Studená (okres Plzeň-sever)

Ves získala své jméno pravděpodobně podle pramenu studené vody, který vytéká několik desítek metrů pod vsí v místě nazývaném V Jamech. U této studánky bylo asi prvé osídlení, které dokládá nález sídliště z roku 1953. Po sídlišti zbylo šest zřetelně ohraničených kruhů o průměru okolo 3 metrů, vyplněných do hloubky 60–70 cm popelem, střepy, zbytky kostí, výjimečně i opálenými kameny z ohniště. Podle střepů bylo sídliště datováno do 11.–12. století. Je možné, že šlo o provizorní sídliště Hedčanů, kteří v té době zdejší krajinu kolonizovali.

Před husitskými válkami stálo ve vsi jedenáct usedlostí, války nepřečkalo pět. Roku 1447 získali od Markéty, dcery Oldřicha z Hlohovic, Studenou i s nedalekými Holovousy Dobeš z Modřejovic a Bohuslav z Chlumu. Po smrti Bohuslava připadla část Holovous i se Studenou do držení pánů z Kolovrat na Krakovci. Po dělení majetku mezi syny Jindřicha Alberta z Kolovrat v roce 1530 patřila Studená Hynkovi Krakovskému z Kolovrat. V roce 1548 prodali synové Hynka část majetku včetně Studené Janovi staršímu z Lobkovic na Zbiroze. I Lobkovicův syn Jan Studenou prodal – spolu s Dubjany a dvorem v Hlincích se dostala do majetku Šebestiána a Oldřicha Lažanských z Bukové na Chříči. Roku 1567 si bratři Lažanští majetek rozdělili a Studená připadla Oldřichovi. Po jeho smrti v roce 1573 přešla do majetku Šebestiána, který roku 1585 prodal statky dubjanské a chříčské Janovi Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích.

Za třicetileté války byla ves zcela zničena a k roku 1651 zde žily pouhé tři rodiny, o tři roky později byly obydleny čtyři statky (hospodařili na nich Ondřej Hurt, Vít Martin, Jakub Hřeb a Jan Kříž), další dva statky byly zpustlé. Roku 1701 koupil Václav Josef Lažanský chříčské panství od Týřovských a ve Studené osadil všechny pusté statky – k roku 1713 je připomínáno sedm statků s 51 obyvateli. Po smrti hraběnky Marie Gabriely Lažanské přešlo panství do majetku Ústavu šlechtičen.

Do roku 1785 spadala Studená pod dolanskou farnost, později funkci lokálie plnila zámecká kaple svatého Jana Nepomuckého na Chříči. V roce 1850 se Studená stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese kralovickém.

Studená sousedí s Chříčí na severu, Hlincemi na jihozápadě a Holovousy na severozápadě. Pod vsí v údolí Berounky u osady Dolany je zřícenina kostela svatého Petra a Pavla. Na protilehlém břehu se rozkládá národní přírodní rezervace Chlumská stráň a jižně proti proudu začíná u Ptyče přírodní park Hřešihlavská. Jižně od vsi protéká Dolanský potok.

Ve středu vsi je prostorná náves se zděnou čtyřbokou kaplí z 19. století se stanovou střechou a sanktusníkem (celkově zrekonstruována 2005), proti kapli stojí kříž z roku 1900. Nedaleko nich v malé zahrádce stojí pomník padlých z roku 1928. Náves je obklopena několika menšími usedlostmi s původními roubenkami, většinou z první poloviny 19. století. Mezi zajímavé patří roubená chalupa a roubený dvoukomorový špýchar s kolnou v čp. 26, roubenka s dřevěnými chlévy v čp. 9 a stavby v čp. 19, 23 a 30 a roubené komory v čp. 5. Roku 1995 byla historická část obce prohlášena za vesnickou památkovou zónu, jelikož jako celek reprezentuje tradiční strukturu vesnické zástavby v oblasti. Památkou Plzeňského kraje 2022 v kategorii pro stavby se stal areál venkovské usedlosti čp. 30 s chalupou čp. 19.^[6]

Reference editovat

Literatura editovat

• Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
• Karel Rom: Představujeme obce regionu: Studená; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4. (2005/6), č. 2, s. 2.
• František Holý: Krajem Hedčanů – Obrázky z Křicka, str. 6, Kulturní klub JZD 9. květen ve Chříči, 1976

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Studená na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Studená v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Studená v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)