Horův mlýn
Horův mlýn je bývalý mlýn v Praze 5-Hlubočepích v osadě Klukovice, který stojí na pravém břehu Dalejského potoka jižně od mostu železniční trati. Od roku 1958 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky s uvedením „Ohroženo“. Pod ochranu patří vodní mlýn, špýchar, stodola a brána.[1][2]
| Horův mlýn | |
|---|---|
 bývalý mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance, baroko |
| Výstavba | 2. polovina 16. století |
| Přestavba | 17. století |
| Stavebník | Adam II. z Hradce |
| Poloha | |
| Adresa | Klukovice, V Klukovicích 301, Praha 5 - Hlubočepy,  Česko |
| Ulice | V Klukovicích |
| Souřadnice | 50°2′15,52″ s. š., 14°21′39,18″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44394/1-1355 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Vodní mlýn byl založen ve 2. polovině 16. století[p. 1] Adamem II. z Hradce, nejvyšším kancléřem království českého.[p. 2]Po skončení třicetileté války koupil klukovické panství včetně značně poškozeného mlýna Pavel Michna z Vacínova a od roku 1658 vlastnila tento majetek klementinská kolej. K roku 1680 zde hospodařil mlynář Hora; narození jeho dcery Kateřiny 19. května je zaznamenáno v tachlovické farní kronice.
Mlýn měl dvě kola a mlýnici, která zabírala celé přízemí. Původně renesanční objekt byl v 17. století barokně přestavěn. Úprava se týkala i mlýnského interiéru, bylo zrušeno jedno vodní kolo, mlýnice byla zmenšena vestavěním dvou místností, pravděpodobně vznikly dřevěné stropy a dřevěná hranice v mlýnici s letopočtem 1684.
Roku 1713 uvádí Tereziánský katastr klukovického mlynáře na „vlastním mlýně o 1 kole a 1 stoupě na nestálé vodě“. Roku 1781 měla ves Klukovice pouze čtyři popisná čísla: čp. 1 byl mlýn, čp. 2 dvůr a čp. 3 a 4 dominikální chalupy. V té době došlo k raabizaci dvora (rozdělení vrchnostenských statků mezi sedláky). V roce 1840 je zmíněn ve mlýně dominikální mlynář (vlastník).
Další přestavba proběhla roku 1879, poté ještě ve druhé polovině 19. století. K obytným účelům byl přestavěn po roce 1979.
Popis editovat
Do dvora mlýna se vchází branou. Mlýnská budova stojí na jeho jižní straně, na severní je bývalá stodola a na západní menší maštal.
Patrová budova mlýna s valbovou střechou je kamenná. V přízemí měla původně tři klenuté místnosti, do nichž se vstupovalo ze dvora. Přízemí obytné části z roku 1617 má dochované zbytky staršího objektu ze 16. století. Stodola je postavena z opuky spojované hlínou. Má sedlovou střechu a nápisem v západní části „RO 1879 J. M. H.“
Náhon byl zásobován vodou ze zaniklého rybníka. Dochoval se jeho násep, který se od mlýny táhne jihozápadním směrem.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ Horův vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000156756, rejstříkové číslo ÚSKP 44394/1-1355. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online
- ↑ Horův, Dalejský, Klukovický mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
Literatura editovat
- HLUŠIČKOVÁ, Hana, ed. a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001-2004. 4 sv. ISBN 80-7277-042-X. Svazek III. Kapitola Praha. S. 284-285
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Mlýny na vltavském levobřeží. S. 148-149
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 106-108
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Hlubočepy. S. 412-413
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horův mlýn na Wikimedia Commons - Hlubočepy na webu ČÚZK, Archivní mapy
