15. srpen

Česko editovat

• 1099 – Moravský kníže Ota II. po vítězné bitvě nad českým knížetem Břetislavem založil kostel Matky Boží na Starém Městě a položil tím základy budoucího města Telč.
• 1198 – Přemysl Otakar I. byl korunován Filipem Švábským na krále českého.
• 1307 – Českým králem se podruhé stal Jindřich Korutanský.
• 1373 – Smlouvami z Fürstenwalde císař Karel IV. získal Braniborsko do svazku zemí Koruny české.
• 1645 – Brno statečně odrazilo poslední útok Švédů, obléhání skončilo.
• 1744 – Pruské vojsko krále Friedricha II. vpadlo do Čech, začíná Druhá slezská válka.
• 1900 – Ukončen provoz první elektrické tramvaje na území Česka – Křižíkovy Elektrické dráhy na Letné v Praze
• 1960 – Československá vláda projednala státní plán rozvoje vojenské techniky, čímž uložila mj. státní úkol vývoje kolového dělostřeleckého tahače „KOLOS“, pozdější Tatry 813.
• 1991 – Rozhlasová stanice Country Radio zahájila vysílání.
• 2002 – Povodeň zaplavila areál Spolana Neratovice. Do vody unikly dioxiny.

Svět editovat

• 0778 – Zadní voj franského vojska, včetně jeho velitele Rolanda, byl pobit Basky v průsmyku Roncevaux. Tato událost se stala námětem k středověkému eposu Píseň o Rolandovi.
• 1534 – Ignác z Loyoly založil v Montmartru katolický řeholní řád Tovaryšstvo Ježíšovo.
• 1702 – Války o dědictví španělské: francouzsko-španělsko-savojská koalice byla poražena habsburskou armádou v bitvě u Luzzary.
• 1799 – Francouzské revoluční války: francouzská armáda vedená generálem Joubertem se střetla s koaliční armádou vedenou polním maršálem Suvorovem v bitvě u Novi.
• 1914 – Na území Panamy byl slavnostně otevřen Panamský průplav.
• 1947 – V Indii skončila britská koloniální vláda. I přes odpor Gándhího a Néhrúa byla někdejší kolonie rozdělena do dvou nezávislých států – Indie a Pákistánu.
• 1949 – Vznikla Maďarská lidová republika.
• 1960 – Kongo získalo nezávislost na Francii.
• 1969 – Začal první hudební festival ve Woodstocku.
• 1971 – Americký prezident Richard Nixon opustil Brettonwoodský systém a volnou směnitelnost dolaru za zlato.
• 2021 – Hnutí Tálibán dobylo Kábul a stalo se vítězem války v Afghánistánu.

Česko editovat

• 1568 – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, nejvyšší kancléř Českého království († 16. června 1628)
• 1722 – Johann Heinrich Marzy, historik a kronikář Jihlavy a mědirytec († 4. ledna 1800)
• 1838 – August Prokop, architekt a restaurátor († 18. srpna 1915)
• 1842 – Rafael Michael Pavel, knihovník a historik převor vyšebrodského kláštera († 14. února 1900)
• 1859
  • Jan Filipinský, československý politik († 12. července 1936)
  • Karel Boromejský Mádl, český historik a kritik umění († 20. listopadu 1932)
• 1861 – Josef Vyvlečka, kněz, papežský prelát, umělecký historik († 8. ledna 1942)
• 1868
  • František Hybš, československý politik († 2. dubna 1944)
  • Jan Eskymo Welzl, cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, náčelník eskymáků a nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel († 19. září 1948)
• 1869 – Ľudovít Okánik, československý římskokatolický kněz a politik († 21. března 1944)
• 1870 – Josef Vítězslav Šimák, historik, profesor Karlovy Univerzity v Praze († 30. ledna 1941)
• 1882 – Fráňa Zemínová, česká politička, feministka, vězeň komunistického režimu († 26. září 1962)
• 1892 – Julius Komárek, zoolog, učitel a spisovatel († 7. února 1955)
• 1894
  • Josef Škalda, francouzský legionář a odbojář († 23. ledna 1942)
  • Václav Čep, legionář a příslušník Stráže obrany státu († 23. září 1938)
• 1896 – Marie Tauerová, knihovnice, sochařka a překladatelka († 15. dubna 1981)
• 1901 – Jindřich Hatlák, fotograf († 28. října 1977)
• 1902 – Adolf Hoffmeister, spisovatel, publicista, dramatik, výtvarník, karikaturista, překladatel, diplomat, právník a cestovatel († 24. červenec 1973)
• 1909 – Maxmilián Hájek, hudební skladatel a dirigent († 16. března 1969)
• 1913 – Jiří František Novák, hudební skladatel a pedagog († 25. listopadu 1993)
• 1916 – Ferdinand Knobloch, psychiatr († 19. ledna 2018)
• 1919
  • František Hamouz, ministr a místopředseda vlád Československa († 23. června 1985)
  • Ota Janeček, malíř, grafik, ilustrátor a sochař († 1. července 1996)
• 1920 – Ctirad John, imunolog a mikrobiolog († 12. října 2018)
• 1921 – Antonín Rýgr, československý fotbalový reprezentant († 28. března 1989)
• 1923 – Zdeněk Sternberg, český šlechtic († 19. ledna 2021)
• 1924 – Jaromír Neumann, historik umění († 26. října 2001)
• 1927 – Leopold Chalupa, vrchní velitel sil NATO pocházející z Čech († 30. července 2021)
• 1928 – Miloslav Charouzd, československý hokejový reprezentant († 25. června 2001)
• 1930 – Stanislav Jungwirth, český atlet, běžec na středních tratích († 11. dubna 1986)
• 1934 – Miroslav Kovářík, český divadelník, kulturní publicista a redaktor, herec († 4. března 2020)
• 1935 – Bedřich Moldan, geochemik, ekolog, publicista a politik
• 1953 – Jan Kraus, herec, moderátor, publicista, dramatik, režisér a autor
• 1955 – Petr Kofroň, hudební skladatel
• 1957 – Hana Křížková, herečka a zpěvačka
• 1975 – David Synák, saxofonista, multiintrumentalista české word music (člen skupiny Čankisou)
• 1974 – Jana Divišová, spisovatelka (píšící také pod pseudonymem Peter M. Jolin)
• 1989 – Jakub Voráček, hokejista
• 1992 – FattyPillow, youtuber
• 1997 – David Lischka, fotbalista

Svět editovat

• 0774 – Heizei, japonský císař († 5. srpna 824)
• 1171 – Alfons IX. Leónský, král Leónu a Galicie († 23. září 1230)
• 1195 – Antonín z Padovy, portugalský františkánský mnich, teolog a kazatel, katolický svatý († 13. června 1231)
• 1233 – Filip Benicius, katolický světec († 22. srpna 1285)
• 1316 – Jan z Elthamu, syn anglického krále Eduarda II.a hrabě z Cornwallu († 13. září 1336)
• 1575 – Diego Felix Habsburský, španělský následník, syn Filipa II. Španělského († 21. listopadu 1582)
• 1725 – Ferdinando Bertoni, italský skladatel († 1. prosince 1813)
• 1769 – Napoleon Bonaparte, francouzský vojevůdce a státník († 5. května 1821)
• 1771 – Walter Scott, skotský básník a prozaik († 21. září 1832)
• 1772 – Johann Nepomuk Mälzel, německý hudebník a vynálezce († 21. července 1838)
• 1776
  • Ignaz von Seyfried, rakouský dirigent a hudební skladatel († 26. srpna 1841)
  • Gottlieb Schick, německý malíř († 7. května 1812)
• 1785 – Thomas de Quincey, anglický romantický filozof, prozaik, esejista a literární kritik († 8. prosince 1859)
• 1794 – Elias Magnus Fries, švédský ekonom, botanik a mykolog († 8. února 1878)
• 1799 – Barthélemy-Catherine Joubert, francouzský generál (* 14. dubna 1769)
• 1807 – Jules Grévy, francouzský politik († 9. září 1891)
• 1821 – Alfred Bruyas, francouzský sběratel umění, mecenáš a osobní přítel mnoha umělců († 1. ledna 1877)
• 1823 – Gaston Boissier, francouzský historik a filolog († 15. června 1908)
• 1824 – Jovan Ilić, srbský básník a politik († 12. března 1901)
• 1825 – Bernardo Guimarães, brazilský spisovatel († 10. března 1884)
• 1827 – Ludwig Angerer, rakouský fotograf († 12. května 1879)
• 1832 – Pierre Petit, francouzský litograf a fotograf († 16. února 1909)
• 1844 – Ján Kršák, slovenský spisovatel a překladatel († 7. června 1919)
• 1854 – Laurits Andersen Ring, dánský malíř († 10. září 1933)
• 1858 – Michael Hainisch, rakouský politik a druhý rakouský prezident († 26. února 1940)
• 1864 – Alexej Nikolajevič Krylov, ruský námořní inženýr, matematik a spisovatel († 26. října 1945)
• 1866 – Italo Santelli, italský šermíř, instruktor šermu v Budapešti († 8. února 1945)
• 1872 – Šrí Aurobindo, indický hinduistický filozof, jogín, mystik a guru († 5. prosince 1950)
• 1883 – Ivan Meštrović, chorvatský sochař, architekt a spisovatel († 16. ledna 1962)
• 1885 – Sergej Kavtaradze, gruzínský politik, novinář a diplomat († 17. října 1971)
• 1888 – Grigorij Sokolnikov, sovětský politik a diplomat († 21. května 1939)
• 1890 – Jacques Ibert, francouzský hudební skladatel († 5. února 1962)
• 1891 – Tor Bergeron, švédský meteorolog († 13. června 1977)
• 1892
  • Ivan Vasiljevič Boldin, sovětský generál († 28. března 1965)
  • Louis de Broglie, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny († 19. března 1987)
• 1896
  • Gerty Coriová, česko-americká lékařka a biochemička, Nobelova cena 1947 († 26. října 1957)
  • Catherine Doherty, kanadská katolická náboženská spisovatelka a sociální aktivistka († 14. prosince 1985)
  • Lev Sergejevič Těrmen, ruský fyzik a vynálezce († 3. listopadu 1993)
• 1898 – Hans Feibusch, německý malíř a sochař († 18. července 1998)
• 1903 – Werner Ostendorff, nacistický generál († 5. května 1945)
• 1905 – Ferdinand Čapka, slovenský architekt († 3. září 1987)
• 1907 – Willy Maywald, německý fotograf († 21. května 1985)
• 1910 – Josef Klaus, rakouský kancléř († 26. července 2001)
• 1912 – Naoto Tadžima, japonský olympijský vítěz v trojskoku 1936 († 4. prosince 1990)
• 1915 – Signe Hasso, švédská herečka, spisovatelka a skladatelka († 7. června 2002)
• 1916 – Heinz Oestergaard, německý módní návrhář († 10. května 2003)
• 1917
  • blahoslavený Óscar Romero, salvadorský kněz, arcibiskup ze San Salvadoru († 24. března 1980)
  • Jack Lynch, premiér Irska († 20. října 1999)
• 1919 – Orest Dubay, slovenský akademický malíř († 2. října 2005)
• 1920 – Ctibor Filčík, slovenský herec († 21. listopadu 1986)
• 1925
  • Oscar Peterson, kanadský hudebník († 23. prosince 2007)
  • Leonie Ossowski, německá spisovatelka († 4. února 2019)
  • Aldo Ciccolini, francouzský klavírista pocházející z Itálie († 1. února 2015)
• 1926 – Konstantinos Stefanopulos, prezident Řecka († 20. listopadu 2016)
• 1928 – Carl Joachim Classen, německý klasický filolog († 29. září 2013)
• 1929 – Anna Walentynowiczová, polská odborářská aktivistka († 10. dubna 2010)
• 1931 – Richard F. Heck, americký chemik, Nobelova cenu za chemii 2010 († 10. října 2015)
• 1932 – Vytautas Landsbergis, litevský politik a historik umění
• 1933 – Stanley Milgram, americký sociální a experimentální psycholog († 20. prosince 1984)
• 1938
  • Janusz A. Zajdel, polský spisovatel sci-fi († 19. července 1985)
  • Keith Morris, anglický fotograf († 17. června 2005)
• 1940
  • Egon Gál, slovenský filozof
  • Gudrun Ensslinová, německá levicová teroristka († 18. října 1977)
• 1941
  • Eddie Gale, americký jazzový trumpetista († 10. červenec 2020)
  • Laura Mulvey, britská režisérka, scenáristka, producentka, filmová a kulturní teoretička
• 1944
  • Yoweri Museveni, prezident Ugandy
  • Sylvie Vartanová, francouzská zpěvačka
• 1945
  • Alain Juppé, premiér Francie
  • Svámídží Mahéšvaránanda, hinduistický guru
  • Charlemagne Palestine, americký minimalistický skladatel
• 1946 – Tony Robinson, anglický herec
• 1947 – Manley Carter, americký astronaut († 5. dubna 1991)
• 1950
  • Tommy Aldridge, americký hard rockový a heavy metalový bubeník
  • Anne Mountbatten-Windsor, jediná dcera královny Alžběty II.
• 1951 – Marián Zednikovič, slovenský herec († 5. května 2007)
• 1952 – Chuck Burgi, americký bubeník
• 1953
  • Mark Thatcher, baronet ze Scotney, britský podnikatel
  • Wolfgang Hohlbein, německý spisovatel žánru sci-fi, horor a fantasy
• 1954 – Stieg Larsson, švédský novinář, spisovatel († 9. listopadu 2004)
• 1956 – Peter-John Vettese, britský klávesista, skladatel a producent
• 1957 – Diedrich Diederichsen, německý spisovatel, novinář a kulturní kritik
• 1958 – Benjamin Zephaniah, britský rastafariánský básník a zpěvák
• 1959 – Scott Douglas Altman, americký astronaut
• 1963
  • Alejandro González Iñárritu, mexický režisér
  • Valerij Levoněvskij, běloruský politický a veřejný činitel, podnikatel, bývalý politický vězeň
• 1965 – Rob Thomas, americký spisovatel, producent a scenárista
• 1968 – Debra Lynn Messingová, americká herečka
• 1970 – Chi Cheng, americký baskytarista († 13. dubna 2013)
• 1972 – Ben Affleck, americký filmový herec, režisér a scenárista
• 1977 – Martin Biron, kanadský reprezentant v ledovém hokeji
• 1982 – Peter Frühauf, slovenský hokejista
• 1989 – Carlos Pena, americký zpěvák, člen skupiny Big Time Rush
• 1990 – Jennifer Lawrenceová, americká herečka

Česko editovat

• 1388 – Vojtěch Raňkův z Ježova, teolog, profesor a rektor pařížské Sorbony (* asi 1320)
• 1580 – Antonín Brus z Mohelnice, velmistr Křižovníků s červenou hvězdou, biskup vídeňský a arcibiskup pražský (* 13. února 1518)
• 1923 – Barbora Hoblová, aktivistka, národopisná sběratelka (* 14. února 1852)
• 1936 – Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, český šlechtic, právník, dendrolog a politik (* 3. ledna 1860)
• 1941 – Josef Rozsíval, český herec (* 20. listopadu 1884)
• 1949 – Josef Škoda, český sochař (* 1. května 1901)
• 1959 – František Neuwirth, český profesor stomatologie (* 26. srpna 1895)
• 1964 – Jaroslav Kabeš, čs. ministr financí (* 18. května 1896)
• 1969 – Ladislav Karel Feierabend, československý ekonom, ministr československých vlád (* 14. června 1891)
• 1971 – Zbyněk Žába, egyptolog (* 19. června 1917)
• 1983 – Jiří Zástěra, fotbalista (* 9. listopadu 1913)
• 1990 – Stanislav Titzl, hudební publicista a jazzový hudebník (* 9. února 1929)
• 1995 – Karel Píč, úředník, básník a esperantista (* 6. prosince 1920)
• 2006 – Antonín Sum, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň (* 31. ledna 1919)
• 2009 – Běla Jurdová, herečka (* 5. října 1919)
• 2013 – Miroslav Komárek, jazykovědec (* 20. dubna 1924)

Svět editovat

• 0388 – Šápúr III., perský velkokrál z rodu Sásánovců
• 0432 – Flavius Honorius, západořímský císař (* 9. září 384)
• 1038 – Štěpán I., uherský král (* cca 969)
• 1057 – Macbeth I., skotský velekrál (* 1005)
• 1118 – Alexios I. Komnenos, byzantský císař (* 1048)
• 1274 – Robert de Sorbon, francouzský kněz a teolog a zakladatel univerzity Sorbonna v Paříži (* 9. října 1201)
• 1342 – Petr II., sicilský král (* 1305)
• 1369 – Filipa Henegavská, anglická královna jako manželka Eduarda III. (* asi 1314)
• 1496 – Isabela Portugalská, královna Kastílie a Leonu jako manželka Jana II. (* 1428)
• 1568 – Svatý Stanislav Kostka, polský jezuita, patron Polska a studentů (* 28. října 1550)
• 1594 – pohřben Thomas Kyd, anglický dramatik (pokřtěn 16. listopadu 1558)
• 1666 – Johann Adam Schall von Bell, německý misionář působící v Číně (* 1. května 1591)
• 1728 – Marin Marais, francouzský hudebník, hráč na violu da gamba a hudební skladatel barokního období (* 31. května 1656)
• 1777 – Pietro Antonio Gallo, italský hudební skladatel a pedagog
• 1790 – Agostino Carlini, italský sochař a malíř (* 1718)
• 1798 – Felice Alessandri, italský hudební skladatel, dirigent a cembalista (* 24. listopadu 1747)
• 1799
  • Giuseppe Parini, italský básník, kněz a politik (* 22. května 1729)
  • Barthélemy-Catherine Joubert, francouzský revoluční generál (* 14. dubna 1769)
• 1834 – Vasilij Vladimírovič Petrov, ruský fyzik a chemik (* 19. července 1761)
• 1852 – Johan Gadolin, finský chemik (* 5. června 1760)
• 1860 – Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská, saská princezna, ruská velkokněžna (* 23. září 1781)
• 1865 – Joseph Daniel Böhm, rakouský sochař (* 16. března 1794)
• 1870 – Lovro Toman, rakouský básník a politik slovinské národnosti (* 10. srpna 1827)
• 1884 – Ödön Tömösváry, maďarský přírodovědec (* 12. října 1852)
• 1907 – Joseph Joachim, maďarský houslista, dirigent a hudební skladatel (* 28. června 1831)
• 1926 – John Hall-Edwards, britský rentgenolog (* 19. prosince 1858)
• 1935 – Paul Signac, francouzský malíř (* 11. listopadu 1863)
• 1936 – Grazia Deleddaová, italská spisovatelka, držitelka Nobelovy ceny (* 27. září 1871)
• 1938 – Nicola Romeo, italský průmyslník, majitel firmy Alfa Romeo (* 28. dubna 1876)
• 1951 – Artur Schnabel, rakouský klavírista (* 17. dubna 1882)
• 1958 – Big Bill Broonzy, americký bluesový zpěvák, kytarista a skladatel (* 26. června 1898)
• 1967 – René Magritte, belgický surrealistický malíř (* 21. listopadu 1898)
• 1969 – Stijn Streuvels, vlámský spisovatel (* 3. října 1871)
• 1971 – Paul Lukas, maďarsko-americký filmový herec (* 26. května 1891)
• 1984 – Norman Petty, americký hudebník, skladatel a producent (* 25. května 1927)
• 1990 – Viktor Coj, ruský rockový hudebník a zpěvák (* 21. června 1962)
• 1992 – Giorgio Perlasca, italský obchodník a zachránce židů za holocaustu, nositel Spravedlivý mezi národy (* 31. ledna 1910)
• 1993 – Patricia St. John, britská spisovatelka a misionářka (* 5. dubna 1919)
• 1994 – Paul Edward Anderson, americký vzpěrač, olympijský vítěz (* 17. října 1932)
• 1996 – Max Thurian, švýcarský teolog (* 16. srpna 1921)
• 2004 – Semiha Berksoy, turecká operní zpěvačka a malířka (* 24. května 1910)
• 2008
  • Ladislav Pittner, slovenský politik (* 18. května 1934)
  • Pavel Hrúz, slovenský spisovatel (* 14. června 1941)
• 2012
  • Bob Birch, americký baskytarista (* 14. července 1956)
  • Harry Harrison, americký autor science fiction, kreslíř a esperantista (* 12. března 1925)
• 2013 – Sławomir Mrożek, polský spisovatel, dramatik, publicista a kreslíř (* 29. června 1930)
• 2014 – Licia Albanese, americká operní sopranistka italského původu (* 22. července 1909)
• 2019 – Ignác Bizmayer, slovenský keramik (* 20. dubna 1922)
• 2021
  • Alena Hatvani, česká kulturistka (* 18. června 1975)
  • Gerd Müller, německý fotbalista (* 3. listopadu 1945)

Česko editovat

• Hana
• Napoleon

Svět editovat

• Římskokatolická církev slaví slavnost Nanebevzetí Panny Marie.
• Východní křesťanské církve byzantského ritu slaví Zesnutí Bohorodičky.
• Itálie slaví Nanebevzetí Panny Marie („Maria Assunta“) jako státní svátek, obvykle nazývaný Ferragosto.
• Polsko: Nanebevzetí Panny Marie a den polské armády
• Belgie, Francie, Lucembursko: Assomption
• Španělsko: Asuncion de la Virgen
• Rakousko, Německo: Maria Himmelfahrt
• Kostarika: Svátek matek
• Indie, Čad, Kongo: Den nezávislosti
• Grenada, Lichtenštejnsko: Národní den
• Jižní Korea: Den osvobození

Česko editovat

• Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
• O Nanebevzetí jasno před východem slunce,
  nastane požehnaný podzimek.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest,
  tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas přinese hojně dobrého vína.
• Pakli byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny,
  tak se hojnost dobrého vína očekává.
• Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
• Je-li o Nanebevzetí Panny Marie pěkně,
  nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
• Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí,
  lze hojnost vína se nadíti.
• Pakli o Nanebevzetí Marie Panny prší,
  tak padesát dní mokrých k očekávání máme.

15. srpen v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
9,6 °C (1910)	20,1 °C (od 1961)	33,4 °C (1952)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 15. srpen na Wikimedia Commons
• Galerie 15. srpen na Wikimedia Commons