Jak napsat hororový příběh

Stáhnout PDF

Stáhnout PDF

V tomto článku:

Jak porozumět hororovému žánru

Vytváření hororových příběhů

Rozviňte své postavy

Vytvořte strašidelné vyvrcholení a zvrat v ději

Projděte si svůj příběh

Ukázat 2 více...

Ukázat méně...

Související články

Reference

Hororové příběhy jsou zábavné jak při psaní, tak při čtení. Dobrý horor by vás měl vyděsit, znechutit, nebo by vám měl způsobit noční můry. Horory vyžadují, aby čtenáři věřili tomu, co čtou dostatečně na to, aby se báli, nebo byli znechucení. Někdy ale není snadné takový příběh napsat. Stejně jako každý fiktivní žánr, si horor můžete osvojit tím, že si příběh dobře naplánujete, budete trpělivě psát a nevzdáte se při prvním neúspěchu.

Postup

Část 1

Část 1 ze 5:

Jak porozumět hororovému žánru

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Uvědomujte si subjektivní povahu hororových příběhů. Stejně jako komedie je i horor relativně složitým žánrem na psaní, protože to, co jednoho člověka může vyděsit k smrti, nechá jiného člověka naprosto chladným. Ale stejně jako dobré vtipy i dobré horory byly již mnohokrát napsány mistry tohoto žánru. Přestože váš příběh nemusí zaujmout všechny čtenáře, nebo u všech vyvolat strach, jistě se najde alespoň jeden z nich, kterému se vaše psaní bude líbit.
2. 
   2
   Přečtěte si několik druhů hororových příběhů. Seznamte se s tímto žánrem tím, že si přečtete různé příklady hororových příběhů, od klasických duchařských historek až po současnou literaturu. Jak řekl slavný hororový spisovatel Stephen King: „Pokud chcete být dobrým spisovatelem, musíte co nejvíce číst a psát.“ Zamyslete se nad duchařskými příběhy a městskými legendami, které jste si vyprávěli s kamarády u ohně, nebo které jste četli ve škole či ve volném čase. Můžete zkusit konkrétní práce, jako například:

   • „The Monkey Paw,“ hororový příběh z 18. století od Williama Wymarka Jacobse o třech příšerných přáních, které splnila kouzelná opičí pracka.
   • „The Tell-Tale Heart,“ skvělý hororový příběh od Edgara Allana Poa. Psychologicky znepokojivý příběh o vraždě a duších.
   • Variace Neila Gaimana na klasickou říkanku „Humpty Dumpty“ v „The Case of Four and Twenty Blackbirds.“
   • Udělali byste velkou chybu, kdybyste si nepřečetli hororové příběhy mistra tohoto žánru Stephena Kinga. Napsal více než 200 povídek a využívá různé metody, jak vyděsit své čtenáře. Existuje spousta seznamů nejlepších hororových příběhů na světě, , ale měli byste si přečíst „Pohyblivý prst,“ nebo „Děti kukuřice,“ abyste získali představu o stylu Stephena Kinga.
   • Současná spisovatelka Joyce Carol Oates napsala slavný příběh Where Are You Going, Where Have You Been?, který využívá psychologický teror.
3. 
   3
   Analyzujte příklady hororových příběhů. Vyberte si jeden nebo dva příběhy, které vás bavilo číst a zamyslete se nad tím, jaké metody využívají k tomu, aby dosáhli určitých cílů. Zaměřte se na prostředí, zápletku, postavy, nebo zvraty v ději. Například:

   • V Pohyblivém prstu Stepen King předkládá premisu: muž, který vidí a slyší pohyblivý lidský prst, jak škrábe po zdi jeho koupelny a potom ho krátkou dobu sleduje. Muž se prstu snaží utéct, dokud není přinucen se mu postavit a čelit mu. King využívá také další prvky, jako jsou různé hry a rozhovory mezi hlavní postavou a jeho manželkou, které příběhu dodávají ještě více napětí a hororového nádechu.
   • V příběhu Where Are You Going, Where Have You Been? autorka popisuje hlavní postavu, dívku jménem Connie, tak, že poskytuje pohled na její každodenní život a zaměřuje se na jeden jediný den, kdy ke Connie domů přijedou dva muži v době, kdy je doma sama. Oates využívá dialog k budování napětí a strachu a umožňuje čtenářům prožívat rostoucí děs a strach hlavní postavy v průběhu konfrontace s těmito muži. V obou příbězích se napětí stupňuje pomocí kombinace šoku a strachu a vyžívají se potenciálně nadpřirozené prvky (pohyblivý lidský prst) a psychologicky znepokojivé obrazy (malá dívka, sama doma se dvěma cizími muži).
   Reklama

Část 2

Část 2 ze 5:

Vytváření hororových příběhů

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Zamyslete se nad tím, co vás děsí, nebo nejvíce odpuzuje. Zamyslete se nad strachem ze ztráty rodiny, ze samoty, nebo z násilí, nad strachem z klaunů nebo démonů, nebo třeba vraždících veverek. Váš strach se potom přenese na stránky a vy ho budete moci využít k tomu, abyste vyděsili také své čtenáře.

   • Napište si seznam toho, čeho se nejvíce bojíte. Potom se zamyslete nad tím, jak byste jednali, kdybyste těmto strachům museli čelit.
   • Můžete se také zeptat svých přátel a své rodiny, čeho se nejvíce bojí. Hledejte si subjektivní nápady pro hororové příběhy.
2. 
   2
   Vezměte si nějakou běžnou situaci a udělejte z ní něco děsivého. Dalším přístupem je brát normální každodenní situace, jako je procházka parkem, krájení ovoce, nebo návštěva kamaráda a dodávat jim hororové prvky. Najít například na procházce useknuté lidské ucho, nebo krájet ovoce, ze kterého vyleze prst nebo chapadlo, nebo navštívit kamaráda, který vůbec netuší, kdo jste a nebo vám tvrdí, že jste někdo jiný, může z běžné situace udělat dobrý hororový příběh.

   • Využijte svoji představivost a vytvořte hororový příběh z nějaké normální situace nebo činnosti.
3. 
   3
   Využijte prostředí, abyste postavy v příběhu uvěznili. Jedním ze způsobů, jak vytvořit děsivou situaci, je omezit postavy příběhu v pohybu a zabránit jim v úniku, aby se musely svému strachu postavit a pokusit se najít cestu ven.

   • Zamyslete se nad tím, které uzavřené prostory vás nejvíce děsí. Kde byste nechtěli být uvěznění?
   • Uvězněte své postavy například ve sklepě, v rakvi, v opuštěné nemocnici, na ostrově, nebo v opuštěném městě. Vytvoříte tím okamžitý konflikt a hrozbu a budete mít v příběhu napětí již od samého začátku.
4. 
   4
   Nechejte postavy, aby se v pohybu omezily samy. Možná je vaše postava vlkodlak, který nechce nikomu ublížit, takže se o úplňku zavře ve sklepě, nebo se zamkne v pokoji, nebo je to tak bojácný člověk, že se tak bojí useknutého prstu v koupelně, že se koupelně vyhýbá tak dlouho, dokud ho prst nezačne honit po celém domě a nepřinutí ho postavit se mu, jít do koupelny a zbavit se svého strachu.
5. 
   5
   Vyvolávejte u čtenářů extrémní pocity. Protože je hororový žánr závislý na subjektivních pocitech čtenářů, měli byste být schopni u čtenářů vyvolat několik extrémně silných pocitů, například:

   • Šok: nejjednodušším způsobem, jak čtenáře vyděsit, je šokovat je a vytvořit konec plný zvratu, náhlých znepokojivých chvil strachu. Vyvolat ovšem strach pomocí šoku může vést k laciným scénám, které jsou často předvídatelné, takže si musíte dávat pozor, abyste čtenáře skutečně vyděsili.
   • Paranoia: pocit, že něco není v pořádku, který může čtenáře silně znepokojovat a způsobit, že začne pochybovat o svém okolí. Když se s paranoiou naučíte pracovat, čtenář začne pochybovat i o svých vlastních představách o světě. Tento typ strachu je skvělý pro budování napětí a pro psychologické horory.
   • Děs: tento typ strachu je příšerný pocit, že se stane něco velmi špatného. Strach funguje skvěle, když se čtenář dokáže dobře spojit s příběhem a začne mu záležet na jeho postavách a má strach, že se jim stane něco zlého. Není snadné u čtenáře tento strach vyvolat, takže je nutné příběh co nejlépe rozpracovat, abyste do něj čtenáře vtáhli. Pokud se vám to povede, tento strach zajistí, že se čtenáři od vašeho příběhu nebudou moci odtrhnout.
6. 
   6
   Využívejte strašidelné detaily, které dodají vašemu příběhu ještě více strachu. Stephen King tvrdí, že existuje několik klíčových způsobů, jak vytvořit hororový pocit v příběhu, které u čtenáře vyvolají různé reakce.

   • Můžete zapojit nechutné detaily, jako je odseknutá hlava kutálející se po schodech, nebo něco hnusného a zeleného, co postavě přistane na ruce, nebo například situace, kdy postava skončí v kaluži krve.
   • Použijte nadpřirozené detaily (nebo strach z neznámého či nemožného), jako jsou pavouci o velkosti medvědů, atak zombie, nebo mimozemšťan, který vás v temné místnosti popadne za nohu.
   • Využijte děsivé psychologické detaily, jako jsou postavy, které doma najdou další verzi sama sebe, nebo postavy, které trpí paralyzujícími nočními můrami, které jim dávají pocit reality.
7. 
   7
   Vytvořte si osnovu příběhu. Až najdete hlavní premisu svého příběhu a prostředí, určete si, které extrémní emoce chcete zvýraznit a rozhodněte se, jaké detaily v příběhu použijete. Potom si vytvořte základní osnovu celého příběhu.

   • Můžete použít Freytagovu pyramidu a vytvořit si osnovu, která začne popisem prostředí a jedním dnem v životě hlavní postavy a přesune se ke konfliktu hlavní postavy (odseknutý prst v koupelně, dva muži v autě), později se přesune k budování napětí a akce, kdy se hlavní postava snaží konflikt vyřešit nebo mu uniknout, ale narazí na několik překážek. Potom příběh dosáhne vyvrcholení a následně spadá do pomalejší akce, kdy se konflikt vyřeší – postava se změní, nebo (v případě některých hororů) zemře krutou smrtí.
   Reklama

Část 3

Část 3 ze 5:

Rozviňte své postavy

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Zajistěte, aby se čtenáři s postavami ztotožňovali a záleželo jim na nich. Uděláte to tak, že postavy popíšete detailně a uvedete jejich každodenní činnosti, vztahy a názory na svět.

   • Uveďte věk a povolání své hlavní postavy.
   • Uveďte rodinný stav vaší hlavní postavy.
   • Uveďte, jak daná postava vidí svět (cynik, skeptik, úzkostlivý člověk, spokojený člověk, vyrovnaný člověk).
   • Přidejte konkrétní detaily. Zajistěte, aby vaše postava působila jedinečným dojmem a dodejte jí například zajímavý účes, nebo jizvu, nebo jí vymyslete nějakou odchylku z běžného vzhledu či vystupování (zajímavé oblečení, šperky, dýmku, nebo třeba hůlku). Můžete postavu ozvláštnit také jazykem, který bude používat. Tímto způsobem můžete také odlišovat jednotlivé postavy a zajistit, že budou pro čtenáře zajímavější.
   • Až se čtenáři identifikují s hlavní postavou, postava se pro ně stane jejich vlastním dítětem. Budou s ní soucítit a budou chtít, aby svůj konflikt dokázala vyřešit a zároveň si budou uvědomovat, že se jí to pravděpodobně nepodaří. Toto napětí mezi tím, co si čtenář přeje a tím, co by se mohlo pokazit, váš příběh bude posouvat dál a zajistí, že se od něj čtenáři neodtrhnou.
2. 
   2
   Připravte si špatné věci, které se vaší postavě stanou. Většina hororových příběhů je plná strachu a tragédií, ať už je vaše postava schopná svůj strach překonat, nebo ne. Příběh, ve kterém se dobrým lidem dějí jen dobré věci, je pro mnoho lidí příjemný, ale nikoho nevyděsí. Tragédie a špatné věci, které se dějí hodným lidem, jsou pro čtenáře nejen reálnější, ale také u nich vyvolávají pocity napětí.

   • Pokud chcete vytvořit konflikt v životě nějaké postavy, musíte ji uvést do nebezpečí, ať už půjde o pohyblivý prst, o dva cizí muže v autě, o vraždícího klauna, nebo třeba o tajemnou opičí pracku.
   • Například v povídce Pohyblivý prst je hlavní postava, muž Howard, muž středního věku, který rád sleduje televizní soutěž Jeopardy, má pohodlný vztah se svojí ženou a žije obyčejný a klidný život střední třídy. King ovšem nedovolí, aby se čtenáři cítili příliš pohodlně a příjemně v životě této hlavní postavy, protože brzy uvede do děje pohyblivý prst, který se objeví v Howardově koupelně. Objev škrábání v koupelně a Howardovy následné pokusy se mu za každou cenu vyhnout nebo ho zničit vytváří příběh, který z normálního života běžného muže udělá hororový příběh díky strachu z neznámého a nemožného.
3. 
   3
   Umožněte svým postavám, aby dělaly chyby a špatná rozhodnutí. Až uvedete do děje problém nebo hrozbu, která vaší postavě hrozí, budete muset zajistit, že na tuto hrozbu bude postava reagovat špatně a zároveň se bude přesvědčovat, že se ve skutečnosti chová správně.

   • Je důležité vytvořit pro postavu dostatečnou motivaci, aby měla pocit, že jsou její špatná rozhodnutí správná a ne pouze hloupá a neuvěřitelná. Atraktivní mladá dívka, která hlídá dítě a zareaguje na vraždícího maniaka v masce tím, že neuteče k telefonu, aby zavolala policii, ale ven do temného hlubokého lesa, se chová nejen hloupě, ale pro čtenáře také neuvěřitelně.
   • Pokud ale vaše postava udělá něco uvěřitelného, ale přesto chybného a zareaguje na nebezpečí špatně, čtenář bude ochoten připustit, že se tak skutečně rozhodla.
   • Například v povídce Stephena Kinga Pohyblivý prst se Howard původně rozhodne, že své ženě o škrábajícím prstu v koupelně neřekne, protože si myslí, že má halucinace, nebo že zvuky vydává nějaká myš nebo jiné zvíře, které je v koupelně uvězněno. Příběh toto vysvětlení ospravedlňuje tím, že se Howard v podstatě chová přesně tak, jak by se v jeho situaci zachovala většina lidí, kdyby opakovaně slyšeli divné zvuky nebo viděli divné věci: nejde o nic skutečného, mám pouze halucinace, všechno se mi jen zdá.
   • Později se v příběhu Howard rozhodne pustit svoji ženu do koupelny a neřekne jí o pohyblivém prstu u toalety vůbec nic, takže si příběh v hraje s vnímáním reality hlavní postavy a naznačuje, že je skutečně možné, že se mu pohyblivý prst opravdu jen zdá.
4. 
   4
   Jasně uveďte, co je pro hlavní postavu v sázce. To, co je pro hlavní postavu v sázce, je to, o co může přijít, když se v příběhu rozhodne špatně, nebo se zachová nesprávně. Pokud čtenáři nevědí, co je v sázce v případě konfliktu hlavní postavy, nebudou mít strach, že se postava zachová špatně. Dobrý hororový příběh je o vyvolávání extrémních emocí, jako je úzkost a strach, čehož lze dosáhnout pomocí vytváření extrémních emocí u hlavních postav.

   • Strach se buduje pomocí toho, že si postava a čtenář uvědomuje, co může ztratit, když se zachová špatně. Pokud se vaše hlavní postava rozhodne postavit se vraždícímu klaunovi na půdě, nebo dvěma mužům v autě, čtenář si musí uvědomovat, co by tím mohla ztratit, kdyby šlo o špatné rozhodnutí. Ideálně by mělo jít o velké nebezpečí, například o ztrátu rozumu, o ztrátu nevinnosti, o nebezpečí smrti, nebo o ztrátu nějaké osoby, která je pro hlavní postavu velmi důležitá.
   • V případě Kingova příběhu se hlavní postava bojí, že když se pohyblivému prstu postaví, mohla by přijít o rozum. V sázce je tedy velmi mnoho a čtenářům je to od začátku příběhu jasné. Když se tedy Howard nakonec rozhodne se pohyblivému prstu postavit, čtenáři mají strach z toho, jak to dopadne a zda Howard bude mít úspěch, nebo ho čeká velká ztráta.
   Reklama

Část 4

Část 4 ze 5:

Vytvořte strašidelné vyvrcholení a zvrat v ději

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Manipulujte se čtenáři, ale příliš je nemaťte. Čtenáři mohou být buď zmatení, nebo vyděšení, ale ne obojí. Když je budete podvádět a manipulovat s nimi zatajováním, měněním rysů postavy, nebo odhalováním zápletky, která vede pouze k vybudování napětí, mohli byste zničit strach a úzkost, kterou pocítí.

   • Naznačujte vyvrcholení příběhu tím, že budete poskytovat malé detaily a informace, například označení na lahvičce, která se bude hlavní postavě posléze hodit, nebo zvuk hlasu v pokoji, který později bude značit nadpřirozenou bytost, nebo třeba i nabitou pistoli pod polštářem, která později sama vystřelí, nebo ji hlavní postava bude moci použít.
   • Vybudujte napětí tím, že budete střídat bizarní a napínavé chvíle s tichými klidnými chvílemi, ve kterých si vaše postava bude moci chvíli odpočinout a cítit se opět v bezpečí. Potom napětí opět vygradujte tím, že zapojíte hlavní postavu do konfliktu a zajistíte, že bude konflikt ještě vážnější nebo hrozivější.
   • V Pohyblivém prstu toho King dosahuje tím, že se Howard vyděsí kvůli prstu, potom vede relativně normální rozhovor se svojí ženou a dívá se přitom na soutěž Jeopardy a říká si, že se mu prst v koupelně jen zdál a že nejde o nic reálného, ale později samozřejmě zjistí, že když otevře dveře od koupelny, prst se tam nachází, je mnohem delší než dříve a pohybuje se mnohem rychleji, než dříve.
   • King postupně buduje napětí jak u postavy, tak u čtenáře tím, že představuje hrozbu a potom ji nechá zastínit zbytkem příběhu. Jako čtenáři víme, že to znamená něco velmi zlého a nyní jsme v pozici, kdy musíme sledovat, jak se Howard snaží prstu uniknout a nakonec mu musí čelit.
2. 
   2
   Přidejte na konec příběhu z vrat. Dobrý zvrat na konci hororového příběhu může příběh značně posílit, takže je důležité vytvořit takový zvrat, který vysvětlí nevysvětlené věci ohledně konfliktu hlavní postavy, ale přesto zanechá ve vzduchu jednu z hlavních otázek, aby čtenáři mohli využít svoji představivost.

   • Měli byste sice zajistit, aby měl příběh uspokojivý konec, ale také byste neměli vše uzavírat tak, aby čtenáři po dočtení příběhu neměli už o čem přemýšlet a zbavili se pocitů nejistoty.
   • Měli byste zajistit, aby hlavní postava prožila uvědomění konfliktu a zjištění, jak konflikt vyřešit. Toto odhalení by mělo být výsledkem postupné gradace napětí během celého příběhu a mělo by pro čtenáře představovat pocit skutečného vysvobození.
   • V Pohyblivém prstu tento moment pro Howarda nastává ve chvíli, kdy zjistí, že prst může být známkou nějakého nebezpečí, nebo zla ve světě. Policistovi, který ho přijde zatknout, když si sousedi stěžují a hluk, položí poslední otázku ze soutěže Jeopardy, z kategorie „nevysvětlitelné“: „Proč se zlé věci stávají vždy těm nejhodnějším lidem?“ Policista se otočí k zavřenému záchodu, kde Howard uložil useknutý prst a „vše zváží,“ než se rozhodne toaletu otevřít a podívat se tváří v tvář nevysvětlitelnému a neznámému.
   • Tento konec způsobí, že čtenář nebude vědět, co policista v toaletě spatřil, a zda byl prst skutečný, nebo šlo o Howardův výmysl či halucinaci. Tímto způsobem je možné dosáhnout otevřeného konce, aniž by to pro čtenáře bylo příliš matoucí, nebo příliš překvapivé.
3. 
   3
   Vyhýbejte se klišé. Stejně jako v každém jiném žánru i v hororu existuje spousta tropů a klišé, kterým byste se měli za každou cenu vyhýbat, abyste napsali jedinečný a zajímavý příběh. Od dobře známých obrazů, jako je vraždící klaun na půdě až po osamocenou dívku, která hlídá děti v domě a po fráze, jako „Nedívej se za sebe“ nebo „Všichni tady zemřeme“ existují klišé, která vám mohou příběh zkazit.

   • Zaměřte se na to, abyste vytvořili příběh, který bude pro vás osobně hrozivý, nebo se snažte dodat zajímavý zvrat nějakému hororovému klišé, například upír, který má rád dorty místo krve, nebo muž, který je uvězněný v kontejneru na odpadky, místo v rakvi.
   • Uvědomte si, že příliš mnoho krve a násilí nemusí být pro čtenáře děsivé, zejména pokud se stále stejné kaluže krve v příběhu opakují několikrát. Samozřejmě je dobré mít v příběhu děsivé a nechutné detaily, ale měli byste si dávat pozor na to, aby tyto detaily měly nějaký smysl a vyvolaly ve čtenáři nějaké pocity, místo aby je pouze nudily.
   • Dalším způsobem, jak se vyhnout klišé, je soustředit se na tvorbu znepokojivých stavů mysli hlavních postav, spíše než na obrazy plné krve a nechutných detailů. Obrazové vzpomínky ve čtenářích často nezanechají hlubokou stopu, ale efekt, který v nich zanechají psychologicky znepokojivé detaily, je často výraznější. Snažte se tedy mířit na představivost svých čtenářů a vytvářejte znepokojivé obrazy pomocí stavů, ve kterých se vaše postavy nacházejí.
   Reklama

Část 5

Část 5 ze 5:

Projděte si svůj příběh

Stáhnout PDF

1. 
   1
   Analyzujte jazyk, který používáte. Projděte si první verzi svého hororu a zaměřte se na věty, ve kterých máte více přídavných jmen, podstatných jmen, nebo sloves. Možná vás baví používat stále dokola jedno přídavné jméno, například „červený“ pro popis krve. Můžete se pokusit používat jiná slova, například „karmínový“ nebo „purpurový,“ aby měly vaše popisy zajímavější nádech.

   • Vytáhněte si slovník synonym a nahrazujte všechna redundantní slova jejich synonymy, abyste nepoužívali opakovaně stejná slova.
   • Jazyk a výběr slov by měly dobře sedět k povaze vaší postavy. Mladá dívka pravděpodobně bude mluvit jinak, než muž ve středním věku. Když pro svoji postavu vytvoříte dobrou slovní zásobu a vyjadřování, které se bude hodit k její osobnosti a pohledu na svět, dosáhnete toho, že bude daná postava pro čtenáře důvěryhodnější.
2. 
   2
   Přečtěte si svůj příběh nahlas. Můžete si ho číst před zrcadlem, nebo ho přečíst lidem, kterým důvěřujete. Hororové příběhy se začaly objevovat jako mluvené slovo, kterým se lidé strašili u ohně, takže toho můžete využít. Když svůj příběh někomu přečtete nahlas, zjistíte, zda je dostatečně šokující, zda se vyvíjí správnou rychlostí a zda obsahuje dostatek strachu a paranoie. Také se dozvíte, zda se vaše postavy chovají správně, jsou uvěřitelné a čtenáři se s nimi dokážou ztotožnit. Kromě toho zjistíte, zda si ostatní lidé myslí, že vaše postavy řeší své konflikty správným způsobem.

   • Pokud máte těžké dialogy, při čtení nahlas to zjistíte a uvidíte, zda vaše postavy mluví přirozeně a uvěřitelně.
   • Pokud má váš příběh na konci zvrat, všímejte si reakcí čtenářů a posluchačů, abyste zjistili, zda váš konec funguje efektivně, nebo na něm musíte ještě zapracovat.
   Reklama

Varování

• Nepoužívejte ve svém příběhu cizí materiál a nápady z již vydaných příběhů – tím byste se dopustili plagiátorství.

Reklama

Věci, které budete potřebovat

• Tužka, pero a papír, nebo psací stroj či počítač s textovým editorem, jako je Microsoft Word
• Zápletka, nápad, postavy a prostředí
• Slovník a slovník cizích slov