Chorvatské župy
Župy (v originále županije) jsou správními jednotkami Chorvatské republiky. Jejich správu a statut určuje Zákon o místním uspořádání a krajové samosprávě (v originále Zakon o lokalnoj i područnoj samoupravi)[1].
2. Krapinsko-zagorská
3. Sisacko-moslavinská
4. Karlovacká
5. Varaždinská
6. Koprivnicko-križevecká
7. Bjelovarsko-bilogorská
8. Přímořsko-gorskokotarská
9. Licko-senjská
10. Viroviticko-podrávská
11. Požežsko-slavonská
12. Brodsko-posávská
13. Zadarská
14. Osijecko-baranjská
15. Šibenicko-kninská
16. Vukovarsko-sremská
17. Splitsko-dalmatská
18. Istrijská
19. Dubrovnicko-neretvanská
20. Mezimuřská
21. Město Záhřeb
Celé území Chorvatska je členěno na dvacet žup a město Záhřeb.
Podle Zákona o místní samosprávě má každá župa ve své správní kompetenci:
- vzdělání
- zdravotnictví
- urbanismus
- hospodářský rozvoj
- dopravu a dopravní infrastrukturu
- správu cest (netýká se dálnic)
- plánování a rozvoj kulturních, zdravotních a sociálních věcí
- dohled nad obecní správou
- ostatní správní náležitosti podle příslušných zákonů.
Názvy chorvatských žup jsou dány Zákonem o území žup, měst a obcí Republiky Chorvatsko a jsou odvozeny ze správních středisek nebo místních krajových názvů.
Historie editovat
Od poloviny 10. století se podle kronikáře Konstantina Porfirogeneta na území dnešní Dalmácie a Bosny nacházelo 11 žup: Livenská, Cetinská, Imotská, Plivská, Psetská, Přímořská, Bribirská, Nonská, Kninská, Sidražská a Ninská.
V 11. a 12. století jsou doloženy tyto župy: Lická, Krbavská, Modrušská a Vinodolská. Ve 13. století na území severního Chorvatska zmiňují Záhřebská, Varaždinská, Križevecká, Virovitická, Gorická a Gorská župa, ve Slavonii pak Požežská a Vukovská župa.
Na konci středověku byl systém žup oslaben tureckým nebezpečím. Po osvobození Slavonie od turecké nadvlády V 18. století se znovu ustavují Virovitická, Požežská a Sremská župa. Jejich vůdcem byl župan.
Roku 1866 došlo k územní reformě a od té doby se Chorvatsko dělilo na osm žup. V této době nebyla součástí Chorvatska Istrie, Dalmácie ani většina Baranje, ale za to k němu patřil celý Srem.
- Bjelovarsko-križevecká (centrem Bjelovar)
- Licko-krbavská (Gospić)
- Modrušsko-rijecká (Ogulin)
- Požežska (Požega)
- Sremská (Vukovar, župa zasahovala až do dnešního Srbska)
- Varaždinská (Varaždín)
- Virovitická (Osijek)
- Záhřebská (Záhřeb)
Župy existovaly i v království SHS, ty ale byly zrušeny ústavou z roku 1921. V období Nezávislého chorvatského státu bylo ustaveno 22 žup a hlavní město Záhřeb.
Seznam současných žup editovat
| Župa | Chorvatský název | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (2011) | Hustota zalidnění (ob./km²) | Hlavní město | Největší město | Počet měst | Počet opčin |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bjelovarsko-bilogorská | Bjelovarsko-bilogorska županija | 2 640 | 119 764 | 45,36 | Bjelovar | Bjelovar | 5 | 18 |
 Brodsko-posávská | Brodsko-posavska županija | 2 030 | 158 575 | 78,11 | Slavonski Brod | Slavonski Brod | 2 | 26 |
 Dubrovnicko-neretvanská | Dubrovačko-neretvanska županija | 1 781 | 122 568 | 68,88 | Dubrovník | Dubrovník | 5 | 17 |
 Istrijská | Istarska županija | 2 813 | 208 055 | 73,96 | Pazin | Pula | 10 | 31 |
 Karlovacká | Karlovačka županija | 3 626 | 128 899 | 35,54 | Karlovac | Karlovac | 5 | 17 |
 Koprivnicko-križevecká | Koprivničko-križevačka županija | 1 748 | 115 584 | 66,12 | Koprivnica | Koprivnica | 3 | 22 |
 Krapinsko-zagorská | Krapinsko-zagorska županija | 1 229 | 132 892 | 108,13 | Krapina | Krapina | 7 | 25 |
 Licko-senjská | Ličko-senjska županija | 5 353 | 50 927 | 9,51 | Gospić | Gospić | 4 | 8 |
 Mezimuřská | Međimurska županija | 729 | 113 804 | 156,16 | Čakovec | Čakovec | 3 | 22 |
 Osijecko-baranjská | Osječko-baranjska županija | 4 155 | 305 032 | 73,41 | Osijek | Osijek | 7 | 35 |
 Požežsko-slavonská | Požeško-slavonska županija | 1 823 | 78 034 | 42,8 | Požega | Požega | 5 | 5 |
 Přímořsko-gorskokotarská | Primorsko-goranska županija | 3 588 | 296 195 | 82,55 | Rijeka | Rijeka | 14 | 22 |
 Sisacko-moslavinská | Sisačko-moslavačka županija | 4 468 | 172 439 | 38,59 | Sisak | Sisak | 7 | 12 |
 Splitsko-dalmatská | Splitsko-dalmatinska županija | 4 540 | 454 798 | 100,3 | Split | Split | 16 | 39 |
 Šibenicko-kninská | Šibensko-kninska županija | 2 984 | 109 375 | 36,65 | Šibenik | Šibenik | 5 | 15 |
 Varaždinská | Varaždinska županija | 1 262 | 175 951 | 139,42 | Varaždín | Varaždín | 6 | 22 |
 Viroviticko-podrávská | Virovitičko-podravska županija | 2 024 | 84 836 | 41,91 | Virovitica | Virovitica | 3 | 13 |
 Vukovarsko-sremská | Vukovarsko-srijemska županija | 2 454 | 179 521 | 73,15 | Vukovar | Vinkovci | 5 | 26 |
 Zadarská | Zadarska županija | 3 646 | 170 017 | 46,63 | Zadar | Zadar | 6 | 28 |
 Záhřebská | Zagrebačka županija | 3 060 | 317 606 | 103,79 | Záhřeb | Velika Gorica | 9 | 25 |
 Hlavní město Záhřeb | Grad Zagreb | 641 | 790 017 | 1 232,47 | Záhřeb | Záhřeb | 1 | 17 |
Orgány žup editovat
Županijska skupština editovat
Županijska skupština je správní sbor každé jednotlivé župy. Čítá od 31 do 51 členů. Mandát člena skupštiny trvá 4 roky. Skupština má předsedu a dva místopředsedy.
Župan editovat
Župan je hlavním představitelem župy. Předsednictvo může mít od 7 do 13 členů, předsednictvo města Záhřebu od 9 do 15 členů.
Správní kompetence editovat
- výběr daní a ostatních poplatků
- příjmy z vlastnictví
- příjmy obchodních společností a jiných právnických osob
- pokuty a majetková správní řízení
- podíl na společných daních s celostátním daňovým systémem
- půjčky a granty z celostátního rozpočtu
- ostatní příjmy dané zákonem
Literatura editovat
- Mirošević, Franko (ur.), Goldstein, I.; Grgin, B.; Moačanin, N.; Potrebica, F.; Pavličević, D.; Vranješ-Šoljan, B.; Kolar-Dimitrijević, M.; Klemenčić, M.; Rogić, V.; Gmajnić, L. (1996.) Hrvatske županije kroz stoljeća, Zagreb: Školska knjiga i Zavod za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. ISBN 953-0-61367-9.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu župa v Chorvatsku na Wikimedia Commons - Hrvatska zajednica županija
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hrvatske županije na chorvatské Wikipedii.