Jesencovité
Jesencovité (Celastraceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu jesencotvaré (Celastrales). Jsou to byliny i dřeviny s jednoduchými listy a pravidelnými, většinou nenápadnými květy. Plody jsou různorodé. Čeleď zahrnuje asi 1300 druhů v 98 rodech a je rozšířena po celém světě, zejména v tropech. V České republice roste brslen evropský, brslen bradavičnatý a tolije bahenní. Různé druhy brslenu a jesence jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. Kata jedlá je využívána ve východní Africe jako povzbuzující prostředek.
![]() | |
---|---|
Jesenec okrouhlolistý (Celastrus orbiculatus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | jesencotvaré (Celastrales) |
Čeleď | jesencovité (Celastraceae) R.Br., 1814 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatZástupci čeledi jesencovité jsou byliny, keře, liány a nevelké stromy se vstřícnými nebo střídavými jednoduchými listy, většinou s drobnými palisty. Květy jsou jedno nebo oboupohlavné, pravidelné, obvykle drobné, v květenstvích různých typů nebo jednotlivé. Kalich a koruna jsou v počtu 4 nebo 5. Tyčinky jsou 3 až 5 a jsou vůči korunním plátkům postaveny střídavě (na rozdíl od velmi podobných květů čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae), kde jsou naproti korunním plátkům). Nitky tyčinek jsou volné nebo výjimečně na bázi srostlé. V květech je obvykle přítomen velký dužnatý nektáriový terč. Semeník je svrchní nebo polospodní, výjimečně spodní, srostlý z 1 až 5 plodolistů. Čnělka je jedna nebo až 5. V plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Plodem je tobolka, bobule, peckovice, poltivý plod (schizokarp) nebo křídlatá nažka (samara). Semena mají často nápadný míšek a velké embryo většinou obklopené bohatým endospermem.[1][2]
- Tolije bahenní (Parnassia palustris)
- Detail květu brslenu širokolistého (Euonymus latifolius)
- Plody brslenu evropského (Euonymus europaeus)
- Tropická liána Prionostemma aspera
Rozšíření
editovatČeleď zahrnuje 98 rodů a asi 1300 druhů a je rozšířena kosmopolitně na všech světadílech. Většina zástupců roste v tropech a subtropech a pouze některé rody přesahují do mírného pásu.[1]
V původní květeně České republiky jsou jesencovité zastoupeny 3 druhy ve 2 rodech. Nejhojněji se zde vyskytuje brslen evropský (Euonymus europaeus). Brslen bradavičnatý je původní dřevinou pouze na jižní Moravě. Tolije bahenní (Parnassia palustris) se vyskytuje převážně jen v horských a podhorských oblastech. V jižnějších oblastech Evropy se dále vyskytuje brslen širokolistý (E. latifolius) a v Rumunsku a jihozápadním Rusku brslen nízký (E. nanus). Do Španělska zasahuje z Afriky majten Maytenus senegalensis.[3]
Ekologické interakce
editovatKvěty jsou opylovány nejčastěji včelami, mouchami a brouky, lákanými nektarem vylučovaným z nektáriového terče. Mnoho druhů jesencovitých má semena s nápadným barevným míškem, která jsou šířena ptáky a opicemi pojídajícími plody a vylučujícími semena. Podobně jsou šířena i semena některých druhů s peckovicemi. U některých rodů (Wimmeria, Zinowiewia) jsou semena křídlatá a jsou šířena větrem. Řada zástupců bývalé čeledi Hippocrateaceae má okřídlené tobolky.[2]
Taxonomie
editovatČeleď jesencovité prošla s nástupem molekulárních metod četnými změnami, z nichž nejvýznamnější je vřazení čeledí Hippocrateaceae a tolijovité (Parnassiaceae) a vyjmutí rodu Goupia do samostatné čeledi Goupiaceae.
V Cronquistově systému byla čeleď jesencovité (s rodem Goupia) a čeleď Hippocrateaceae řazena do řádu Celastrales, čeleď tolijovité (Parnassiaceae) byla součástí čeledi lomikamenovité (Saxifragaceae).
V systému APG I byla čeleď Goupiaceae řazena do řádu Malpighiales, zatímco čeleď jesencovité zůstala stejně jako čeledi tolijovité (Parnassiaceae) a Stackhousiaceae ve skupině čeledí s nejasným zařazením.Pozdější systém APG II umisťuje čeleď jesencovité spolu s dalšími 3 čeleděmi do řádu Celastrales v rámci skupiny dvouděložných nazývané Rosids I. Molekulárními metodami bylo zjištěno, že dříve rozlišovaná čeleď Hippocrateaceae (24 rodů a přes 350 druhů) tvoří monofyletickou větev uvnitř čeledi jesencovité, a byla do ní vřazena jako jedna z podčeledí. Jmenovaná skupina se od zbytku čeledi liší především 3 tyčinkami, umístěnými uvnitř nektáriového terče. Semena nemají aril ani endosperm. K přesunům došlo i v případě některých rodů, dříve do čeledi jesencovité zařazovaných (rod Bhesa byl přeřazen do řádu Malpighiales, Perrottetia do Huerteales a rod Forsellesia do čeledi Crossosomataceae. Naopak rody Canotia a Plagiopteron, dříve řazené do samostatných čeledí, byly vřazeny do jesencovitých, stejně jako čeleď Stackhousiaceae (tři rody) a rod Brexia.V systému APG III, publikovaném v roce 2009, byla do čeledi jesencovité (Celastraceae) vřazena čeleď tolijovité (Parnassiaceae) se 2 rody.[1]
Rod Plagiopteron byl některými taxonomy oddělován do monotypické čeledi Plagiopteraceae.[4]
Zástupci
editovat- brslen (Euonymus)
- jesenec (Celastrus)
- kasine (Cassine)
- kata (Catha)
- majten (Maytenus)
- puterlikie (Putterlickia)
- salacie (Salacia)
- stakhusie (Stackhousia)
- tlustoblizník (Paxistima, syn. Pachistima)
- tolije (Parnassia)
- trojkřídlec (Tripterygium)[5][6]
Význam
editovatRůzné druhy brslenu, jesence, trojkřídlec a v tropech i Schaefferia jsou pěstovány jako okrasné dřeviny. Kata jedlá (Catha edulis) je psychoaktivní rostlina, využívaná zejména ve východní Africe. Některé druh jesencovitých jsou v tropech těženy pro dřevo, zejména majten (Maytenus) a Wimmeria. Rod majten je rovněž využíván v medicíně. Plody salacie (Salacia) a Peritassa slouží lokálně jako potrava, jedlá jsou i semena Hippocratea volubilis, která jsou též zdrojem oleje.[1][2][7]Některé druhy salacie jsou používány v tradiční medicíně (např. v Ájurvédě). Dnes je salacie populární např. v USA a Japonsku v prevenci cukrovky a obezity.
- Kata jedlá (Catha edulis)
- Plod salacie Salacia lembachii
- Podzimní zbarvení brslenu křídlatého (Euonymus alatus)
- Plody brslenu širokolistého (E. latifolius)
Seznam rodů
editovatAcanthothamnus,Allocassine,Anthodon,Apatophyllum,Apodostigma,Arnicratea,Bequaertia,Brassiantha,Brexia,Brexiella,Campylostemon,Canotia,Cassine,Catha,Celastrus,Cheiloclinium,Crossopetalum,Cuervea,Denhamia,Dicarpellum,Dinghoua,Elachyptera,Elaeodendron,Empleuridium,Euonymus,Evonymopsis,Fraunhofera,Glyptopetalum,Goniodiscus,Gyminda,Gymnosporia (vč. Gloveria),Hartogiopsis,Haydenoxylon,Hedraianthera,Helictonema,Hexaspora,Hippocratea,Hylenaea,Hypsophila,Kokoona,Lauridia,Lepuropetalon,Loeseneriella,Lophopetalum,Lydenburgia,Macgregoria,Maurocenia,Maytenus (vč. Tricerma),Menepetalum,Microtropis,Monimopetalum,Mortonia,Mystroxylon,Nicobariodendron,Orthosphenia,Parnassia,Paxistima,Peripterygia,Peritassa,Plagiopteron,Platypterocarpus,Plenckia,Pleurostylia,Polycardia,Pottingeria,Prionostemma,Pristimera,Psammomoya,Pseudosalacia,Ptelidium,Pterocelastrus,Putterlickia,Quetzalia,Reissantia,Robsonodendron,Rzedowskia,Salacia,Salacighia,Salaciopsis,Salvadoropsis,Sarawakodendron,Schaefferia,Semialarium,Simicratea,Siphonodon,Stackhousia,Tetrasiphon,Thyrsosalacia,Tontelea,Torralbasia,Tripterococcus,Tripterygium,Tristemonanthus,Trochantha,Wilczekra,Wimmeria,Xylonymus,Zinowiewia[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
- ↑ a b c SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of China: Plagiopteraceae [online]. Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu jesencovité na Wikimedia Commons
Taxon Celastraceae ve Wikidruzích
- Angiosperm Phylogeny
- Flora of China: Celastraceae
- Flora of China: Parnassia
- The Families of Flowering Plants: Celastraceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.
- The Families of Flowering Plants: Parnassiaceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.
- The Families of Flowering Plants: Lepuropetalaceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.