Nikolaj Andrianov

sovětský gymnasta a sedminásobný olympijský vítěz

Nikolaj Jefimovič Andrianov, rusky Николай Ефимович Андрианов (14. říjen 1952, Vladimir21. březen 2011, Vladimir) byl ruský gymnasta reprezentující Sovětský svaz. Jeden z nejúspěšnějších gymnastů historie.

Nikolaj Andrianov
Narození14. října 1952
Vladimir
Úmrtí21. března 2011 (ve věku 58 let)
Vladimir
Příčina úmrtíneurologická porucha
Místo pohřbeníUlybyševo
Povolánísportovní gymnasta
OceněníLeninův řád
Cena leninského komsomolu
zasloužilý trenér SSSR
medaile Za pracovní udatnost
Řád čestného odznaku
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Sportovní gymnastika na LOH
zlatoMnichov 1972prostná
zlatoMontreal 1976víceboj – jednotlivci
zlatoMontreal 1976prostná
zlatoMontreal 1976kruhy
zlatoMontreal 1976přeskok
zlatoMoskva 1980víceboj – družstva
zlatoMoskva 1980přeskok
stříbroMnichov 1972víceboj – družstva
stříbroMontreal 1976víceboj – družstva
stříbroMontreal 1976bradla
stříbroMoskva 1980prostná
stříbroMoskva 1980víceboj – jednotlivci
bronzMnichov 1972přeskok
bronzMontreal 1976kůň našíř
bronzMoskva 1980hrazda
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1974kruhy
zlatoMS 1978víceboj
zlatoMS 1978kruhy
stříbroMS 1974přeskok
stříbroMS 1978přeskok
stříbroMS 1979přeskok

Přivezl 15 medailí ze tří olympijských her, což je rekord mezi muži. Sedm z nich bylo zlatých, jedna z Mnichova 1972 (prostná), tři z Montrealu 1976 (prostná, kůň, víceboj) a tři z Moskvy 1980 (kruhy, kůň, družstva). K tomu 5 stříbrných a tři bronzové medaile. Má také čtyři zlata a sedm stříbrných medailí ze světových šampionátů. Roku 1976 byl v Sovětském svazu zvolen Sportovcem roku.

S gymnastikou začal ve dvanácti letech (roku 1964), což je na gymnastiku poměrně pozdě. Vedl ho trenér Nikolaj Tolkačov.[1] Mezinárodní kariéru započal na evropském šampionátu roku 1971, kam byl povolán jako náhradník a přesto přivezl šest medailí. Na olympiádě v Moskvě skládal za všechny sportovce olympijský slib během zahajovacího ceremoniálu, tam také ukončil svou sportovní kariéru. Poté trénoval mládež, v letech 1981-92 vedl jako trenér mužský juniorský tým SSSR, v letech 1990-92 mužský národní tým, a v letech 1990-93 byl též prezidentem Sovětské (posléze ruské) gymnastické federace. Roku 1994 přijal nabídku z Japonska, aby se věnoval vedení zdejší gymnastické mládeže. Pracoval v Japonsku až do roku 2002 a měl zásadní podíl na vzmachu japonské gymnastiky. Poté se vrátil do Ruska a vedl sportovní školu v rodném Vladimiru. V roce 2010 mu byla diagnostikováno degenerativní neurologické onemocnění. Zemřel rok poté, v 58 letech.Roku 1974 použil k seskoku z kruhů jako první gymnasta v mezinárodní soutěži trojnásobné salto.

Jeho manželkou byla sportovní gymnastka Ljubov Burdová. Vzali se roku 1973 a měli dva syny.[2]

Reference

editovat
  1. Nikolay Andrianov | Soviet gymnast. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2017-03-29]. (anglicky) 
  2. WEBER, Bruce. Nikolai Andrianov, Gymnastics Icon, Dies at 58. The New York Times. 2011-03-22. Dostupné online [cit. 2017-03-29]. ISSN 0362-4331. 

Externí odkazy

editovat