Ondřej Vetchý

český herec, dabér a sportovec

Ondřej Vetchý (* 16. května 1962 Jihlava) je český herec.

Ondřej Vetchý
Narození16. května 1962 (62 let)
Jihlava[1]
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPražská konzervatoř
ChoťIrena Vetchá Puškášová
DětiVeronika
Rebeka
Aron
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2012Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka
Umělecké ceny
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

V mládí se věnoval fotbalu, kde ve svém rodném městě hrál za klub FC Vysočina Jihlava. Základní školu absolvoval v Jihlavě. Vystudoval konzervatoř v Praze. V letech 1984 až 1987 hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, v letech 1987 až 1989 v pražském Divadle E. F. Buriana. Od roku 1989 je členem hereckého souboru Činoherního klubu (ČK) v Praze[1]

Ve filmu se poprvé objevil v dětském filmu Leť, ptáku, leť! z roku 1978.[2] Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí. Od svého mládí se věnuje bojovým sportům; v judu je nositelem 1. danu.[3]

Ceny a ocenění editovat

Byl nominován na evropskou filmovou cenou Félix za roli Dana ve filmu Dům pro dva.[4] Byl čtyřikrát nominován na Českého lva, kterého nakonec dostal za Okresní přebor z roku 2012.[2] Zvítězil v divácké anketě TýTý 2010 v kategorii herec.[5] V roce 2021 získal na Zlín Film Festivalu ocenění Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.[6]

V srpnu 2022 obdržel na 48. Letní filmové škole Výroční cenu AČFK.[7]

Ordo Lumen Templi editovat

V roce 2004 se stal členem občanského sdružení Ordo Lumen Templi, které založil zpěvák Daniel Landa. Aktivity sdružení prověřovala policie.[8] Poté, co Landa v roce 2008 z vedení odešel, řídil sdružení Vetchý, spolu s ředitelem Národní protidrogové centrály Jiřím Komorousem a trumpetistou Josefem Zámečníkem.[9]

Osobní život editovat

Je ženatý, z prvního manželství má dceru Veroniku (* 1983) a z druhého manželství s psycholožkou Irenou má dceru Rebeku (* 2005)[10] a mladšího syna Arona (* 2011).

Divadelní role (výběr) editovat

Záběr z novinářské konference (květen 2015)

Filmografie editovat

Film editovat

RokNázevRole
1978Leť, ptáku, leť!spolužák
1981Neříkej mi majore!Pikolík
Hodina životadělník Vondra
1983SestřičkyPetr
Fandy, ó FandyBéďa Unčovský
Zámek NekonečnoJoneš
1984S čerty nejsou žertyJanek
Jak básníci přicházejí o iluzeKarabec
Kariéradělník Tonda
Prodavač humoruMíša
1985HavárieCtibor
Láska z pasážeKarel
1986Krajina s nábytkemOndra
1987Jak básníkům chutná životKarabec
Dům pro dvaDan
Figurky ze šmantůhorník Ondřej
Přátelé Bermudského trojúhelníkuSavko
1988NebojsaFerko
Stupně poraženýchKrob
1989Chodník cez DunajValášek
Skřivánčí tichoautomechanik Kája
1990Byli jsme to my?kulisák Petr
Marta a jástarší Emil
Let asfaltového holubaDodo
1991Obecná školatramvaják
Žebrácká operaJack
1992Černí baronivojín Kefalín
1993Konec básníků v ČecháchKarabec
ProcesKaminer
Chacun pour toiKurfegův společník
1994V erbu lviceJanek
1995Cesta peklemEda
Golet v údolíBajnyš Zisovič
Má je pomstapolicista
1996KoljaBrož
Kouzelný měšecprinc Velemír
1997Báječná léta pod psaKvidův otec
1998Císař a tamborcísař
1999Návrat ztraceného rájeŠvanda
Všichni moji blízcístrýc Max
2001Babí létoJára
Tmavomodrý světFrantišek Sláma
2002Děvčátkotaxikář bez taxíku
Kruté radostiKarel
2004Milenci a vraziJulda Serafín
Duše jako kaviárJan
Pánská jízdastrýc Artur
2005A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdudoktor Lambl
Krev zmizeléhoLubič
Kousek nebeRusnák
2006Po hlavě... do prdelepan Kontakt
Prachy dělaj člověkaOndřej
2007Vratné lahveŘezáč mladší
2009Zemský ráj to na pohledJan Pavel
Nedodržený slibpan Friedman
2010Kuky se vracíDubánek
2011AutopohádkyAntonín Kužílek
VendetaPochman
NevinnostTomáš
Konfidentvelitel Dravec
2012Láska je láskaKarel Fuks
7 dní hříchůJan Olšan
Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátkakapitán Jirka Luňák
2013Příběh kmotraFrantišek Vedral
ColetteElli
2014Jak jsme hráli čárumajor Bašta
IntimityKarel
VšiváciRichard Rohan
Pojedeme k mořiTomášův táta
2015Život je životFrantišek Sýkora / Frank
2016Pohádky pro EmuPetr Miller
Bezva ženská na krkuBožíček
2017Po strništi bostatínek
2018Čertí brkoLucifer
2019Ženy v běhuKarel
2020BábovkyVladimír
2021Myši patří do nebetatínek
2022Tajemství staré bambitky 2Karaba
Jan ŽižkaOndřej
Princ Mamánekrytíř Leonardo Hudroval z Dětenic
Betlémské světloautomechanik
PrezidentkaPetr

Televize editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b http://www.cinoherniklub.cz/index.php/umelci/ondrej-vetchy.html Archivováno 20. 2. 2014 na Wayback Machine. Ondřej Vetchý
  2. a b Marek Vítek. Ondřej Vetchý: Jsem směšný sběrač odpadků [online]. Instinkt, 2009-10-22 [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-20. 
  3. Slavnosti bojových umění slibují velkou podívanou [online]. Moravskoslezský deník, 2009-10-23 [cit. 2010-12-20]. Dostupné online. 
  4. http://www.louc.cz/13/2511202.html
  5. SPÁČILOVÁ, Tereza; SPÁČILOVÁ, Mirka. Překvapivá TýTý: Místo Gotta vyhrál David, Ulici porazilo Vyprávěj. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-04-02, rev. 2011-04-03 [cit. 2021-12-17]. Dostupné online. 
  6. Ondřej Vetchý si ze Zlína odnesl Zlatý střevíček. Ocenění získaly i filmy Supersestry! a Valentina. Česká televize [online]. 2021-09-16 [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  7. Vetchý dostal „cenu za přirozenost“ [online]. Letní filmová škola, 2022-08-02 [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. 
  8. SYROVÁTKA, Tomáš. Rytíři z Ordo Lumen Templi se scházejí v garáži, kde mluví o lásce. iDnes [online]. 2009-02-23 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  9. ŠŤASTNÝ, Ondřej. Landa odešel ze svého řádu, utekli i politici. iDnes [online]. 2008-03-17 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  10. Soňa Stehlíková. Ondřej Vetchý: Natáčení »Básníků«? Už nikdy! [online]. Aha online, 2007-02-13 [cit. 2010-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-11. 

Literatura editovat

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 38.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 657–661. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1068. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 719. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 451–452. 

Externí odkazy editovat