhání a velká betonová základna, vzdálena od přistávacích ploch, pro připevnění stupně, který bude sklopený do vodorovné polohy.^[4]

K prvnímu přistání na pevnině předcházelo pět testovacích přistání prvního stupně na mořskou hladinu a dvě neúspěšná přistání na mořskou plošinu.^[5][6] Od 2. března 2015 byl původní název LC-13 nahrazen označením Landing Complex 1.^[7] Až poté bylo místo přejmenováno na Landing Zone 1.^[8][9] Elon Musk v lednu 2016 odhadoval, že úspěšnost všech pokusů o přistání v roce 2016 bude přibližně 70 procent a v roce 2017 se zvýší na 90 procent. Předeslal, že společnost očekává při přistávání ještě několik neúspěchů.^[10]

V červenci 2016 SpaceX požádala o povolení vybudovat další dvě přistávací plochy v Landing Zone 1 pro přistávání bočních stupňů Falconu Heavy.^[11] V polovině roku 2017 vyšlo najevo, že třetí plocha postavena nebude.^[1]

Přistávací plocha 2 (LZ-2) se nachází severozápadně od hlavní plochy a je užívána pro přistávání jednoho ze dvou postranních stupňů Falconu Heavy. Stavba této plochy začala v květnu 2017.

Společnost SpaceX také podepsala smlouvu o pětiletém pronájmu na západním pobřeží USA v komplexu Vandenbergovy letecké základny, konkrétně zařízení SLC-4W,^[12] kde je od roku 2018 vybetonována a používána přistávací plocha LZ-4.

V polovině roku 2017 vyšlo najevo, že SpaceX na místě třetí přistávací plochy plánuje vybudovat zázemí pro testování a kontrolu lodí Crew Dragon. To bude zahrnovat i testovací stanoviště pro statické zážehy motorů SuperDraco.^[1][13]

Po schválení od FAA uskutečnila SpaceX své první úspěšné přistání v areálu 22. prosince 2015, při dvacátém letu rakety Falcon 9,^[14] což byl osmý test kontrolovaného sestupu prvního stupně Falconu 9.^[15] Druhé úspěšné přistání v LZ-1 se uskutečnilo krátce po půlnoci místního času (EDT) 18. července 2016 při letu CRS-9.^[16] Třetí úspěšné přistání prvního stupně proběhlo při letu CRS-10 19. února, což bylo při třicátém letu Falconu 9.

K prvnímu přistání na ploše LZ-2 došlo 6. ledna 2018, kdy na ní přistál stupeň B1025.2, který byl součástí prvního letu Falconu Heavy.^[17]

• 
  Osoba stojící uprostřed hlavní přistávací plochy ukazuje její velikost
• 
  Cedule u vjezdu do Landing Zone 1
• 
  První úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 v prosinci 2015
• 
  Falcon 9 krátce po přistání
• 
  Operace po přistání
• 
  První stupeň z letu CRS-9, 18. červen 2016
• 
  Přistávající boční stupně Falconu Heavy během mise STP-2.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landing Zone 1 na anglické Wikipedii.

Související články editovat

• Autonomní přistávací plošina ASDS
• Přistávací plocha 4

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Přistávací plochy 1 a 2 na Wikimedia Commons