Coco Vandewegheová

Billie Jean King Cup editovat

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2010 finálovým utkáním světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála první dvouhru ve dvou setech s Francescou Schiavoneovou a posléze i čtvrtou proti Flavii Pennettaové.^[7] Američanky finálovou sérii prohrály celkově 1:3 na zápasy. Ve Světové skupině 2017 dovedla Američanky v roli jedničky k osmnácté trofeji v soutěži a první od roku 2000. Stala se také devátou tenistkou od zavedení 8členné světové skupiny v roce 1995, která vyhrála všech šest dvouher v průběhu jednoho ročníku. Naposledy před ní tohoto výkonu dosáhla Petra Kvitová v sezóně 2011. V minském finále proti Bělorusku zvládly s Shelby Rogersovou rozhodující čtyřhru.^[8][9] Již v dubnovém semifinále s Českou republikou vyhrála po boku světové jedničky Bethanie Matteková-Sandsová klíčovou čtyřhru, která Spojené státy posunula do zápasu o titul.

Poslední zápas odehrála ve světovém semifinále 2021 proti týmu Ruské tenisové federace. V soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 8–4 ve dvouhře a 5–4 ve čtyřhře.^[10]

Letní olympijské hry editovat

Spojené státy americké reprezentovala na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupila do ženské čtyřhry nastoupila s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. V úvodním kole na ně Španělky Anabel Medinaová Garriguesová a Arantxa Parraová Santonjaová dokázaly uhrát jen dva gamy. Soutěž Američanky však opustily ve druhé fázi po prohře od pátých nasazených Švýcarek a pozdějších stříbrných medailistek Timey Bacsinszké a Martiny Hingisové.

Hopman Cup editovat

Za Spojené státy americké nastoupila na Hopman Cupu 2017, kdy společně s Jackem Sockem vyhráli všechny tři mezistátní duely základní skupiny B a postoupili do finále. V něm však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.^[11]

Coco Vandewegheová vyhrála bez ztráty setu v juniorské kategorii grandslam US Open 2008 ve dvouhře. Na tomtéž turnaji obdržela od pořadatelů divokou kartu do hlavní soutěže žen, kde ji v prvním kole vyřadila Jelena Jankovićová.

Na okruhu WTA Tour debutovala v červenci 2006 na sandiegském Southern California Open 2006, kde dostala divokou kartu. V prvním kole prohrála s Katerynou Bondarenkovou. Do druhého kola poprvé postoupila až v roce 2009 na turnaji v Los Angeles, kde v 1. kole porazila Italku Tathianu Garbinovou. Ve druhém kole podlehla další italské tenistce Flavii Pennettaové. Ve třetím kole čtyřhry Wimbledonu 2015 podlehla s Němkou Annou-Lenou Grönefeldovou tchajwansko-italskému páru Sie Šu-wej a Flavia Pennettaová.

Do Australian Open 2017 vstupovala z pozice nenasazené hráčky. Na úvod přehrála ve dvou setech patnáctou nasazenou Italku Roberta Vinciovou, ve 2. kole pak potřebovala stejný počet setů na Pauline Parmentierovou. Ve třetím kole po velké bitvě porazila kanadskou tenistku Eugenie Bouchardovou, když v závěrečném setu zvítězila 7–5. V osmifinále pak ve dvou sadách zdolala světovou jedničku Angelique Kerberovou z Německa, když tak ve třetím vzájemném utkání uspěla poprvé.^[12] Tato výhra, první nad hráčkou číslo jedna, ji posunula do prvního čtvrtfinále na Australian Open a zároveň druhého v její grandslamové kariéře; debutové čtvrtfinále odehrála na trávě ve Wimbledonu 2015. V Melbourne po dvousetovém průběhu vyřadila nasazenou španělskou sedmičku Garbiñe Muguruzaovou a poprvé tak postoupila na grandslamovém turnaji mezi nejlepší čtyři hráčky.^[13] Tam však byla nad její síly krajanka Venus Williamsová, které podlehla ve třech setech.^[2] Po turnaji si na žebříčku WTA vylepšila své dosavadní singlové maximum, když jí patřila 20. pozice.

Druhé semifinále na grandslamovém turnaji hrála ještě při dvouhře na US Open 2017. Přestože tento zápas s krajankou Madison Keysovou prohrála hladce ve dvou setech, vynesl ji bodový zisk za účast v semifinále až na 9. místo žebříčku WTA. Po US Open 2018, kde se ve dvouhře nedostala přes první kolo, byla přinucena k 10měsíční turnajové přestávce pro zranění.^[14] Na žebříčku WTA klesla do srpna 2019 až na 467. pozici.^[15] Ve čtyřhře se díky vítězství na US Open 2018 držela na 24. místě. V závěru června 2019 obdržela divokou kartu na Silicon Valley Classic v San José, avšak v prvním kole dvouhry podlehla Bělorusce Aryně Sabalenkové.^[14]

Coco Vandewegheová se narodila roku 1991 v New Yorku do rodiny Roberta a Tauny Mullarkeyových, kteří se během jejího mládí rozvedli. Poté se přestěhovala do Kalifornie, kde se matka podruhé vdala za Vandewegheho. Příjmení pak převzala po otčímu.^[1]

Pochází ze sportovně založené rodiny. Matka závodně plavala a zúčastnila se Letních olympijských her 1976. Nevlastní děd Ernie Vandeweghe se stal lékařem u amerického letectva, v mládí však byl profesionálním basketbalistou v týmu New York Knicks, hrajícím v nejvyšší soutěži NBA. Také její nevlastní strýc Kiki Vandeweghe hrál basketbal a později v NBA působil jako manažer a trenér. Babička z matčiny strany Colleen Kay Hutchinsová se v roce 1952 stala královnou krásy v soutěži Miss America.

Žije v kalifornském Rancho Santa Fe. Ačkoli se narodila v New Yorku, sama se označila za „zcela kalifornskou dívku“.^[16]

Ženská čtyřhra: 1 finále (1 výhra) editovat

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Vítězka	2018	US Open	tvrdý	Ashleigh Bartyová	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	3–6, 7–6(7–2), 7–6(8–6)

Smíšená čtyřhra: 2 finále (2 porážky) editovat

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Finalistka	2016	Australian Open	tvrdý	Horia Tecău	Jelena Vesninová Bruno Soares	4–6, 6–4, [5–10]
Finalistka	2016	US Open	tvrdý	Rajeev Ram	Laura Siegemundová Mate Pavić	4–6, 4–6

Dvouhra: 6 (2–4) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	15. července 2012	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Serena Williamsová	5–7, 3–6
Vítězka	1.	21. června 2014	Rosmalen, Nizozemsko	tráva	Čeng Ťie	6–2, 6–4
Vítězka	2.	12. června 2016	Rosmalen, Nizozemsko (2)	tráva	Kristina Mladenovicová	7–5, 7–5
Finalistka	2.	6. srpna 2017	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Madison Keysová	6–7(4–7), 4–6
Finalistka	3.	5. listopadu 2017	Ču-chaj, Čínská lidová republika	tvrdý (h)	Julia Görgesová	5–7, 1–6
Finalistka	4.	29. dubna 2018	Stuttgart, Německo	antuka (h)	Karolína Plíšková	6–7(2–7), 4–6

Čtyřhra: 7 (4–3) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	19. března 2016	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Bethanie Matteková-Sandsová	Julia Görgesová Karolína Plíšková	4–6, 6–4, [10–6]
Finalistka	1.	21. srpna 2016	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Martina Hingisová	Sania Mirzaová Barbora Strýcová	5–7, 4–6
Vítězka	2.	6. srpna 2017	Stanford, Spojené státy	tvrdý	Abigail Spearsová	Alizé Cornetová Alicja Rosolská	6–2, 6–3
Vítězka	3.	1. dubna 2018	Miami, Spojené státy	tvrdý	Ashleigh Bartyová	Kateřina Siniaková Barbora Krejčíková	6–2, 6–1
Vítězka	4.	9. září 2018	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Ashleigh Bartyová	Tímea Babosová Kristina Mladenovicová	3–6, 7–6(7–2), 7–6(8–6)
Finalistka	2.	3. října 2021	Chicago, Spojené státy	tvrdý	Caroline Dolehideová	Květa Peschkeová Andrea Petkovicová	3–6, 1–6
Finalistka	3.	16. září 2023	San Diego, Spojené státy	tvrdý	Danielle Collinsová	Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková	1–6, 4–6

Dvouhra: 2 (1–1) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Finalistka	1.	17. listopadu 2019	Houston, Spojené státy	tvrdý	Kirsten Flipkensová	6–7(4–7), 4–6
Vítězka	1.	srpen 2022	Concord, Spojené státy	tvrdý	Bernarda Peraová	6–3, 5–7, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	srpen 2022	Concord, Spojené státy	tvrdý	Varvara Flinková	Peangtarn Plipuečová Mojuka Učidžimová	6–3, 7–6(7–3)

Dvouhra editovat

Čtyřhra editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coco Vandewegheová na Wikimedia Commons
• Coco Vandewegheová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Coco Vandewegheová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Coco Vandewegheová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)