Běleč (okres Kladno)

První písemná zmínka o Bělči pochází z roku 1352, kdy vesnice bývala součástí křivoklátského panství. Zároveň v ní existoval svobodný statek vlastněný příslušníky drobné šlechty a měšťany. Majitelé se často střídali a v průběhu patnáctého až šestnáctého století získali do svého vlastnictví celou vesnici. Roku 1490 Běleč koupil Jiří Kfelíř, který v ní založil tvrz, poprvé zmiňovanou v roce 1504, když Jiří Kfelíř prodal vesnici Zikmundu Lvovi z Brozánek. Tvrz poté nejspíše už v šestnáctém století zanikla. Stávala v areálu dvora využívaného ve druhé polovině dvacátého století zemědělským odborným učilištěm. Roku 1594 byla vesnice opět připojena ke Křivoklátu.^[5]

V roce 1869 a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla vesnice součástí obce Bratronice a od 24. listopadu 1990 se stala samostatnou obcí.^[6]

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. listopadu 2016.^[7]

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[8]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát^[8]
• 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[8]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[10]
• 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát^[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Kladno^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno^[13]

Rok 1932 editovat

V Bělči se v roce 1932 nacházela četnická stanice a byly evidovány živnosti a obchody: lékař, bednář, čtyři hostince, kolář, kovář, pět krejčích, obchod s mlékem, čtyři obuvníci, pět rolníků, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a truhlář.^[14]

Vesnicí vede silnice II/201 v úseku Křivoklát–Jeneč. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Zbečno ve vzdálenosti šest kilometrů na trati Beroun–Rakovník. V roce 2011 v obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky Kladno–Zbečno (patnáct spojů tam i zpět) a Roztoky – Křivoklát – Praha (jeden pár spojů z Bělče do Unhoště, dopravce ČSAD MHD Kladno).

• Hrad Jenčov – zřícenina hradu 1,5 km na jihozápad od vesnice v národní přírodní rezervaci Vůznice
• Kostel svatého Mikuláše (Běleč)
• Lánská obora
• Vodní nádrž Klíčava
• V katastrálním území obce se nachází nejjižnější bod okresu Kladno. Je jím soutok Vůznice a Benešova potoka (50°1′52″ s. š., 13°59′34″ v. d.), který zároveň tvoří trojmezí okresů Kladno, Beroun a Rakovník. Místo se nachází asi tři kilometry jižně od vesnice ve veřejnosti nepřístupné části NPR Vůznice.

• Antonín Kammel (1730–1784), houslista a hudební skladatel
• Karel Vosyka (1847–1897), profesor Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze a v letech 1895–1896 její rektor

Reference editovat

Externí odkazy editovat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Běleč na Wikimedia Commons
• Galerie Běleč na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Běleč (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Běleč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.