John-Patrick Smith
John-Patrick Tracey Smith (* 24. ledna 1989 Townsville, Queensland) je australský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal 5 titulů ve dvouhře a 34 ve čtyřhře.[3]
| John-Patrick Smith | |
|---|---|
_(48199060267).jpg) John-Patrick Smith na French Open 2019 | |
| Přezdívka | JP, J-Man[1] |
| Stát |  Austrálie |
| Datum narození | 24. ledna 1989 (35 let)[2] |
| Místo narození | Townsville, Austrálie[2] |
| Bydliště | Townsville, Austrálie[2] |
| Výška | 188 cm[2] |
| Hmotnost | 84 kg[2] |
| Profesionál od | 2012 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 1 647 946 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 5–22 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 3 Futures |
| Nejvyšší umístění | 108. místo (28. září 2015) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2013, 2020) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2015) |
| Wimbledon | 1. kolo (2015, 2018) |
| US Open | 1. kolo (2015, 2017) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 76–102 |
| Tituly | 1 ATP, 27 challengerů, 6 Futures |
| Nejvyšší umístění | 52. místo (11. září 2017) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2021) |
| French Open | 1. kolo (2013, 2018, 2019, 2021, 2023) |
| Wimbledon | 2. kolo (2013, 2014, 2017, 2019, 2021, 2022) |
| US Open | čtvrtfinále (2017) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | finále (2019) |
| Wimbledon | 1. kolo (2017, 2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2015 na 108. místě a ve čtyřhře pak v září 2017 na 52. místě. Trénuje ho Cameron Whiting. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval na 6. příčce.[2]
Na grandslamou si zahrál po boku krajanky Astry Sharmaové finále smíšené čtyřhry Australian Open 2019, z něhož odešli poraženi od česko-americké dvojice Barbora Krejčíková a Rajeev Ram.[4] Na Australian Open 2020 poté vypadli v semifinále. V mužské čtyřhře se probojoval s Nicholas Monroem do čtvrtfinále US Open 2017 a v páru s Matthewem Ebdenem do téže fáze Australian Open 2021.
V letech 2007–2011 vystudoval ekonomii na University of Tennessee, za níž hrál mezi roky 2008–2011 univerzitní tenis. V celostátním žebříčku Intercollegiate Tennis Association vystoupal na 1. místo ve dvouhře i čtyřhře. Jako druhý hráč historie, po pozdější deblové světové jedničce Ricku Leachovi, byl ve dvouhře i čtyřhře zařazen do tzv. All-American („týmu hvězd“) ve všech čtyřech ročnících, do nichž zasáhl.[1]
Tenisová kariéra
editovatV soutěžích událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2007, když na turnaji v Edinburghu s dotací 15 tisíc dolarů zasáhl do dvouhry. V úvodním kole podlehl Britovi Matthewovi Smithovi, jenž figuroval v osmé stovce klasifikace.[3] Během července 2011 získal první singlový titul ITF v Tulse poté, co ve finále deklasoval Američana Chrise Wettengela. Premiérovou trofej na challengerech si odvezl z červencového Nielsen Pro Tennis Championships 2012 v illinoiské Winnetce. Do závěrečného duelu postoupil přes Ukrajince Sergeje Bubku. V boji o titul pak zdolal litevského hráče Ričardase Berankise z druhé světové stovky až v tiebreaku rozhodující sady.[5][3]
V rámci série Masters debutoval na březnovém BNP Paribas Open 2014 v Indian Wells, kde v prvním kole podlehl Nizozemci Robinu Haasemu. První zápas dvouhry na okruhu ATP Tour vyhrál během červencového Hall of Fame Tennis Championships 2015 v Newportu, když vyřadil světovou pětadvacítku Bernarda Tomika.[6] Následně prošel až do semifinále, v němž nestačil na Američana Rajeeva Rama z druhé stovky žebříčku.[5]
Do premiérového finále na túře ATP postoupil s krajanem Mattem Reidem ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2017, v němž podlehli pákistánsko-americkým turnajovým jedničkám Ajsámu Kúrešímu a Rajeevu Ramovi.[7] První trofej získal v deblové soutěži B&T Atlanta Open 2018, do níž nastoupil s Američanem Nicholasem Monroem. Ve finále přehráli druhé nasazené Ryana Harrisona s Ramem.[8]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2012 po obdržení divoké karty od organizátorů. V úvodním kole však s krajanem Gregem Jonesem nenašli recept na pozdější vítěze Leandra Paese s Radkem Štěpánkem. Singlovou soutěž na majorech si poprvé zahrál na Australian Open 2013.[5]
Finále na Grand Slamu
editovatSmíšená čtyřhra: 1 (0–1)
editovat| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2019 | Australian Open | tvrdý | Astra Sharmaová |  Barbora Krejčíková  Rajeev Ram | 6–7(3–7), 1–6 |
Finále na okruhu ATP Tour
editovat
| ||||||||
Čtyřhra: 5 (1–4)
editovat| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | červenec 2017 | Newport, Spojené státy | tráva | Matt Reid |  Ajsám Kúreší Rajeev Ram | 4–6, 6–4, [7–10] |
| Finalista | 2. | únor 2018 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Nicholas Monroe | Jack Sock Jackson Withrow | 6–4, 4–6, [8–10] |
| Vítěz | 1. | červenec 2018 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Nicholas Monroe | Ryan Harrison Rajeev Ram | 3–6, 7–6(7–5), [10–8] |
| Finalista | 3. | únor 2021 | Singapur, Singapur | tvrdý (h) | Matthew Ebden |  Sander Gillé Joran Vliegen | 2–6, 3–6 |
| Finalista | 4. | leden 2022 | Puné, Indie | tvrdý | Luke Saville |  Ramkumar Ramanathan | 7–6(12–10), 3–6, [6–10] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
editovat| Legenda |
|---|
| Challengery (2 D; 27 Č) |
| Futures (3 D; 6 Č) |
Dvouhra (5 titulů)
editovat| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | července 2011 | Tulsa, Spojené státy | tvrdý | Chris Wettengel | 6–1, 6–0 |
| 2. | května 2012 | Vero Beach, Spojené státy | antuka |  Pedro Zerbini | 6–2, 6–0 |
| 3. | července 2012 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý |  Ričardas Berankis | 3–6, 6–3, 7–6(7–3) |
| 4. | srpna 2013 | Winnipeg, Kanada | tvrdý |  Ante Pavić | 3–6, 6–4, 6–3 |
| 5. | března 2015 | Drummondville, Kanada | tvrdý (h) |  Frank Dancevic | 6–7(11–13), 7–6(7–3), 7–5 |
Čtyřhra (34 titulů)
editovat| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2011 | Innisbrook, Spojené státy | antuka | Benjamin Rogers | Jeff Dadamo Austin Krajicek | 7–6(7–3), 6–3 |
| 2. | červenec 2011 | Tulsa, Spojené státy | tvrdý | Benjamin Rogers | Nick Papac Rudolf Siwy | 6–2, 6–3 |
| 3. | říjen 2011 | Laguna Niguel, Spojené státy | tvrdý | Benjamin Rogers |  Jaoki Išii Juiči Itó | 6–3, 7–6(7–3) |
| 4. | únor 2012 | Burnie, Austrálie | tvrdý | John Peers | Divij Šaran Višnu Vardhan | 6–2, 6–4 |
| 5. | únor 2012 | Caloundra, Austrálie | tvrdý | John Peers | John Paul Fruttero Raven Klaasen | 7–6(7–5), 6–4 |
| 6. | březen 2012 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | Devin Britton |  Andrei Dăescu Florin Mergea | 5–7, 6–3, [10–5] |
| 7. | duben 2012 | León, Mexiko | tvrdý | John Peers |  César Ramírez Bruno Rodríguez | 6–3, 6–3 |
| 8. | květen 2012 | Vero Beach, Spojené státy | antuka | Benjamin Rogers |  Edward Corrie Vahid Mirzadeh | 5–7, 6–1, [11–9] |
| 9. | říjen 2012 | Belém, Brazílie | tvrdý | John Peers | Nicholas Monroe Simon Stadler | 6–3, 6–2 |
| 10. | listopad 2012 | Charlottesville, Spojené státy | tvrdý (h) | John Peers | Jarmere Jenkins Jack Sock | 7–5, 6–1 |
| 11. | únor 2013 | Burnie, Austrálie | tvrdý | Ruan Roelofse | Brydan Klein Dane Propoggia | 6–2, 6–2 |
| 12. | únor 2013 | Mildura, Austrálie | tráva | Samuel Groth | Colin Ebelthite Ruan Roelofse | 6–3, 6–4 |
| 13. | březen 2013 | Rimouski, Kanada | tvrdý (h) | Samuel Groth | Philipp Marx Florin Mergea | 7–6(7–5), 7–6(9–7) |
| 14. | květen 2013 | Kchun-ming, Čína | tvrdý | Samuel Groth | Go Soeda Jasutaka Učijama | 6–4, 6–1 |
| 15. | září 2013 | Napa, Spojené státy | tvrdý | Bobby Reynolds | Steve Johnson Tim Smyczek | 6–4, 7–6(7–2) |
| 16. | říjen 2013 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Matt Reid | Jarmere Jenkins Donald Young | 7–6(7–1), 4–6, [14–12] |
| 17. | listopad 2013 | Knoxville, Spojené státy | tvrdý (h) | Sauelm Groth | Carsten Ball Peter Polansky | 6–7(6–8), 6–2, [10–7] |
| 18. | únor 2014 | Burnie, Austrálie | tvrdý | Matt Reid | Tošihide Macui Danai Udomčoke | 6–4, 6–2 |
| 19. | srpen 2014 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Austin Krajicek |  Marcus Daniell Artem Sitak | 6–3, 4–6, [10–8] |
| 20. | říjen 2014 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Adam Hubble | Peter Polansky Adil Shamasdin | 6–3, 6–2 |
| 21. | květen 2016 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Matt Reid |  Kung Mao-sin I Čchu-chuan | 6–3, 7–5 |
| 22. | červenec 2016 | Winnetka, Spojené státy | tvrdý | Stefan Kozlov | Sekou Bangoura David O'Hare | 6–3, 6–3 |
| 23. | červenec 2016 | Binghamton, Spojené státy | tvrdý | Matt Reid | Liam Broady Guilherme Clezar | 6–4, 6–2 |
| 24. | říjen 2016 | Tiburon, Spojené státy | tvrdý | Matt Reid |  Quentin Halys Dennis Novikov | 6–1, 6–2 |
| 25. | říjen 2016 | Traralgon, Austrálie | tvrdý | Matt Reid | Matthew Barton Matthew Ebden | 6–4, 6–4 |
| 26. | listopad 2016 | Tojota, Japonsko | koberec (h) | Matt Reid | Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat | 6–3, 6–4 |
| 27. | únor 2017 | San Francisco, Spojené státy | tvrdý (h) | Matt Reid | Kung Mao-sin Čang Ce | 6–7(4–7), 7–5, [10–7] |
| 28. | duben 2018 | Le Gosier, Guadeloupe | tvrdý | Neal Skupski | Ruben Bemelmans Jonathan Eysseric | 7–6(7–3), 6–4 |
| 29. | květen 2018 | Kimčchon, Jižní Korea | tvrdý | Ruan Roelofse | Sančaj Ratiwatana Sončat Ratiwatana | 6–2, 6–3 |
| 30. | listopad 2018 | Champaign, Spojené státy | tvrdý (h) | Matt Reid | Hans Hach Luis David Martínez | 6–4, 4–6, [10–8] |
| 31. | květen 2019 | Puerto Vallarta, Mexiko | tvrdý | Matt Reid |  Gonzalo Escobar Luis David Martínez | 7–6(12–10), 6–3 |
| 32. | listopad 2019 | Eckental, Německo | tvrdý (h) | Ken Skupski |  Sander Arends Roman Jebavý | 7–6(7–2), 6–4 |
| 33. | únor 2020 | Cuernavaca, Mexiko | tvrdý (h) | Luke Saville |  Carlos Gómez-Herrera Šintaró Močizuki | 6–3, 6–7(4–7), [10–5] |
| 34. | listopad 2022 | Macujama, Japonsko | tvrdý | Andrew Harris | Tošihide Matsui | 6–3, 4–6, [10–8] |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku John-Patrick Smith na anglické Wikipedii.
- ↑ a b John-Patrick Smith | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f John-Patrick Smith na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 6. března 2021
- ↑ a b c John-Patrick Smith na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. března 2021
- ↑ ČTK, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková má první grandslamový titul z mixu, Australian Open vyhrála s Američanem Ramem [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c John-Patrick Smith | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-11-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Smith upsets Tomic in Newport. Tennis Australia [online]. 2015-07-14 [cit. 2021-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qureshi/Ram Take Doubles Title In Newport [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-23 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Monroe/Smith Celebrate Maiden Team Title In Atlanta [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-30 [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu John-Patrick Smith na Wikimedia Commons - John-Patrick Smith na stránkách ATP Tour (anglicky)
- John-Patrick Smith na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- John-Patrick Smith na Facebooku
- John-Patrick Smith na X (dříve Twitteru)
