Jak přistupovat k autistům

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF

V tomto článku:

Zjistěte více o autismu

Jak se chovat v blízkosti autisty

Související články

Reference

Znáte nějakého člověka s autismem a rádi byste mu porozuměli a třeba se s ním i spřátelili? To může být poměrně náročný úkol, protože autismus (včetně Aspergerovy choroby a pervazivních vývojových poruch) je charakterizován různě silnými odchylkami v sociálních a komunikačních dovednostech. Jedinci s autismem vnímají svět kolem sebe úplně odlišně než vy, ale to neznamená, že neexistují žádné způsoby, kterými byste k těmto osobám mohli přistupovat.

Postup

Část 1

Část 1 ze 2:

Zjistěte více o autismu

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Poznejte emocionální výzvy, které stojí před každým autistou. Chcete-li se s někým sblížit, vyžaduje to znalost prostředí, ze kterého daná osoba pochází, a proto je u autistů vhodné nejprve poznat, jakým překážkám ve svém životě čelí. Mohou mít například problémy rozpoznat vaše emoce nebo je naopak rozklíčují velmi dobře, ale už si nedokážou vysvětlit, proč se cítíte právě takto. K této nejistotě se často připojují smyslové problémy a introverze, což dělá ze socializace velmi únavnou záležitost. Přesto zde zůstává nezanedbatelná pravděpodobnost, že touha po kontaktu s vaší osobou je pro autistu velmi důležitá. O symptomech autismu a těžkostech, které tato choroba přináší, se více dozvíte na internetu, například na těchto webových stránkách.
2. 
   2
   Poznejte společenské překážky autismu. Pravděpodobně jste si u svého kamaráda všimli, že se občas snaží říct nebo udělat věci, které považujeme za společensky nepřijatelné, jako je například hlasité vyslovení něčeho urážlivého, co normální zdravý člověk dokáže udržet v sobě, významné narušení osobní zóny cizích lidí nebo předbíhání ve frontách. Autističtí lidé totiž mají značné problémy s pochopením společenských pravidel.

   • Není nic špatného na tom, když autistovi vysvětlíte, jak by se měl chovat nebo když mu řeknete, že vás jeho chování naštvalo. Klidně řekněte "Tohle není konec fronty, proto se tady nemůžeme zařadit. Konec fronty je až támhle." Autisti často mívají silný smysl pro poctivost a fair play, takže vysvětlení společenských pravidel skutečně může pomoct.
   • Předpokládejte, že své chování nemyslí zle. Autisti obvykle nebývají zlí a ofenzivní úmyslně. Nechtějí nijak ublížit vám, ani nikomu jinému - prostě jen neví, jak by měli reagovat.
3. 
   3
   Seznamte se s chováním autistických jedinců. Autisti dávají na odiv celou škálu atypického chování. Mezi typické projevy autismu patří například:

   • Opakování slov a vět, které řekl někdo jiný. Tomuto jevu se říká 'echolálie'.
   • Rozvláčné mluvení o jednom tématu bez uvědomění si ztráty zájmu druhé strany.
   • Upřímné, někdy až neomalené, vyjadřování.
   • Přerušování konverzace nesouvisejícími věcmi, jako je například ukazování na barevné květiny v okolí.
   • Oslovení vlastním jménem ponecháno bez odezvy.
4. 
   4
   Pochopte důležitost rutinního chování. Pro spoustu autistů jsou různé rutinní postupy velmi důležitým aspektem života. Pokud si tedy uvědomíte, že rutina je v životě autistů silně zakořeněna, dokážete s nimi pak lépe vycházet. Autistovi potom můžete pomáhat tím, že mu každý den zajistíte hladký průběh všech jeho zaběhnutých postupů.

   • Pokud byste se nejprve stali součástí některé z výše popsaných rutin a následně ji porušili, pro daného autistu by to mohlo být velmi nepříjemné.
   • Při jednání s autistou se snažte mít neustále na mysli jeho úhel pohledu. Pamatujte, že i když se vám nebude jeho zavedený rituál líbit a tudíž vám nebude záležet na tom, zda se od něho odchýlíte, pro autistu může být každá taková změna velmi nepříjemná.
5. 
   5
   Poznejte moc specifických zájmů. Specifické zájmy jsou velmi podobné vášním nás, neautistických lidí, ovšem pro autisty jsou ještě silnější. Váš kamarád se bude svým specifickým zájmům zřejmě často věnovat a také o nich bude velmi rád mluvit. Zjistěte, zda se oblast jeho zájmu nějak překrývá s tou vaší a využijte toho pro vybudování nebo utužení přátelského vztahu.

   • Někteří autisti mají více než jen jeden specifický zájem.
6. 
   6
   Seznamte se se silnými stránkami, odlišnostmi a problémy, kterými se váš autistický přítel vyznačuje. Každý autista je odlišný, a proto je velmi důležité, abyste ho vnímali jako unikátní osobnost.

   • Autističtí jedinci mají obvykle problém pochopit tón hlasu a řeč těla, takže jim budete muset všechno vysvětlovat.
   • Autisti také často používají odlišnou řeč těla, vyhýbají se očnímu kontaktu a propadají sebestimulačnímu (stereotypnímu a uklidňujícímu) chování. Vaším úkolem je najít "normální" polohu vašeho kamaráda.
   • Další potíže mohou přinášet senzorické poruchy (autisti mívají potíže zvládat hlasité zvuky a také se často rozčilí, když se jich někdo bez varování dotkne).
7. 
   7
   Zapomeňte na zavedené stereotypy o autistech. Jeden z falešných stereotypů o autismu pomohl značně rozšířit film Rain Man, který ukazoval, že většina autistů má kognitivní superschopnosti (např. spočítat ve zlomku sekundy počet rozsypaných zápalek).

   • Autističtí savanti ale ve skutečnosti rozhodně nejsou nijak běžným jevem.
   Reklama

Část 2

Část 2 ze 2:

Jak se chovat v blízkosti autisty

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Všímejte si jak osoby samotné, tak jejího handicapu. Pokud byste na jednu stranu opomíjeli samotnou osobnost, mohlo by to vést k tomu, že byste autistu představovali jako "můj autistický kamarád," nálepkovali byste ho na základě stereotypu nebo se k němu chovali jako k dítěti. Na druhou stranu je stejně nevhodné, pokud byste ignorovali fakt, že je daná osoba handicapovaná a zároveň si nevšímali jejích specifických potřeb. Vyváženého stavu dosáhnete, když budete s autistickými odlišnostmi zacházet jako s přirozenou a obecně nikterak zajímavou věcí.

   • Bez dovolení před cizími lidmi nemluvte o tom, že váš kamarád má autismus.
   • Jestliže se před vámi autista zmíní o některé ze svých specifických potřeb, přijměte to v klidu, bez velkého divadla okolo. Vaše laskavost ho překvapí a pravděpodobně ocení, že jste ho pochopili.
2. 
   2
   Dávejte upřímně najevo své pocity a touhy. Autisti mívají problém rozluštit různé indicie a vodítka, takže bude nejlepší, když jim rovnou řeknete, jak jste na tom v tu kterou chvíli s pocity. Pomůžete tím zredukovat nejistotu na obou stranách. V případě, že vás autistická osoba nějak rozčilí, bude mít možnost sjednat nápravu chování, které váš stav zapříčinilo a poučit se z toho.

   • "Po celém dni v práci jsem velmi unavený a potřebuji teď trochu klidu. Promluvíme si později."
   • "Pozvat tu dívku na rande pro mě bylo skutečnou výzvou, a proto mě tak překvapilo, když souhlasila! Nemůžu se dočkat, až se s ní v pátek uvidím. Nechceš mi pomoct vybrat něco pěkného na sebe?"
3. 
   3
   Přijměte veškeré výstřednosti a podivnosti a nepokoušejte se je nijak měnit nebo usměrňovat. Autisti mívají nutkání k různým pohybům, mluvení a chování, které většinová společnost považuje přinejmenším za poněkud neobvyklé. Tyto nutkavé potřeby má velmi pravděpodobně i váš kamarád. Pokud ano, pamatujte, že toto chování je součástí jeho osobnosti - jestli se s ním chcete nadále přátelit, musíte veškeré neobvyklosti přijmout tak jak jsou.

   • Pokud chování autistického kamaráda překročí vámi nastavené meze (například vám hladí vlasy způsobem, který vás obtěžuje), můžete mu své pocity s klidem vysvětlit.
   • Jestliže vyjádří touhu působit méně neobvykle, můžete ho občas upozornit na jejich zvláštní chování. Bez povýšenosti mu všechno jasně vysvětlete zhruba takovým způsobem, jakým byste člověku s čerstvým řidičákem vysvětlovali, kudy se dostane na dálnici.
4. 
   4
   Představte svého autistického kamaráda dalším přátelům. Jestliže si váš kamarád přeje najít nové přátele, pak by se možná rád zúčastnil nějaké akce, na kterou byste pozvali své další známé. Přihlédnete-li k citlivé a jemné povaze autistů, budete velmi překvapení, jak přátelští a ohleduplní dokážou ostatní lidé být!
5. 
   5
   Všímejte si známek stresu a v případě potřeby zakročte a zabraňte zhroucení. Když se autistické osoby cítí přetížené, můžou začít křičet, brečet a ztrácí schopnost mluvit. Váš kamarád sám o sobě nemusí rozpoznat všechny známky přetížení, a proto mu navrhněte, aby si dal pauzu, když si takových příznaků začnete všímat vy.

   • Pomozte mu přesunout se na tiché, klidné místo, kde nehrozí žádné hlasité zvuky a rychlé pohyby.
   • Odveďte ho dál od davů a diváků.
   • Před dotykem nebo popadnutím autisty požádejte o svolení k takovému jednání. Můžete říct například: "Rád bych tě teď vzal za ruku a doprovodil tě ven." Autisty nesmíte polekat nebo vystrašit.
   • Vyhněte se kritice jejich chování. Ve chvílích, kdy jsou vystrašení, nedokážou kontrolovat vlastní chování a vy byste neměli tento stav za žádnou cenu zhoršovat. Pokud toho na vás bude moc, odejděte.
   • Zeptejte se, zda by ocenili pevné objetí. Tato technika může často pomoct.
   • Nyní je nechte chvíli relaxovat. Možná s vámi budou potřebovat strávit nějaký čas nebo budou chtít být úplně o samotě.
6. 
   6
   Respektujte jejich svobodnou vůli a osobní prostor a ostatní veďte k tomu samému. K autistům přistupujte se stejným respektem jako k ostatním lidem: nechytejte je za ruce/paže/tělo bez dovolení, neberte jim hračku nebo jiný předmět, kterému se právě věnují a dobře važte všechna svá slova i chování. Někteří lidé, včetně dospělých, mají někdy dojem, že s postiženým jedincem můžou jednat jinak než se zdravými lidmi.

   • Pokud se stanete svědky nevhodného chování vůči autistům, zastaňte se jich.
   • Zkuste své autistické přátele naučit rozpoznávat, když se k nim někdo chová nevhodně a řekněte jim, jak se mají bránit. Pro autisty může být něco takového velmi těžké, a to zvláště pro ty s posttraumatickou stresovou poruchou, vzniklou nevhodně zvolenou terapií nebo jinou špatnou zkušeností.
7. 
   7
   Ptejte se na to, čím byste mohli být nápomocní a vstřícní. Zkuste získat vhled do správného jednání s autistickou osobou skrze častou konverzaci s těmito jedinci, při které vám sdělí své konkrétní prožitky v různých životních situacích. Třeba se s vámi podělí o spoustu cenných informací, které vám pomůžou autismu lépe porozumět.

   • Obecná otázka "Jaké to je být autistou?" je příliš vágní a kamarád bude mít zřejmě problém poskládat složitou odpověď do slov a vět. Užitečné odpovědi získáte spíše na specifičtější otázky typu "Jak se cítíš, když na tebe působí příliš vjemů?" nebo "Je něco, čím ti můžu pomoct, když se cítíš ve stresu?"
   • Podobné rozhovory veďte vždy pouze na tichém místě a o samotě, aby vás nikdo nerušil. Mluvte jasně a upřímně, aby vás autista nepochopil špatně nebo si nemyslel, že si z něj děláte legraci.
8. 
   8
   Nenechte se vystresovat kamarádovým sebestimulačním chováním. Sebestimulace je určité stereotypní chování, které autistickým osobám pomáhá zvládat emoce a udržet se v klidu. Pokud se například začnou chichotat a mávat rukama, když vás vidí, znamená to, že vás mají opravdu rádi. Pamatujte, že podobné nutkavé chování pomáhá autistům zvládat nástrahy všedního dne a pokud vás vyloženě neobtěžuje nebo neomezuje na osobním prostoru, měli byste se ho naučit akceptovat. Ve chvíli, kdy vás začíná přemáhat vztek nad sebestimulačním chováním vašeho kamaráda, se několikrát zhluboka nadechněte a vydechněte. Mezi zmíněná nutkavá chování patří například :

   • Nervózní pohybování různými předměty.
   • Houpání.
   • Mávání a nervózní třes rukou.
   • Narážení do zdí nebo jiných objektů.
   • Mlácení hlavou.
   • Ječení.
   • Opakované osahávání různých povrchů, například vlasů.
9. 
   9
   Dejte kamarádovi jasně najevo, že ho akceptujete. Autisti jsou často kritizováni svou rodinou, přáteli, terapeuty, násilníky ve škole, ale i úplně cizími lidmi, a to jen proto, že se chovají nebo vypadají odlišně. Jejich život se tím velmi ztěžuje. Pracujte na vyjadřování své bezpodmínečné podpory - toho můžete dosáhnout slovy, ale také činy. Kamarádovi připomínejte, že být odlišný je naprosto v pořádku, a že ho máte rádi přesně takového, jaký je.
   Reklama

Tipy

• Zkuste s autisty často komunikovat přes email, SMS nebo nějaký messenger. Někteří autisti považují tento typ komunikace za snadnější než osobní kontakt.
• Ve společnosti nijak zvlášť nemluvte o odlišnostech autistické osoby a ani na ně nijak nepoutejte nežádoucí pozornost. Nepropadejte touze vyhledávat příležitosti pro dokazování celému světu, jak úžasní jste, když se bavíte s autistou. Autisti sami ví, že jsou odlišní a pokud to budete neustále omílat na veřejnosti, budou nejistí a podráždění.
• Pamatujte, že každý autista je unikátní. Neexistují žádné šablony nebo obecná měřítka, do kterých by zapadly všichni lidé s autismem. Správnému přístupu ke konkrétní osobě se naučíte přirozeně vzájemnou interakcí.
• Vašemu autistickému kamarádovi může nějaký čas trvat, než opustí svou ulitu, ale také k tomu nemusí dojít vůbec. To je ale naprosto v pořádku - nechte ho postupovat vlastním tempem.
• K autistům se chovejte se stejným respektem a zdvořilostí jako k ostatním lidem.
• Přistupujte k autismu spíše jako ke kulturnímu rozdílu než jako k nějakému deficitu. Prožitky autistických osob mohou připomínat známý "kulturní šok", při kterém mají pocit, jakoby jednali s někým z odlišného kulturního prostředí, což vede k jejich zmatenosti a společenským přešlapům.
• Pamatujte na úskalí etiketování. Nemocní se v medicínském a akademickém světě často označují jako "lidé s autismem", ačkoli mnoho členů autistické komunity dává přednost označení "autistická osoba". Jste-li na pochybách, zeptejte se konkrétního autisty na jím preferované označení.

Reklama

Varování

• Nikdy o autistech nemluvte jako o přítěži, ani neoznačujte jejich mozek za poškozený nebo špatný. Mnoho autistů dospívalo právě v prostředí, které jim tyto věci neustále připomínalo, a pokud by něco takového slyšeli od svého kamaráda, pak by to mohlo mít nedozírný dopad na jejich sebevědomí.
• Nikdy si z těchto osob nedělejte legraci, a to ani tehdy, myslíte-li to dobře. Spousta autistů již někdy zažila nepříjemné pokusy o vtip a jejich neschopnost porozumět souvislostem by mohla zapříčinit problémy s pochopením vašich úmyslů.
  • Autistické osoby mají tendenci brát věci doslovně.

Reklama